Investoři objevují další oblast podnikání
Možná jsme blázni, možná průkopníci, říkají manželé Caineovi, kteří minulý měsíc otevřeli v pražských Průhonicích první tuzemský komplex luxusního bydlení pro seniory. Plány tuzemských developerů svědčí o tom, že Caineovi nezůstanou sami. Byli však první, kteří se odvážili přenést do České republiky koncept, který v zahraničí úspěšně funguje desítky let. Přestože klient zaplatí za nájem a služby v průhonické Residenci Classis na první pohled neuvěřitelných čtyřicet tisíc korun měsíčně, polovinu bytů se už Caineovým podařilo rezervovat. Jak je tedy možné, že privátní sektor dosud nereagoval na potřeby skupiny obyvatelstva, která představuje více než patnáct procent tuzemské populace? „Investoři se obávali nedostatečného zájmu klientů v porovnání s výší nájemného, které se platí v komerčním seniorském bydlení oproti státním zařízením. Obavy se nepotvrdily. V budoucnu bude projektů komerčního seniorského bydlení přibývat. Do roku 2008 by jich mělo vzniknout pětadvacet,“ říká Pavlína Hajnová z poradenské společnosti Centers Europe.
První ze Švýcarska.
Caineovi přišli na myšlenku provozovat luxusní bydlení pro seniory v Americe. Anthony Caine hledal po smrti matky důstojné zařízení pro otce, v němž byl se nemusel podřizovat žádnému režimu a zároveň neztratil sociální kontakty. Za oceánem taková zařízení našel, v Česku nikoliv. Tuzemská developerská společnost Acred Group, kterou Cainoevi vlastní, připravovala projekt luxusního bydlení pro seniory šest let. Petra Caineová tvrdí, že roky, které manželé strávili získáváním financí, povolení i přesvědčováním skeptických sousedů, jim umožnily záměr vyšperkovat do posledních detailů. Jejich Residence Classis nabízí 62 bytů od garsoniér až po střešní třípokojové byty. Obyvatelé budou mít k dispozici bazén, welness centrum, posilovnu a restauraci, která je volně přístupná. Klienti si kromě nájmu, který činí u nejmenších garsoniér o velikosti 32 metrů čtverečních 19 800 korun a u bytů o rozměrech 56 metrů čtverečních 32 tisíc korun, zaplatí balíček služeb. Za 19 500 korun mají objednané jedno jídlo denně, péči pedikérky, kadeřnice či maséra, pravidelný úklid apartmánů, dopravu do centra Prahy minibusem a služby ošetřovatelské sekce s nepřetržitou službou. Prvním obyvatelem nové rezidence je manželský pár, který před třiceti lety emigroval do Švýcarska. Nyní se rozhodl vrátit do Čech. První, na co narazil, byly pořadníky na několik let ve státních zařízeních. Jejich snacha nakonec objevila Průhonice, přijela ze Švýcarska na obhlídku a Hubkovi se za několik měsíců stěhovali. Cainovi předpokládají, že se jejich klientela bude z velké části rekrutovat právě z řad navrátilců. „Ze zahraničí jsou na taková zařízení zvyklí. Domácí mají zatím předsudky, že jsme drahý ústav nebo domov důchodců. Tomuto slovnímu spojení se snažíme maximálně vyhnout,“ říká Petra Caineová. Očekává ovšem i zájem z tuzemska. Dalším nájemníkem rezidence bude pár, který prodal dům na okraji Prahy. Paní se prý již nechtěla starat o nemovitost, plánuje si užívat společenského života. Co když ale manželé své prostředky přežijí? Rezidence Classis nabízí klientům speciální pojistný program. Pojišťovna vypočítá na základě údajů klientů částku, kterou do programu vloží, a garantuje doživotní platby, které pokryjí náklady na pobyt. V případě, že klient zemře dříve, než finance vyčerpá, přejde zbytek peněz na příbuzné.
Co zaplatí děti?
Oslovení odborníci předpokládají, že se projekty typu Rezidence Chassis nestanou masovou záležitostí. Další projekty komerčního seniorského bydlení budou méně luxusní a zároveň lacinější. Statistiky ministerstva práce a sociálůních věcí hovoří o tom, že nyní hradí obyvatelé domovů důchodců za pobyt v těchto zařízeních necelých šest tisíc korun měsíčně. Z dat České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že starobní důchod nad patnáct tisíc korun pobírá z 2,6 milionu českých důchodců pouze 1075 lidí. Pro více než 20 tisíc korun si na poštu chodí jen 124 důchodců. Není proto divu, že si developer, který uvažuje o výstavbě seniorského bydlení, zadal u společnosti Centers Europe průzkum, který zjišťoval, kolik jsou děti za své rodiče ochotny platit. Výsledky ukazují, že čím jsou děti mladší, tím vzrůstá ochota vydávat vyšší částky. Ochota se zvyšuje i s nemocí seniora. Průměrně jsou lidé ochotni „investovat“ deset tisíc korun za nájemné a předpokládají, že za to rodiče dostanou prostor v podobě garsoniéry, stálou službu lékaře a sester. V bytě chtějí mít senioři možnost uvařit si jídlo, trvají na soukromí, dostupnosti městské hromadné dopravy, péči odborného personálu (nevyžadují však lékaře) a rehabilitačních službách. Hajnová dodává, že ve větších městech jsou lidé ochotni platit podstatně více, než je republikový průměr. V Praze, Brně, Karlových Varech nebo Liberci se částka pohybuje mezi třinácti až 23 tisíci měsíčně. Během příštích let by mělo už existovat seniorské bydlení, na které budou tyto finance stačit. Do takových seniorských apartmánů se budou moci v budoucnu klienti nastěhovat například v Jablonci nad Nisou. Tamní radnice prodala začátkem září za 10,7 milionu korun budovu bývalé dětské nemocnice společnosti Bezručova Investiční. Základní nájemné ve čtyřiceti luxusních bytech by mělo činit zhruba devět tisíc korun. Senioři navíc zaplatí i za služby, donášku jídla, kadeřníka nebo pedikúru. Investor se neobává, že by o nadstandardní domov důchodců nebyl zájem. Očekává, že se mu vložené prostředky vrátí nejdéle do deseti let. Další dům vyrůstá v Luhačovicích. Společnost Pointa plánuje v květnu příštího roku dokončit Rezidenci seniorů Luhačovice se 62 byty. Nájemné se bude pohybovat od patnácti tisíc měsíčně. Místopředsedkyně představenstva Pointa Marie Semelová předpokládá, že se bude konečná částka pohybovat kolem 800 až 1000 eur. Možnost spolupráce prý už sondovalo ministerstvo obrany.
Porodní bolesti.
Výstavbu nadstandardních zařízení pro seniory by mohl podpořit i nový zákon o sociálních službách. Legislativa předpokládá, že by ti, kteří jsou odkázáni na cizí pomoc, dostávali odstupňované příspěvky. 0d 1500 korun pro ty, kteří vyžadují částečnou pomoc, až po jedenáct tisíc korun pro lidi, kteří jsou na pomoci zcela závislí. Senioři by sami rozhodovali, co je pro ně nejvýhodnější a u koho službu nakoupí, tedy zda si například zaplatí domácí péči, či naopak třeba pobyt v soukromém zařízení. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) udává, že v současné době nelze využít prostředky z fondů Evropské unie na výstavbu a provoz domovů důchodců. „Tyto finance jsou účelově zaměřeny pouze na projekty umožňující návrat nebo setrvání na trhu práce,“ konstatuje tisková mluvčí MPSV Kateřina Beránková. Hajnová tvrdí, že hlavní roli v seniorském bydlení budou i nadále hrát města a soukromí developeři by měli pokrýt segment luxusnějších projektů. Anthony Caine je názoru, že projekt seniorského bydlení je jen z poloviny o nemovitosti. Důležitá je schopnost ji pronajmout a poskytovat odborné služby. Residence Chassis se při hledání investora obrátila na chicagskou firmu CSA Fraternal Life Insurance, která se stala akcionářem společnosti. Pro fond jenž založili českoslovenští emigranti, je projekt vůbec první investicí v zahraničí. Přestože měla Residence Chassis důvěryhodného investora, těžko sháněla finance. Jako jediná byla ochotna spolupracovat Raiffeisenbank. „Banky neměly s čím srovnávat, chybí zkušenosti,“ podotýká k tomu Caine. O seniorské bydlení se zajímá i developerská společnost Orco. „Studujeme investiční příležitosti v tomto segmentu, limitujícím se nám jeví spíše najít zkušeného provozovatele, pro menší “luxusnější” projekty v pěkném prostředí se už nyní klienti najdou,“ uvedl ředitel firmy Aleš Vobruba.
