PAVOL PARÍZEK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL EXPORTNÍ GARANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOSTI: Tento měsíc začínají platit nová pravidla pro hodnocení rizik úvěrů Basel II. Banky budou daleko přísnější při půjčování peněz. To se samozřejmě dotkne i úvěrů na zahraniční investice.
PAVOL PARÍZEK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL EXPORTNÍ GARANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOSTI: Tento měsíc začínají platit nová pravidla pro hodnocení rizik úvěrů Basel II. Banky budou daleko přísnější při půjčování peněz. To se samozřejmě dotkne i úvěrů na zahraniční investice. „V rámci nového typu pojištění jsme schopni bance zaručit, že bude půjčka řádně splacena,“ říká šéf EGAP Pavol Parízek.
Od prvního července vstupují v platnost nová pravidla pro obezřetné chování bank, Basel II. Co se změní? Banky budou náročnější na kvalitu zajištění úvěrů. Ostatně náš nový produkt, pojištění úvěrů na zahraniční investice, je právě výsledkem diskuzí s bankami o nových pravidlech Basel II. EGAP sice už dříve pojišťoval investice, ale jen proti takzvaným politickým rizikům, jako například znárodnění nebo konfiskaci bez odpovídající náhrady, nemožnosti konverze nebo repatriace zisku a podobně. To je dobré pro investory, kteří mají dostatek vlastních prostředků a nepotřebují úvěr. Je tady však řada podniků, které chystají expanzi na zahraniční trhy a potřebují doplnit svoje vlastní zdroje úvěrem. Bankám však už krytí jen politických rizik z hlediska jejich nároků na zabezpečení úvěru nestačí. V rámci nového typu pojištění ručíme bance, která investiční úvěr poskytne, za to, že investice bude úspěšná a úvěr bude splacen. RISKUJEME ZATÍM JAKO JEDINÍ
Nepřebírá tím EGAP na sebe příliš velké riziko? To riziko je pochopitelně vyšší než ta, která jsme pojišťovali dosud. Také jsme mezi obdobnými státními úvěrovými pojišťovnami na světě zatím jediní, kdo se k takovému kroku odhodlali. Ale rozhodně si nemyslíme, že riziko je příliš velké nebo neúměrné. My samozřejmě pojišťujeme až po důkladných analýzách a v tomto případě navíc vyžadujeme, aby investor vložil do projektu nějaké své vlastní peníze jako důkaz, že svému záměru věří. Naše pojištění má pozitivní efekt i v tom smyslu, že během konkrétního jednání s investorem a úvěrující bankou se postupně skládají parametry projektu a ještě v zárodku se odstraňují potenciální problémy, které by ho mohly v budoucnu ohrozit. Proč jste se do toho vůbec pustili?
Je to naše reakce na požadavky klientů. S pronikáním na zahraniční trhy formou investic začala už řada českých firem, a prokazatelně je tady hodně takových, které by chtěly touto cestou také jít. Ale potřebují si půjčit, a to nejen na projekt na zelené louce nebo na kapitálový vstup do již existující firmy, ale třeba také na financování provozu nebo na nákup zásob materiálu pro rozběhnutí projektu.
Kolik už EGAP spravuje pojistek úvěrů na investice?
Začali jsme s nimi loni v září a teď již máme podepsány pojistky za několik desítek milionů eur. Týkají se úvěrů poskytovaných do Ruska, ale i jiných zemí. Nicméně zájem firem o investování v Rusku a zemích SNS je největší.
DOSTUPNĚJŠÍ PENÍZE NA EXPORT Loni na podzim začal EGAP ještě s jedním produktem - pojištěním bankou financovaných vývozních dodavatelských úvěrů. O co se jedná? Pojištění umožňuje bankám odkupovat od exportérů jejich vývozní pohledávky v podobě dodavatelských úvěrů zahraničním odběratelům. A je úplně jedno, v které zemi ten který odběratel sídlí nebo jak dlouhá je splatnost úvěru. Smyslem naší práce totiž není jenom pojišťovat proti riziku, že dlužník nezaplatí, ale také usnadňovat našim vývozcům přístup k finančním zdrojům pro export. Řadu let například s velkým úspěchem pojišťujeme předexportní úvěry. Výrobce, který získá nějaký zahraniční kontrakt, velmi často potřebuje proúvěrovat výrobu, a bance většinou k zajištění úvěru nestačí jen to, že má podepsanou smlouvu. Vyžaduje po něm další zajištění formou například zástavy aktiv, které ne vždy může poskytnout. Banky přitom naše pojištění jako zajišťovací instrument velmi vítají a s řadou z nich máme dokonce uzavřenou smlouvu o zjednodušeném postupu při vyřizování žádostí malých a středních podniků o předexportní úvěr a jeho následném pojištění, který výrazně šetří čas i peníze. EGAP má ve svém portfoliu přes sedmdesát zemí. Kde se nejvíce angažuje? Nejvíce pojištěných úvěrů, bankovních záruk a investic máme v Rusku, je to přes dvacet miliard korun. Jenom za loňský rok jsme do této země pojistili český vývoz za 7,5 miliardy, což představuje čtvrtinu všech pojištěných úvěrů. Přitom v celé patnáctileté historii EGAP jsme nepotřebovali a neměli jedinou explicitní ruskou státní záruku, tudíž zcela výjimečně pojišťujeme riziko ruského státu jako dlužníka. V některých případech jsme dostali pouze takzvaný Letter of Comfort, tedy něco jako společenskou záruku daného samosprávného celku za firmu, jíž byl úvěr poskytnut. Jako dlužníci v Rusku již dnes převažují kromě oblastních samospráv konkrétní banky a průmyslové podniky. Aktuálně se Rusko posunulo ze čtvrté do třetí rizikové kategorií. Co to pro české vývozce znamená?
