PLAGIÁTORSTVÍ Počet prodaných i zabavených plagiátů značkového zboží v Česku každoročně stoupá. Hlavním trendem ve vývoji tohoto „průmyslového odvětví“ je především rozšiřování druhů plagiátů a zvyšování jejich kvality.
PLAGIÁTORSTVÍ Počet prodaných i zabavených plagiátů značkového zboží v Česku každoročně stoupá. Hlavním trendem ve vývoji tohoto „průmyslového odvětví“ je především rozšiřování druhů plagiátů a zvyšování jejich kvality.
Byznys s padělky vzkvétá a objem vyrobených, prodaných i zabavených plagiátů značkového zboží každoročně po celém světě rychle stoupá. O padělání se díky výhodnému poměru riziko/zisk začíná zajímat organizovaný zločin. Prodejci padělků se přesunují z tržnic do kamenných prodejen a na internet.
Padělatelé se přestávají omezovat na textil, elektroniku nebo audio a video nahrávky a stále častěji rozšiřují sortiment o život ohrožující padělky léků nebo náhradních dílů do aut a letadel.
Takové byly hlavní závěry Konference bezpečnostního managementu, konané 10. dubna v pražské Policejní akademii České republiky.
PADĚLÁNÍ JE NA VZESTUPU
Boj proti výrobcům a dovozcům padělaného značkového zboží spadá v České republice do kompetence policie, celní správy a České obchodní inspekce (ČOI). Výsledky kontrol a razií všech zmiňovaných institucí u prodejců v minulém roce jednoznačně ukazují nárůst tohoto druhu kriminality.
Podle Petra Jiráka z Celního ředitelství v Hradci Králové zabavili v roce 2006 celníci téměř milion kusů nejrůznějších padělků za 886 milionů korun. Oproti roku 2005 to znamená nárůst o 26 procent.
Téměř třetinový nárůst zabaveného zboží potvrdila na konferenci i Eva Nebeská z ČOI. Inspekce podle ní zabavila bezmála milion kusů zboží, jehož hodnota v cenách originálů dosáhla 742 milionů korun. Policie pak ve své statistice kriminality hlásí za loňský rok přes 700 případů porušování autorských a průmyslových práv nebo práv k ochranné známce.
Podle statistik ČOI v oblíbenosti padělatelů v Česku vedou hudební cédéčka, filmy na DVD a textil. Přibližně 80 procent loni zabavených položek tvořily nelegální kopie audiovizuálních nahrávek a přes 10 procent padělky textilu a obuvi.
ŠIRŠÍ SORTIMENT, VYŠŠÍ KVALITA A RYCHLOST
Vedle nárůstu počtu zabaveného zboží zaznamenaly úřady v Česku také výrazné rozšíření „sortimentu“ padělatelů. Zatímco v roce 2005 se setkávaly především s padělky textilu nebo audiovizuálních děl, loni byly zaznamenány časté případy padělání léčiv, cukrovinek, alkoholu nebo kosmetiky. Především v zahraničí se pak množí případy prodeje velmi nebezpečných plagiátů automobilových či dokonce leteckých součástek. „V současnosti se padělá prakticky všechno a padělatelství se tak de facto stává novým průmyslovým odvětvím,“ konstatuje Petr Jirák.
Padělky, nejčastěji pocházející z východní Asie (především Číny), navíc stále věrněji kopírují originály. Současné falzifikáty obsahují často i autentické výrobní štítky a poznají je pouze specializovaní pracovníci majitelů práv. „Co se týče designu, jsou padělky téměř stejné jako originál,“ potvrzuje Daniel Bursík z firmy Nike a dodává: „Navíc se často na trhu objevují i dříve než originál. U některých našich výrobků byl náskok padělatelů až osm měsíců.“
O rychlosti a pružnosti výrobců plagiátů se přesvědčila i česká firma Blata, vyrábějící minibiky a skútry (Profit o problémech Blaty psal podrobně naposledy v č. 40/2006). Její výrobky totiž začali napodobovat čínští výrobci už při procesu registrace průmyslového vzoru a doslova jimi zaplavili trh. Čínské napodobeniny přitom nedodržují technické normy při výrobě ani skladování a dělníci je vyráběji „na koleni“. Takové padělky jsou pak pro zákazníky nebezpečné.
Z TRŽNIC DO OBCHODŮ A NA INTERNET Nejčastějším místem prodeje padělaného zboží jsou v Česku stále především tržnice. Podle Kamily Bahníkové ze společnosti ABL, která se zabývá službami v oblasti ochrany duševního vlastnictví, však stále větší problém představují také „velkoobchodní“ sklady s padělky a tajné dílny. „Nové tržnice v pohraničí už v současnosti příliš nevznikají,“ tvrdí Bahníková. „Státní orgány by se proto měly více zaměřit na cestu padělků z výroby do distribuce. Tedy především na rozsáhlé skladové prostory ve velkých městech a dílny“, dodává. Podle zkušeností ABL totiž tuzemští prodejci často dovážejí zboží bez ochranné známky, kterou výrobky označí až v Česku. Dalším trendem je přesun prodejců plagiátů do kamenných prodejen a na internet. Především u internetového prodeje ze zahraničí je potom vystopování prodejce pro policii téměř nemožné. Úplnou novinkou pak je prodej napodobenin značkového zboží v některých obchodních řetězcích a hypermarketech. Na internet se přesunuli také distributoři nelegálního softwaru. Přestože podíl pirátského softwaru dosahuje v Česku 40 procent, na tržnicích na padělané „krabice“ s programy téměř nenarazíte. „Prodeje nelegálního softwaru v ,krabicích‘ ustupuje šíření nelegálních kopií softwaru prostřednictvím internetu. Tam se šíří například přes výměnné sítě či prostřednictvím falešných internetových obchodů, které se tváří jako legitimní renomované prodejní portály softwaru,“ vysvětluje mluvčí české pobočky Business Software Alliance Jan Hlaváč. Podle něj jsou mezi piráty nejoblíbenější programy od firmy Microsoft nebo drahý grafický software od firem Autodesk či Adobe. „Falešné internetové obchody jsou velmi přesvědčivé a většinou i dokáží ,věrohodně‘ vysvětlit nízké ceny,“ pokračuje Hlaváč. „Uživatel si však nemůže být jistý, že zaplacený software vůbec obdrží, nebo zda si jeho instalací třeba nezaviruje počítač.“ FALEŠNÝM LÉKŮM SE V ČESKU NEDAŘÍ
Velmi oblíbeným zbožím pro padělatele v zahraničí jsou falešné léky. Tržby za napodobeniny léků dosahují celosvětově desítek miliard dolarů. Proto se o ně začíná zajímat i organizovaný zločin, který často obchod s léčivy „vyměnil“ za distribuci drog. „Zisk při prodeji drog dosahuje zhruba 200 procent. U léčiv je naproti tomu ,marže‘ často až 2000 procent,“ vysvětluje Petr Jirák. „Za prodej falešných léků navíc hrozí nesrovnatelně menší postihy.“
V Česku zatím ale dosud nejsou falešná léčiva příliš rozšířená. „V tržnicích jsme dosud na padělky léků nenarazili. Zadržené léky byly originály, pouze prodávané na neschváleném místě. Doménou prodejců falešných léků je především internet,“ tvrdí Petr Jirák. Podle Michala Moroze z firmy Moroz&Partner, která obchod s nelegálními léčivy v Česku monitoruje, černý trh s léčivy omezuje především snadná dostupnost léků v tuzemsku. „V Česku se tak setkáváme především s padělky léků na erekci a hubnutí, případně s potravinovými doplňky a anabolickými steroidy,“ říká Moroz. „V době zvýšeného výskytu ptačí chřipky jsme pak zaznamenali i nabídky falešného léku Tamiflu,“ dodává.
Stejně jako u většiny padělků i ve výrobě napodobenin léků dominuje především Čína. Podle Moroze funguje v této zemi až 500 ilegálních továren.
NEJEN ZABAVIT, ALE I ODSOUDIT Jedním z největších problémů v boji s prodejci padělků v Česku je podle komisaře Jaroslava Švejnocha z okresního policejního ředitelství v Domažlicích nesnadné prokázání trestného činu konkrétním osobám. „Je potřeba nejenom zabavovat padělané zboží, ale i chytit pachatele a odsoudit je,“ říká Švejnoch. „K tomu je ale potřeba daleko větší spolupráce celních orgánů s policií a koordinace při raziích,“ dodává. Podle Švejnocha je nejčastějším výsledkem kontroly tržnic pouze zabavení padělaného zboží. Prodavači u stánků totiž mají v zásobě řadu argumentů na svou obhajobu. „Tvrdí nám, že stánek pouze hlídají, že zboží není jejich, že nebydlí v České republice nebo že nepoznají falzifikát,“ vypráví Švejnoch. Další „fintou“ je podle něj nastrčení pachatele, který se chystá opustit zemi. Než je zahájeno trestní řízení, je pak tato osoba dávno v cizině. Protože policie musí pachatele doslova chytit za ruku, používá takzvaný kontrolní nákup. Během něj policista v civilu nakoupí nelegální zboží a po zaplacení se prokáže služebním průkazem. Ani v tomto případě však policie nemá vyhráno. Většinou se totiž nepodaří dopadnout a usvědčit majitele všeho zboží. Přistižený prodavač je proto trestán pouze za prodej „jedné mikiny“. UNIE ZPŘÍSNÍ TRESTY PRO PADĚLATELE Obrovským ekonomickým ztrátám výrobců a nově i ohrožení zdraví spotřebitelů má zamezit nová unijní směrnice. Ta prošla Evropským parlamentem 26. dubna. Musí ji však schválit také všechny členské státy, což je vzhledem ke kritice z Velké Británie nebo Nizozemí nejisté. Směrnice má sjednotit legislativu v oblasti ochrany duševního vlastnictví v zemích Unie. Zavádí také vysoké tresty pro výrobce i prodejce plagiátů. První hrozbou jsou pokuty až do výše 300 tisíc eur, druhou pak dokonce odnětí svobody až na čtyři roky. Má se však vztahovat pouze na velkovýrobce a prodejce. Soukromým osobám naopak vysoké tresty za porušování autorských práv nehrozí. Kritici směrnice však tvrdí, že zachází ve sjednocování legislativy příliš daleko a navíc „nedosáhne“ na čínské výrobce padělků. Nadto může být podle české europoslankyně Zuzany Roithové zneužita v konkurenčním boji. Evropští podnikatelé by se podle Roithové dokonce mohli stát obětí nekalých trestních oznámení, například právě ze strany asijských padělatelů. TRENDY V OBLASTI PADĚLKŮ * rozšiřování sortimentu padělatelů na téměř veškeré zboží * nové, velmi rizikové padělky léků, elektroniky, autosoučástek, leteckých dílů * zdokonalování vzhledu padělků * rychlost padělání; padělky na trhu často dřív než originál * přechod prodejců z tržnic do kamenných prodejen a na internet * propojení padělatelů s organizovaným zločinem Pramen: ABL PODÍL PADĚLKŮ sortiment 2005 2006 textil, oděvy 41,3 % 13 % obuv 5,6 % 1,2 % hodinky, klenoty 0,7 % 0,3 % audio/video 50,6 % 83,2 % počítačové hry, software 0,2 % 0,3 % ostatní 1,6 % 2,0 % Pramen: ČOI
