Zatímco v některých státech Unie podnikatelé už vidí „světlo na konci tunelu“, v jiných se uchylují k propouštění pracovníků, odkládání investic a prodávání aktiv.
Autor: ec.europa.eu
V Česku se situace od minulého roku podstatně zhoršila; MPO reagovalo spuštěním programu Záruka, který ale mohou využít pouze průmyslové podniky. Jeho rozšíření se neplánuje.
Malé firmy byly nejhůře zasaženy finanční krizí. Jsou to totiž právě ony, kdo je, zvlášť v prvních letech existence, nejvíce závislý na bankovních půjčkách. Finanční ústavy se nicméně v době nejistoty přirozeně snaží vyhnout úvěrování projektů s nejistým výsledkem.
Zásadní otočení postoje bank k poskytování půjček je jedním z hlavních faktorů, který v Evropě nastartoval růst nezaměstnanosti. Evropská investiční banka sice uvolnila 350 milionů eur (na úvěry se sníženou úrokovou mírou), o něž mohou podnikatelé žádat u komerčních bank v jednotlivých členských státech, nicméně kritici upozorňují na fakt, že peníze se nedostávají k těm, kdo je nejvíce potřebují.
Nedostatek kapitálu v podnikových rozvahách se okamžitě překlopil do dalšího problému: firmy si navzájem dluží velké částky a nejsou schopny je splácet. Druhotná platební neschopnost se týká také státních institucí, které nezřídka otálejí s proplacením faktur.
Objem půjček pro podnikatele stoupá
Z některých evropských zemí přicházejí zprávy o tom, že objem půjček pro malé a střední podniky (SMEs) je opět na vzestupu, situace většiny firem však zůstává i nadále velmi komplikovaná.
Zaměstnavatelská organizace BusinessEurope varovala, že velké společnosti čerpají v současnosti bankovní úvěry v mnohem větší míře, než v minulosti, což ztěžuje přístup SMEs k životně důležitým finančním injekcím.
Vlády v mnoha členských státech Unie přistoupily ke zvyšování tlaku na domácí banky – snaží se je přimět, aby povolily „úvěrové šrouby“ pro podnikatele. Za normální situace by finanční instituce mohly vládní rady v poklidu přehlížet, v současnosti se to ale zpravidla neděje. Důvod je jednoduchý: ještě před několika měsíci záviselo přežití mnoha evropských bank na dobré vůli vládních činitelů.
Unijní finanční instituce dělají, co mohou, aby uvolnily zmražený trh s půjčkami. Evropská centrální banka srazila úrokovou míru na rekordní 1% a Evropská investiční banka přislíbila 30 miliard eur na garance úvěrů pro SMEs, a hodlá tak sdílet riziko s komerčními bankami.
Česko spoléhá na Záruku
Hospodářská komora ČR v červnu zveřejnila průzkum, z něhož vyplývá, že české společnosti trpí nedostatkem financí, který je nutí k výraznému osekávání nákladů. Tři čtvrtiny firem musely kvůli tomuto problému omezit některé ze svých aktivit a polovina odložila plánované investice. Každá čtvrtá firma přistoupila k propouštění zaměstnanců nebo k prodeji části svých aktiv, polovina uvedla, že ochota bank k poskytování půjček se za poslední tři měsíce snížila.
Svaz průmyslu a dopravy ČR ve své čtvrtletní zprávě uvádí, že 92% českých průmyslových podniků tíží problém pozdních plateb, respektive ho považují za vážnější, než před rokem. Česká vláda nepřijala k řešení pozdních plateb žádnou speciální legislativu, tento problém je totiž podle mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Tomáše Bartovského ošetřen v již platném právním řádu.
Jako hlavní odpověď na problémy s nedostatkem financí MPO nabídlo program Záruka, v jehož rámci je možno získat záruky na bankovní půjčky. Na Záruku je ve státním rozpočtu vyčleněna jedna miliarda korun. Podle Bartovského má program zatím velký úspěch a podnikatelé volají po jeho rozšíření – dosud je totiž omezen výhradně na průmyslové podniky. Bartovský nicméně uvedl, že český kabinet podobný krok zatím neplánuje.
