Floating, odtučňovací podtlakové procedury, oxygenoterapie, fototerapie, čokoládové zábaly a nespočet dalších způsobů, jak si odpočinout a zkrásnět. S tím vším se můžete setkat v českých lázních, kterým se navzdory krizi daří lépe než kdy jindy. Za posledních deset let počet hostů roste, loni se jich v tuzemských lázeňských zařízeních ubytovalo nejvíc v historii. Zatímco v roce 2000 je navštívilo 437 tisíc lidí, za loňský rok lázně podle Českého statistického úřadu evidují 676 tisíc návštěvníků.
Bezchybný obrázek trochu narušuje fakt, že rekordní počet návštěvníků není přímo úměrný celkovému počtu přenocování. V tomto směru byly silnější roky 2007 a 2008. Vypovídá to o skutečnosti, že průměrná délka pobytu se zkracuje. Přesto je počet přenocování za loňský rok třetím nejlepším výsledkem za poslední dekádu.
Kontinuální nárůst se netýká pouze zahraničních hostů. Domácí klienti v každoročním objemu návštěvníků lázní představují zpravidla silnější polovinu. Tuzemských hostů dokonce v posledních dvou letech přibývá rychleji než zahraničních a suplují mírný úbytek cizinců.
Vystresovaní a solventní
Péče o tělo se stala výrazným fenoménem souvisejícím se životním stylem. Ze západu dorazila kultura fitness a wellness, hýčkání a tužení relaxačními procedurami, kosmetickou péčí, plaváním nebo cvičením. Bylo by s podivem, kdyby se takové příležitosti nechytilo lázeňství, které má všechny předpoklady podobné služby koncentrovat.
Proměna přišla zhruba před devíti lety. „Lázně začaly nabízet kratší relaxační pobyty. Máte v nich kombinaci tradičních lázeňských procedur i různých novinek spíše wellnessového rázu. Češi takové víkendy nebo dovolené začínají mít stále více v oblibě,“ popisuje trendy v dnešním lázeňství Marcel Hule, PR manažer Sdružení lázeňských míst ČR.
Nabídky krátkodobých lázeňských pobytů se momentálně soustředí na období okolo velikonočních svátků. Míří přímo na vystresované a zároveň solventní cílové skupiny – mnoho lázní inzeruje třídenní pobyty „pro manažery“ nebo „nejen pro manažery“. Nabídka tohoto typu se skládá zpravidla z perličkové koupele, masáže, bylinných, aromaterapeutických nebo termálních koupelí, k mání jsou různé zábaly nebo zmíněná fototerapie – léčba světlem proti depresím a poruchám spánku – často v kombinaci s oxygenoterapií neboli léčbou kyslíkem proti předčasnému stárnutí buněk. Většina lázní se velmi rychle přizpůsobila také trendu asijských masáží a má jich v nabídce mnoho: klasickou thajskou, olejovou, ajurvédskou, masáž lávovými kameny i akupresurní masáž plosek nohou.
Pojišťovny stále ve hře
Přestože v českých lázních postupně získávají stále větší podíl klienti, kteří si hradí pobyt sami a spíše se rekreují, významnou skupinou zůstávají pacienti, jejichž léčení platí zdravotní pojišťovny. Od konce socialistické éry jich sice pozvolna ubývá, přesto představují zhruba pětinu všech hostů.
Počet těchto klientů se však silně liší lázně od lázní. Zatímco v osmi výstavních lázeňských hotelech v Karlových Varech patřících do skupiny Bristol Group si převážná většina klientů zaplatí za pobyt sama, v Teplicích je to jinak. „Částečně nebo kompletně hradí pojišťovna pobyt osmašedesáti procentům našich hostů. I obecně platí, že pobyty hrazené z veřejného zdravotního pojištění jsou pořád základem pro to, aby lázně mohly v Česku fungovat v současném rozsahu,“ říká Radek Popovič, generální ředitel a předseda představenstva Lázně Teplice v Čechách.
Ve skupině samoplátců hrají významnou roli hosté ze zahraničí. Do českých lázní tradičně jezdí klienti z Německa, notoricky známá je přítomnost ruské klientely. V případě našeho západního souseda, odkud přijíždí nejvíce zahraničních hostů, ale lázeňská zařízení v posledních letech zaznamenávají úbytek. „Německá generace, která měla vztah k českým lázním, pomalu stárne a vymírá. Nalákat k nám místo nich mladší ročníky je poměrně náročné, mají odlišný životní styl a návyky,“ prohlašuje Popovič.
