V době internetové bubliny byly v módě inkubátory. Princip podnikatelských líhní je stejný jako u inkubátorů pro novorozence. Vzniklý nadějný, ale nevypiplaný nápad je v inkubátoru hýčkán a podporován, dokud se nepostaví na vlastní nohy. Roli umělých plic a dalších komplikovaných zařízení hrají v podnikatelských inkubátorech peníze a poskytování základní infrastruktury. Bohužel na rozdíl od inkubátorů v porodnicích, které v drtivé většině opouštějí soběstačné a zachráněné děti, tohle v podnikání moc nefungovalo. Když investoři začali být opatrnější na peníze, přibývalo nových líhní poskrovnu. V současné době se zdá, že se trend obrací. Vznikají inkubátory jak komerční, tak podporované akademickou sférou. Výsledný dojem je ovšem rozpačitý stejně jako předtím. Proč?
Chybějí základní metrika a jasně definované cíle. Úspěšné komerční inkubátory jasně respektují třífázový model: nápad-výrobek-trh. Nápad musí být do určitého data přeměněn ve výrobek nebo službu. Tato služba nebo výrobek musejí být v určitém intervalu umístěny na trh. Kdo neplní kriteria, jde z kola ven. Firmy umístěné v inkubátoru vědí, že poskytnutou investici budou muset vrátit ve formě financí, akciového podílu nebo jinak. Vlastníci inkubátoru se soustřeďují zejména na podporu aktivit spojených s průchodem výše zmíněným řetězem.
Inkubátory iniciované akademickými institucemi, jež podporují sponzoři, však fungují jinak. Chybějí pravidla pro posuzování inkubované firmy. Protože v pozadí je škola, snaží se podnikatele školit. Třísemestrový obecný kurz o inovacích ale začínajícím podnikatelům nejen nepomůže, ale připraví je i o čas, který by měli věnovat kultivaci nápadu. Firmy potřebují pomoc nejen v oblasti ekonomických a právních služeb, které jsou díky jejich účasti v inkubátoru dostupné. Potřebují také konkrétní zpětnou vazbu. Inkubátory by rovněž měly udržovat silnou marketingovou značku, která je pro jednotlivé firmy nedostupná. Adresa, úspěšnost a historie prodává a přivádí zákazníky. Manažeři inkubátorů bývají relativně špatně placeni a rozhodně nemají pocit, že investované peníze by se měly nějak vracet. Bohužel i na straně inkubovaných se časem rozhostí pocit, že účast v inkubátoru je tak nějak zadarmo a samozřejmá.
Východiskem, a nejen pro tento problém, by měla být výrazně zlepšená spolupráce mezi komerčními firmami a akademickými institucemi. Volání se ozývá odevšad, ale rukavici bohužel zvedá málokdo.
