Rakouská Erste Bank vyměnila podíly ve své maďarské bance za lepší daně. Ztrátový byznys to ale nemusí zachránit
Minulý týden skončilo rok trvající vyjednávání, na jehož konci se Rakušané zbavili třiceti procent v Erste Bank Hungary. Přesně na polovinu si podíl rozdělí maďarská vláda a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Zatímco si Erste vymohla přítomnost EBRD jako garanta, skutečný byznys uzavřela s kabinetem Viktora Orbána. Jeho vláda výměnou za podíl v Erste Bank do léta připraví novelu zákona o bankovní dani. V letech 2016 až 2019 by měla postupně klesat – vždy o 0,2 až 0,3 procentního bodu. Od roku 2019 by pak měla být bankovní daň, která od svého vzniku v září 2010 přinesla maďarské státní pokladně v přepočtu 75 miliard korun, napasována na evropský průměr. Především se ale změní základna pro výpočet daně. Zatímco nyní zahraniční banky v Maďarsku daň odvádějí na základě bilanční sumy z roku 2009, nově bude benchmarkem rok 2014.
Šestý rok ve ztrátě Zohlední se tím ztrátový byznys. A ten je v případě Erste v Maďarsku markantní. Rok 2009 byl poslední, kdy vykázala tehdy ještě stoprocentně vlastněná maďarská dcera zisk. Od té doby končí v červených číslech, která kumulativně dosahují jedné miliardy eur. Útěchou jí může být jen to, že ani zahraničním konkurentům se na maďarském trhu nedaří dobře. Raiffeisenbank minulý týden zveřejnila, že jen za loňský rok odepsala v Maďarsku závratných 389 milionů eur. Nedaří se ani italské UniCredit, belgické KBC či Bance Intesa.
Memorandum podepsané s Rakušany na tom sotva něco změní. Orbán se sice zavázal, že se jeho vláda „zdrží zavádění nových zákonů, které by mohly mít negativní dopad na ziskovost bankovního sektoru“, ty staré ovšem ponechává v platnosti. Nejde jen o bankovní daň. Maďarsko zavedlo celou řadu sektorových daní – od telekomunikací a energetiky až po prodejce a mediální agentury. Navíc se zahraniční vlastníci maďarských bank potýkají s dalším vleklým problémem.
Úvěry v ohrožení Stále se ještě nevypořádali s následky nebývalého boomu relativně levných hypoték denominovaných v cizích měnách, který vrcholil před deseti lety. V důsledku finanční krize ovšem zejména švýcarský frank, v němž je vedena bezmála polovina všech spotřebitelských úvěrů, vůči forintu skokově posílil a v účetnictví bank se začaly množit úvěry po splatnosti. Zatímco v Česku skupina Erste k 30. červnu loňského roku registrovala 4,6 procenta úvěrů po splatnosti, v Maďarsku to byl každý čtvrtý. Maďarský parlament navíc loni přijal zákon, který bankám přikázal zafixovat směnný kurz při přepočítávání splátek na forinty. Erste to jednorázově přišlo na 130 milionů eur. Orbánova vláda se nijak netají tím, že konečným stavem má být kompletní převedení půjček v cizí měně na forinty. Bankám tím vzniknou další ztráty způsobené politickým rozhodnutím.
Dohoda Erste s Orbánem tak může být pojistkou proti dalšímu pádu do červených čísel.
Nakonec je v ní jistě i kus tradice fungování spořitelny v rámci společného státu podunajské monarchie. To třeba Američané nebo Bavoři takový sentiment necítí. GE Capital i Bayerische Landesbank se loni nechaly vyplatit a za maďarským působením udělaly tlustou čáru.
Od monarchie k Orbánovi • 1826 – v Budapešti vzniká odbočka Erste Österreichische Spar-Casse • 1948 – Maďarsko zestátňuje soukromé banky • 1997 – Erste kupuje maďarskou Mezöbank, a vrací se tak na tamní trh • 2003 – Erste privatizuje Postabank, fúzí vzniká Erste Bank Hungary • 2015 – Rakušané prodávají třicetiprocentní podíl v Erste Bank Hungary maďarskému státu a Evropské bance pro obnovu a rozvoj
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz
