Čínské místní vlády si v uplynulých několika letech vydáváním dluhopisů a také na šedém trhu půjčily biliony jüanů, za které realizovaly velké projekty – obytné domy, dálnice, železnice atd.
Tyto megastavby vzbuzují v Evropě obdiv, ale také zvědavost. Kolik si asi provinční vlády musely na tyto vymoženosti půjčit a do jaké míry jsou schopné dluhy splatit? To jsou relevantní otázky, zejména při pohledu na americkou (nebo irskou) realitní bublinu, která praskla a způsobila velkou dluhovou spirálu.
V pondělí čínský národní audit zveřejnil na svém webu informace o stavu dluhu 36 místních vlád na konci loňského roku.
Jde jen o stabilní (rozuměj bohatší) vzorek země, jako jsou města Šanghaj, Tchien-ťin nebo Čchung-čching. Tato data přesto otevírají vzácné okno do jedné z Pandořin skříněk čínského finančního systému. Audit zkoumal obrovské množství dat z celkem 22 tisíc projektů, za kterými stály stovky státních institucí.
Auditoři zjistili, že 36 vlád si do konce roku 2012 půjčilo celkem 3,85 bilionu jüanů (624,6 miliardy dolarů), o 12,9 procenta více než na konci roku 2010, kdy se konal podobný audit. Autoři auditu přinášejí i dobré zprávy: 24 vlád své dluhy snížilo. Devět vlád však nadělalo dluhy, které výrazně převyšují jejich možnosti.
Zpráva také uvádí, že úroky z dluhu, které mají být zaplaceny do konce roku, dosahují u 13 z 15 zkoumaných měst 20 procent jejich fiskálních příjmů. U jednoho města to je dokonce 68 procent. Zpráva ukazuje, že místní vlády mají stále větší problémy dluhy splácet, komentuje výsledky deník Wall Street Journal. Je také otázka, kolik si napůjčovaly regiony mimo sledovaný vzorek, které nejsou výkladními skříněmi čínského boomu.
Tyto si pro financování dluhů mohou půjčovat v šedé ekonomice, kde jsou úroky ještě vyšší, a padat tak do dluhové pasti, píše komentátor WSJ. Pokud se vláda tímto problémem nezačne zaobírat, tlak by se mohl z vlád přesunout do finančního sektoru.
Čtěte také:
Přehřátá Čína s chladnou hlavou
