ČR VSTUPUJE 1. KVĚTNA DO EU, ALE STAV LEGISLATIVY TOMU NENASVĚDČUJE. POSLANECKÁ SNĚMOVNA ZŘEJMĚ NESTAČÍ PŘIJMOUT EURONOVELY NĚKTERÝCH ZÁSADNÍCH ZÁKONŮ.
Již Zemanova vláda v rámci tzv. „legislativní smršti“ zahájila proces sjednocování existujících norem s právem Unie. U některých norem, jejichž dosavadní znění bylo v rozporu s evropským právem a zvyklostmi, jako je zákon o veřejných zakázkách, se podařilo legislativní proces dotáhnout do konce. Jiné normy však podstatná část schvalovacího procesu teprve čeká. Namátkou lze jmenovat například živnostenský zákon, obchodní zákoník či zákon o konkurzu a vyrovnání. N ení zatím jasné, nakolik se nepřijetí některých norem hned po 1. květnu projeví v praxi, ale jedno nebezpečí nelze pominout: Každý občan, tedy i podnikatel z ČR iostatních dvaceti čtyř zemí EU, může náš stát zažalovat, pokud se bude cítit dotčen na svých právech kvůli nedokonalé legislativě. Podnikatel se sice může odvolat na existující nadřazenost evropské legislativy nad naší, to mu ale nemusí být co platné. Například v případech, kdy existující normu doprovází vládní vyhláška. „Jako autodopravci jsme měli problém zajistit si eurolicence na provoz v zemích EU. Přitom na české silnice musíme mít koncese,“ říká předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. Dvojí režim vyplývá z toho, že v doposud platném znění živnostenského zákona existuje kategorie „koncesovaných živností“. Ty ovšem právo EU nezná. Novela živnostenského zákona by měla pojem koncesovaná živnost změnit na „licencovaná“. Jinak by podnikatel s identickým živnostenským oprávněním jako jeho německý či rakouský konkurent nemohl v ostatních zemích EU svou živnost vůbec vykonávat.
