SPT Telecom
V pátek se na pražském Žofíně sejde řádná valná hromada SPT Telecom. V zákulisí se připravuje personální zemětřesení, které může dále „povzbudit strategického partnera k odchodu ze země, a zahájit tak úplně novou privatizaci.
Hlavní akcionáři - Fond národního majetku (51 procent) i nizozemsko-švýcarské konsorcium TelSource (33,5 procenta) - minulý týden svými prohlášeními znovu potvrdili, že jejich vzájemné vztahy se nejenže nelepší, ale hrozí další prohloubení rozporů. Š éf představenstva konsorcia John Klein Bluemink potvrdil, že TelSource dále usiluje o získání majority v Telecomu. Pokud se v tomto s českou stranou nedohodne, nevylučuje, že svůj podíl prodá a s bouchnutím dveří opustí republiku (jako majitel blokační minority by však mohl další vlastníky velmi potrápit). Stát však s doprivatizací nijak zvlášt nespěchá (čeká až na liberalizaci trhu, což bude v roce 2001) a ani nesouhlasí s představami zahraničního partnera.
Vedení FNM zásadně odmítlo nedávný návrh konsorciem ovládaného managementu SPT Telecom na zpětný odkup akcií společnosti. V konečném důsledku by to znamenalo, že by stát bez obvyklého privatizačního řízení a navíc velmi levně přišel ve firmě o majoritu (týdeník EURO 20/99). „Návrh není v souladu s platným právem a je nejen pro FNM, ale i pro SPT Telecom nápadně nevýhodný, uvedl mluvčí FNN Otakar Veverka důvod zamítnutí.
Nový kandidát z Microsoftu
Vlastnické rozepře doprovázejí i neshody v personálních otázkách a valná hromada může v tomto směru napětí mezi akcionáři ještě vyostřit. SPT Telecom je od mimořádné valné hromady z loňského 9. prosince, kdy byl odvolán Luboš Řežábek, bez šéfa představenstva. Zástupcům státu se nepodařilo prosadit do funkce Antonína Kaldu, od prosince člena představenstva a bývalého ředitele pro sítě pražského oblastního závodu SPT Telecom. Kaldu, podp orovaného vlivnou skupinou v ČSSD, zejména ministrem bez portfeje Jaroslavem Baštou, odmítl TelSource podpořit s poukazem na skutečnost, že byl loni z Telecomu propuštěn (Kalda se ve věci svého propuštění s firmou soudil a svůj spor podle informací týdeníku Euro již vyhrál). Akcionářská smlouva, kterou se vlastníci SPT Telecom řídí, přímo vyžaduje, aby FNM a TelSource navzájem respektovaly své kandidáty do představenstva (šest členů za FNM, tři za TelSource). Předsedu volí členové představenstva sami, přičemž platí, že jím musí být zástupce české strany a minimálně jeden ze tří členů zvolených za TelSource s ním musí souhlasit.
Česká strana proto již Kaldu na tento post navrhovat nehodlá. Žhavým kandidátem na funkci je nyní Ivan Pilný, který po dobu pěti let (až do ledna loňského roku) řídil českou pobočku společnosti Microsoft. Pilný týdeníku EURO svou kandidaturu potvrdil. Otázkou je, zda TelSource k jeho osobě nezbytný souhlas dá. Každopádně v této a dalších personálních záležitostech nyní probíhají intenzivní jednání. Pokud by však s Pilným či jakýmkoliv dalším kandidátem na post šé fa představenstva zahraniční partner nesouhlasil, musel by svůj postoj zdůvodnit jinými a asi pádnějšími argumenty než v případě Kaldy.
Hraje se však i o křeslo generálního ředitele. Podle všeho jsou dny nynějšího šéfa Svatoslava Nováka sečteny. Předně je mu vytýkáno, že neumí firmu koncepčně a systémově řídit a nedostatečně prosazuje české zájmy. Ostatně k jeho odvo lání již nechybělo mnoho ani při poslední valné hromadě, ale proti snaze reprezentantů ČSSD se tehdy měly údajně postavit zástupci smluvně opoziční ODS, protože předseda Václav Klaus si prý nepřál tolik zásadních personálních změn najednou. Novák však an i nyní nemusí zůstat bez zastánce. V jeho prospěch měl intervenovat místopředseda ODS Ivan Langer. Ten to však odmítá potvrdit. „Já v těchto věcech nerozhoduji - nejsem ministerstvo ani FNM, odpověděl velmi vyhýbavě na přímou otázku týdeníku E URO. Přitom hned několik zdrojů uvádí, že se věci SPT Telecom angažoval významnou měrou, naposledy na schůzce s ministry ČSSD zhruba před čtrnácti dny.
Česká strana podle našich informací uvažuje, že na uprázdněné místo po Novákovi nominuje již zmíněného Antonína Kaldu. Na rozdíl od funkce předsedy představenstva by k tomu totiž nepotřebovala souhlas zahraničního partnera, protože ředitele volí pr ostá většina členů představenstva. TelSource však na takovýto krok může pohlížet velmi nevraživě. Spolupráce Kaldy s lidmi z konsorcia by se každopádně (po všech předešlých vzájemných útocích) neobešla bez problémů. Týdeník EURO zaslal několik dotazů ohledně možných personálních změn v Telecomu šéfovi TelSource Johnu Kleinu Blueminkovi. Ten nám vzkázal, že vhledem ke svému zaneprázdnění při pobytu v Izraeli a choulostivosti tématu se k otázkám nebude moci vyjádřit. Stejně r eagovali Češi - jak místopředseda FNM Karel Zeman (který má na valné hromadě hlasovat za stát), tak Peltrámova náměstkyně pro telekomunikace Marcela Gürlichová nechtěli prozradit nic ze svých záměrů na valné hromadě.
