POJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTI JE RIZIKOVÁ ZÁLEŽITOST. KDYŽ SE VÁM NEPODAŘÍ VYBRAT TO SPRÁVNÉ, MŮŽETE SICE BÝT POJIŠTĚNI, ALE PLNOU NÁHRADU PŘÍPADNÉ ŠKODY ROZHODNĚ NEDOSTANETE.
Pojistné plnění se poskytuje ve stejném poměru ke škodě, vjakém je pojistná částka k pojistné hodnotě
POJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTI JE RIZIKOVÁ ZÁLEŽITOST. KDYŽ SE VÁM NEPODAŘÍ VYBRAT TO SPRÁVNÉ, MŮŽETE SICE BÝT POJIŠTĚNI, ALE PLNOU NÁHRADU PŘÍPADNÉ ŠKODY ROZHODNĚ NEDOSTANETE.
Když klient hodlá uzavřít pojištění domácnosti, často uvažuje tímto způsobem: „pravděpodobnost, že bych přišel úplně o všechno, je velmi malá, maximálně mi ukradnou elektroniku nebo vytopí část bytu. I když věci v domácnosti mají hodnotu 400 tisíc, o víc než 200 tisíc najednou stejně nepřijdu. Nemá proto cenu pojišťovat se na více než na 200 tisíc korun.“ Tato úvaha je zcela chybná, a to hned z několika důvodů. Především spekulovat o tom, že nepřijdu o celou domácnost, je ošemetné, protože požár nebo výbuch plynu dokáží svoje. A pak je tu jiný, přesvědčivější důvod. Když pojistíte domácnost na hodnotu nižší, než kterou má ve skutečnosti, v případě pojistného plnění od pojišťovny dostanete o hodně méně. A to ještě méně, než byste čekali. K pochopení celého problému nám pomůže definice principu podpojištění, kterou si půjčíme z pojistných podmínek jedné nejmenované pojišťovny: „Pokud je pojistná částka v době vzniku pojistné události nižší než pojistná hodnota věci (tj. dojde k podpojištění - pozn. aut.), poskytne pojistitel plnění jen ve stejném poměru ke škodě, v jakém je pojistná částka k pojistné hodnotě.“
KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD
Abychom věděli, co se za touto právní formulací skrývá, pomůžeme si příkladem: celková hodnota (pojistná hodnota) domácnosti je 400 tisíc korun. Ovšem pojistka je uzavřena jen na 200 tisíc (pojistná částka). Jestliže dojde ke škodě 100 tisíc Kč, pojistné plnění nebude v plné výši, ale bude kráceno na polovinu (tedy ve stejném poměru jako pojistná částka k pojistné hodnotě) a klient dostane jen 50 tisíc Kč. Na začátku sice bylo nižší pojistné (místo dvou tisíc třeba jen tisícovka), na konci je ale jen poloviční náhrada škody. Ale vy jste přece byli pojištěni na 200 tisíc, tak proč tak málo? Není to nespravedlivé? Ne, není. Pojišťujete celou domácnost. A v případě, že zvolíte nižší pojistku, než odpovídá skutečné hodnotě domácnosti, znamená to, že některé součásti domácnosti pojištěné de facto nemáte. A aby se zabránilo spekulacím o tom, která součást vybavení je nebo není pojištěná, krátí se plnění jakékoliv škody ve zmíněném poměru (pojistná částka/pojistná hodnota). Je také třeba vzít v úvahu, že pojištění celé domácnosti v sobě skrývá kombinace pravděpodobností poškození všech součástí domácnosti - jak těch „těkavějších“, tak těch „stálejších“. Tedy kromě elektroniky, kterou je snadné odnést, také tapet nebo plovoucích podlah, které se odnášejí mnohem hůře a u nichž je pravděpodobnost škody nižší.
POZOR NA LIMITY POJIŠŤOVNY
Nedostatečným pojištěním jste ohroženi ještě jiným způsobem. I když budete mít dobře zvolenou celkovou částku pojištění, nemusíte dostat celou náhradu škody. Pojišťovny totiž movité věci v domácnosti dělí do určitých skupin, kterým pak nastaví určitý procentní podíl z celkové pojistné částky. Takže i kdyby polovinu hodnoty vaší domácnosti tvořila třeba elektronika, když pojišťovna nastaví nižší maximální limit pro elektroniku, můžete dostat plnění kupříkladu jen ve výši 30 procent. Všechny tyto faktory ovlivňují kvalitu vaší pojistky a musíte je při svých úvahách vzít v potaz. V opačném případě riskujete. A to asi nechcete, jinak byste neuzavírali pojistku proti riziku.