Jednu ubývající skupinu se nicméně daří nahrazovat jinými. Posledních šest až osm let české lázně zaznamenávají rostoucí pohyb u klientů z Ruska, arabských zemí a Izraele. „Občané Ruska a bývalého Sovětského svazu se k nám naučili jezdit za minulého režimu. Hosté z arabských zemí sem přijíždějí, protože doma podobné léčebné služby nemají. V případě Izraele to napojení vzniklo přes ,nové‘ obyvatele, kteří původně pocházejí z Ruska,“ vysvětluje Martin Plachý, viceprezident Svazu léčebných lázní České republiky a spolumajitel lázeňské firmy Royal Spa.
Tradice nad wellness
Ačkoli v českých lázních dochází k rozvíjení wellnessových služeb, lidé z branže zdůrazňují, že právě léčba s pomocí přírodního zdroje – termální vody nebo slatiny – musí zůstat klíčovým principem. Přítomnost zdroje a lékařský dohled je totiž tím, co dává lázním silnou zbraň v konkurenčním boji se záplavou běžných wellnessových hotelů. „Lázně velmi dobře obstály i v době, kdy cestovní ruch a hotelnictví měly vážné problémy. U nás jste pod lékařským dohledem a jsou tu skutečně léčivé prameny, které se využívají stovky let. Když jde o zdraví, lidé tolik nešetří,“ vysvětluje odolnost lázní vůči recesi Radek Popovič a dodává, že poslední dva roky byly pro Teplice mírně ziskové.
Dobré výsledky za minulý a předminulý rok zaznamenali i jinde. „Problém s nedostatkem hostů nemáme. Zaznamenáváme nárůst tuzemské samoplátecké klientely. Díky široké nabídce služeb a výhodné poloze ve Středočeském kraji jí máme dostatek, takže pro nás není prioritou lákat zahraniční hosty,“ vysvětluje Jitka Nováková, obchodní ředitelka Lázní Mšené. Velmi slušné výsledky za roky 2009 a 2010 hlásí také Royal Spa, řetězec provozující lázeňské hotely v Luhačovicích, Mariánských Lázních, Ostrožské Nové Vsi a Velkých Losinách.
Klid na opravy
Mrtvá zimní sezona typická pro lázeňství tentokrát až tak nevadí. Vytíženost kolem třiceti procent prý k tomuto období patří. „S tímto specifikem v našem rozpočtu počítáme a spíše ho využíváme k opravám a rekonstrukcím objektů,“ říká Tomáš Král, generální ředitel Bristol Group.
Do oprav se pustili také v Teplicích. Pro novou sezonu se chystá luxusní apartmá v historickém objektu Císařských lázní a v jiném teplickém lázeňském zařízení, stylovém domě Beethoven, se opravuje. Pokoj, kde německý hudební skladatel pobýval (v jeho době se věřilo, že teplická termální voda léčí mimo jiné i hluchotu), bude přestaven v dobovém stylu a vyzdoben hudebními motivy.
Malebné Lázně Mšené mají už zásadní opravy za sebou. V celé kráse dnes areálu opět dominuje rekonstruovaný secesní pavilon Dvorana z roku 1905, jedna z mála českých staveb významného architekta Jana Letzela.
Idyla ne tak docela
Ani prosperujícím lázeňským podnikům se však problémy zcela nevyhýbají. Důvodem ke znepokojení je zkracující se délka pobytů, která souvisí se zvýšenou oblibou lázeňské relaxace. Obor může ohrozit také reforma zdravotnictví a hledání úspor, například nižší ochota proplácet lázeňské pobyty ze zdravotního pojištění. Na lázně jdou z veřejných peněz každoročně zhruba tři miliardy korun.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger již naznačil, že by mohlo dojít k přísnějšímu vymezení hrazené péče tak, že by pojišťovny proplácely doléčovací pobyty, zatímco rehabilitace a ozdravné pobyty nikoli. O plně hrazenou péči by tak přišli lidé třeba po operaci žlučníku. „Pokud by k něčemu podobnému došlo, my strach nemáme. Vždy jsme byly ze sta procent léčebé lázně a taky bychom jimi zůstaly,“ tvrdí Radek Popovič z Teplic. Jiným zařízením patrně počet klientů, jejichž pobyt hradí pojišťovny, mírně ubude. Pak nezbude než se ještě více zaměřit na české samoplátce a cizince.
Dalšími potížemi, které možná brzy zacloumají lázeňským poklidem, jsou požadavky vznesené Ochranným svazem autorským (OSA). Ten po patnácti lázeňských společnostech chce, aby uhradily autorské poplatky za televizní přijímače na pokojích v celkové výši okolo šesti milionů korun, od nichž byly dosud lázně jakožto léčebná zařízení osvobozeny. Pro většinu společností by sice případný úspěch OSA neměl být likvidační, jejich situaci by ale podle Popoviče zkomplikoval: „Byla by to pro nás značná přítěž. Už takhle bojujeme s tím, že provozovat lázně není laciné. Musíte odléčit obrovské množství lidí, aby vám na konci něco zbylo. Nové poplatky by naše podnikání ztížily.“
