„Tušil v roce 1843 Jakub Pinkas, že právě zakládá nejslavnější staročeskou ,hospodu‘ s nejproslavenějším pivem – místo, kde se budou tvořit dějiny tohoto národa?“ táže se autor textů na internetové stránce podniku umístěného pár kroků od Václavského náměstí. A my mu odpovídáme: Netušil, neboť v roce 1843 nebylo lze předpokládat, že dějiny tohoto národa budou tvořit i společnosti jako Adria-Neptun, jež restauraci vlastní od roku 2001.
Aneb jak jsme chtěli vyrazit na pivo (a jak se to dneska v Česku dělá).
1. Pivnice U Pinkasů uvádí, že disponuje kapacitou 308 míst. Zdálo se proto přiměřené rezervovat jich pouhých potřebných třicet, kolik čítala očekávaná společnost. Tehdy se poprvé ukázalo, že restauratéři, „tvoříce dějiny“, vykládají si potřeby „tohoto národa“ po svém. Ředitel provozovny Ludvík Bejvančický nám oznámil, že na takový nával (desetina kapacity) nejsou zařízeni, a nelze tudíž připustit, abychom si objednávali pokrmy à la carte. Dobrá.
2. Jenže dále Pinkasovi uvádějí, že každý z prostorů restaurace „osloví hosty zcela specifickou gastronomií“. Výklad toho pojmu v podání páně Bejvančického je ale opsán ze semaforského hitu Představte si, co jsem měl dnes k obědu. Pan ředitel nabídl raut: tři kila uzenin a jitrnic, aby líp chutnalo ze sklenic. Sto padesát chuťovek řečených kanapky. Šest druhů sýra na plátky. Šest kilo salátů, šest pecnů chleba, dva koše housek k tomu, aby se nezdrhalo domu. Třináctikilové sele bez kostí. A třicet gulášků pro hosti. Bramboráčky, placičky, knedlíky, pro zvláště tlusté jedlíky. Šest kilo čerstvého ovoce (to budou asi Vánoce). A ještě šedesát moučníků, aby se užilo nočníků. Dohromady skoro 2,5 kilogramu jídla na osobu.
3. Hlavně však restaurace U Pinkasů uvádí, že rekord pivnice činí přes sto půllitrů vypitých jednou osobou ze jediný den. Náš záměr uskutečnit alespoň zčásti totéž vyložil si personál pivnice tak, že do rautu zařadil (na osobu): stopku slivovice, po jedné minerálce, pepsi-cole a ovocném džusu, dvojku bílého, dvojku červeného, kávu černou a tři malá piva pro chuť. Za 1000 korun (včetně pokrmů) na osobu jsme takový rekordní pokus odmítli.
4. Restaurace U Pinkasů také uvádí, že mezi její hosty patřil i Bohumil Hrabal. O pivnici se zmiňuje také Jaroslav Hašek. Co by první z pánů vzkázal hospodským téhle moderní éry, se před 22. hodinou publikovat nedá. Druhý velikán by si věděl rady. V duchu svých povídek: vše, co předloženo, by sežral, a pak, aby měli týden co uklízet, by na účet erární VZP puknul.