Není však vyloučeno, že varianta Pilný-Kalda nakonec padne a do hry o vrcholné posty v Telecomu mohou být vrácena i jiná jména, o nichž se hovořilo již dříve, ale v poslední době méně intenzivně. Jde hlavně o Otu Filip ce (který v SPT Telecom dříve pracoval a dnes je generálním ředitelem FDA leasing) a Přemysla Klímu (bývalý ředitel pražské telekomunikační společnosti Dattel). Pro oba hovoří bohaté zkušenosti z telekomunikací, podpora některých lidí z ministerstva dopravy a z FNM (předseda FNM Michal Hrubý s Klímou dříve podnikal), jedním z handicapů ve zpolitizované kauze však může být blízkost k Unii svobody (Filipec je členem Rumlovy strany).
Trio na odstřel
Pokud by však česká strana měla do představenstva zvolit nové lidi, budou muset jiní pryč. Kandidáty na odchod z představenstva jsou vedle ředitele Svatoslava Nováka i Zdenek Bakala z Patria Finance a profesor Jan Dědič, vedoucí kated ry práva na VŠE. Bakalovi je vyčítáno (podnět v tomto směru podal Antonín Kalda a zástupce odborů v dozorčí radě Telecomu Lubomír Vinduška), že se dostal do střetu zájmů, protože v představenstvu má hájit zájmy FNM, ale jako spolumaji tel Patria Finance se podílel na nákupu akcií SPT Telecom pro nizozemskou KPN, jednoho ze dvou členů konsorcia TelSource. Bakala nepopírá, že nákupem akcií se sice zabývali lidé z jeho firmy, ale ne ti, kteří mu funkčně podléhají. Týdeníku EURO řekl, že obvinění je zcela nesmyslné, vykonstruované a „každý soudný člověk, který by se seznámil s fakty, by to musel uznat . Ke svému možnému odvolání však prohlásil, že „pokud akcionáři budou chtít, aby pro n ě někteří lidé pracovali a jiní ne, mají na to plné právo . Debatovat o budoucnosti v SPT Telecom nemá zájem ani profesor Dědič, který je kritizován za to, že působí v pražské advokátní kanceláři Kocián-Šolc-Balaštík, která údajně pos kytuje právní služby TelSource. Advokát Jiří Balaštík potvrzuje, že Jan Dědič v jejich kanceláři pracuje, není však zaměstnancem. Na otázku, zda jejich klientem je TelSource, nemůže odpovědět, protože je vázán mlčenlivostí.
Reprivatizace jako cíl?
Lukrativních křesel v Telecomu je málo a zájemců hodně. Pomalu však začíná převažovat názor, že je na čase začít se věnovat i jiným záležitostem než rozdělování funkcí. Otevření telekomunikačního trhu se kvapem blíží a společnost evid entně není dostatečně připravena. Předchůdce ministra Peltráma Petr Moos vyčítá nynějším představitelům státu, že se soustřeďují jen na mocenské hry, výměny lidí a úplně ponechávají stranou budoucnost firmy. „Nelze se zabývat pouze tím, kde kdo bud e sedět. Veškerá prohlášení představitelů státu by měla mít jediný cíl - rozvoj Telecomu. Zpolitizování ničemu nepomůže. Exministr Moos si myslí, že stát by měl přistoupit k odpovědnému zhodnocení úlohy konsorcia TelSource v ČR, přitom by však měl mít na paměti, že jde svého druhu o největší investici ve střední Evropě a že přes řadu problémů se úroveň telekomunikačních služeb v posledních letech výrazně zlepšila.
Konsorcium TelSource se rozhodlo hrát vabank. V tuto chvíli pro něj zřejmě existují pouze dvě varianty dalšího postupu - buď majorita, nebo odchod. Je to pochopitelné, dnešní patová situace, kdy ani jeden z akcionářů nemá dostatek pravomocí na prosazení svých zájmů, nemůže vyhovovat nikomu. Je však s podivem, že TelSource v době privatizace na uvedený syst ém přistoupil, aniž by si zajistil předkupní právo na další akcie. Nyní může jen trpně přihlížet, zda mu stát další podíl prodá, nebo neprodá, a za jakou cenu. Konsorcium rozhodně asi nechce za 51procentní podíl dávat dalších možná i sto miliard korun, když se mu na dividendě zatím nevrátila ani koruna. Asi však ani strategický partner nemohl věřit tomu, že by trik se zpětným odkupem akcií mohl vyjít. Zemanova vláda by musela být velmi naivní, kdyby se za pouhých 27 miliard korun nechala připravit o majoritu v nejziskovější české firmě. Je naopak velmi pravděpodobné, že se ČSSD bude snažit prodat za co nejvíce, aby získala prostředky na realizaci svých politických cílů. ODS nebude pa trně nic namítat, protože je v jejím zájmu, aby po sociálnědemokratické vládě zbylo co nejméně dluhů. Odchod TelSource by sice mohl být vnímán jako negativní signál vůči zahraničním investorům, ne však za předpokladu, že na to jiní telekomunikační i nvestoři již nyní netrpělivě čekají a vše je dopředu předjednáno. V takovém případě by totiž pro Zemanův kabinet nová privatizace SPT Telecom mohla být velmi příjemnou záležitostí a nic lepšího než odchod TelSource by si vláda ani nemohla přát.