NEJENOM ODBORÁŘI, ALE I PODNIKATELÉ CHTĚJÍ OVLIVNIT PŘIPRAVOVANOU REFORMU VEŘEJNÝCH FINANCÍ. S NIMI SE VŠAK VLÁDA PŘÍLIŠ NEBAVÍ. A TO I PŘESTO, ŽE PRÁVĚ PODNIKATELSKÉ VEŘEJNOSTI BY SE VĚTŠINA NAVRHOVANÝCH ZMĚN NEGATIVNĚ DOTKLA.
NEJENOM ODBORÁŘI, ALE I PODNIKATELÉ CHTĚJÍ OVLIVNIT PŘIPRAVOVANOU REFORMU VEŘEJNÝCH FINANCÍ. S NIMI SE VŠAK VLÁDA PŘÍLIŠ NEBAVÍ. A TO I PŘESTO, ŽE PRÁVĚ PODNIKATELSKÉ VEŘEJNOSTI BY SE VĚTŠINA NAVRHOVANÝCH ZMĚN NEGATIVNĚ DOTKLA.
Reforma veřejných finací, jak je předkládána Parlamentu, by postihla nejvíce živnostníky a drobné podnikatele, navíc paradoxně především ty, kteří dodržují zákony a platí daně. Aplikace takových zákonů by se jednoznačně negativně podepsala na vývoji české ekonomiky. Dopad by přitom pocítili všichni občané naší země,“ píše se v prohlášení Hospodářské komory ČR, adresovaném všem poslancům a senátorům. Stejně tak jako obě největší odborové centrály, i zástupci podnikatelů považují reformu za nevyváženou a vyčítají kabinetu, že se zaměřil pouze na oblast fiskální konsolidace, aniž by bral v potaz ekonomickou problematiku v globálu. Společně tak například protestují proti záměru vlády nezapočítávat dobu studia do důchodů. Obě zájmové skupiny se však diametrálně liší v tom, co považují v reformě za nepřijatelné. Zatímco však odboráři vyslovují i požadavky, které by znamenaly ještě větší restrikci podnikatelů, jako menší snížení daně z příjmu právnických osob, registrační pokladny pro každého obchodníka či zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění, podnikatelé požadují pouze větší ohledy vůči sobě, aniž by požadavky šly na úkor jiných sociálních skupin. Ze sociálně zaměřených požadavků tak Hospodářská komora pouze doporučuje zpřísnění v poskytování sociálních dávek, tak aby byli postiženi ti, pro které je čerpání státních dávek výhodnější než obživa vlastní prací. Za naprosto nepřijatelné považuje Hospodářská komora především zavedení tzv. minimální daně. Její plošné uplatnění v případě nedosažení minimálního zdanitelného příjmu evokuje podle komory poplatek za podnikání, a nemá oporu ve skutečném hospodaření. „Stát tak vědomě rezignuje na kontrolní činnost finančních úřadů. Navíc se vůbec nebere v potaz, že spousta živnostníků nedosahuje zdanitelného zisku díky započtení odečitatelných položek,“ vysvětluje předseda komory Jaromír Drábek. Stejně tak se komora staví proti návrhu na zvýšení vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné. Obě opatření, která by postihla především živnostníky, považují podnikatelé za tak nebezpečná, že by mohlo vést u mnoha z nich k ukončení činnosti. Z dalších norem, které vláda předkládá Poslanecké sněmovně, se podnikatelům nelíbí prodloužení odpisových dob u administrativních budov ani zákon o účetnictví, podle nějž by měli podvojné účetnictví vést všichni podnikatelé s obratem nad dva miliony korun. Zatím není jasné, zda podnikatelé se svými pozměňovacími návrhy uspějí. Ovlivnit zákonodárce hodlají podobně jako odbory jednáním s jednotlivými poslanci. Například Hana Marvanová chce v souladu s požadavky podnikatelů pozměnit zákon o účetnictví. V době projednávání zákona bude sice na mateřské dovolené, nevylučuje ale, že si její požadavky osvojí zbytek unionistického klubu. Se zvýšením vyměřovacího základu pro výpočet pojistného nesouhlasí pro změnu předseda hospodářského výboru Josef Hojdar (ČSSD). Podporu podnikatelským požadavkům by měli podle našich informací vyjádřit i lidovci, a to především v případě, že by ČSSD, případně její část, začala koketovat s návrhy odborářů. Nejasné je v tuto chvíli postavení ODS. Zatím není podle předsedy klubu Vlastimila Tlustého jisté, jak se poslanci postaví k případným návrhům jiných stran, které by vedly k pro ODS přijatelnější podobě předkládaných zákonů.