Pro české vývozce je to jednoznačně dobrá zpráva, protože Rusko se tak zařadilo mezi země se standardním rizikem, a tomu také odpovídají podstatně nižší pojistné sazby dané takzvaným konsenzem OECD pro vývozní úvěry se splatností nad dva roky. Postupné zlepšování hospodářské situace Ruska vedlo také k tomu, že dnes už se krátkodobé dodavatelské úvěry kupujícím v této zemi pojišťují komerčně, tedy na úplně stejném principu, jako by se jednalo o kupující třeba v Německu. Velkou výhodou komerčního pojištění je přitom jeho snadná dostupnost přes internet a zajímavé pojistné sazby.
Kolik díky tomu ušetří firmy, které dlouhodobě do Ruska vyvážejí? Záleží pochopitelně na výši úvěru, jeho délce a typu dlužníka. Pokud by šlo například o pětiletý odběratelský úvěr poskytnutý bankou českého vývozce ruské soukromé firmě, tak to snížení pojistné sazby bude představovat zhruba jeden a půl procentního bodu a cena pojistky za celou dobu trvání úvěrového vztahu bude teď přibližně tři procenta z hodnoty úvěru. Na našem webu lze použít interaktivní kalkulačku, na které si pojistné lze spočítat. Samozřejmě vždy se jedná o orientační kalkulaci, protože konkrétní pojistnou sazbu stanovujeme až na základě vyhodnocení způsobu zajištění úvěru a řady dalších věcí. VELKÉ STROJE SE VRACEJÍ
Jaký typ exportu směřuje z České republiky do Ruska? Především se vrací export velkých investičních celků v oblasti strojírenství, ať už jde o energetiku nebo o rekonstrukci výrobních kapacit velkých podniků. Příkladem mohou být dodávky obráběcích strojů pro ruskou firmu Uralvagonzavod na výrobu železničních vagonů. Řada měst obnovuje tramvajové a autobusové parky, a tak hodně dodávek směřuje do dopravní infrastruktury. To ještě před pár lety nebylo. Na co si nejvíce stěžují ti, kteří podnikají v Rusku? Největší překážkou je asi skutečnost, že při dovozu strojního zařízení musí ruský dovozce zaplatit ruským finančním úřadům DPH ihned v plné výši, aniž by měl možnost si na zaplacení nejdříve vydělat výrobou na dovezeném zařízení. Ale i tady existuje řešení, a tím je využití leasingu dovezených strojů prostřednictvím leasingové společnosti registrované na území Ruské federace. Financování kontraktů přes takovou společnost pak umožňuje přenést daňovou povinnost na leasingovou společnost. Je ruský trh náročnější, než byl před pár lety? Řekl bych, že ve třech základních oblastech. Čeští exportéři se stále častěji setkávají s rostoucími požadavky ruských partnerů na komplexnost nabídek. To znamená, že kromě klasické komerční nabídky se od nich očekává také nabídka na odpovídající financování a jeho pojištění. Tyto požadavky se objevují především v souvislosti s výběrovými řízeními a bez jejich splnění není možné v tvrdé konkurenci uspět, neboť pro ruskou stranu obvykle znamenají výrazné zlevnění úvěrových zdrojů. Druhou novinkou je, že ruští dovozci stále častěji usilují o to, stát se sami přímými dlužníky bank zahraničních dodavatelů a vynechat z celé transakce místní banky, které si za svou roli v obchodním případu účtují vysoké přirážky. Pojišťovat přímo na riziko kupujícího v Rusku musí být mnohem náročnější na posuzování rizik… Je to určitě složitější, než je-li příjemcem úvěru, tedy dlužníkem banka, nicméně řada úspěšně dokončených kontraktů potvrzuje, že to umíme. A třetí změna?
Je to stále více žádané projektové financování, kdy splácení úvěrů je založené na výnosech z prodeje zboží a služeb nové společnosti k tomuto účelu vytvořené. Při analýze rizik u projektového financování klademe velký důraz na pečlivé vyhodnocení zabezpečení budoucího odbytu a celkové ekonomiky provozu podniku s ohledem na specifika místního trhu. Jako příklad může sloužit už 37 úspěšně realizovaných kontraktů na dodávky závodů na výrobu obalového skla v různých regionech Ruska od společnosti Sklostroj Turnov. Hodnota takových projektů kolísá od pěti do 40 milionů eur v závislosti na tom, zda se jedná o rekonstrukci starého provozu, nebo o nový závod na zelené louce. Variantní charakter zařízení přitom umožňuje přizpůsobit výrobní kapacitu sklárny poptávce v daném regionu.
Ing. PAVOL PARÍZEKNarodil v roce 1951 v Bratislavě. Po skončení studia na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě pracoval v letech 1974 až 1982 na devizovém úseku ústředí Státní banky československé. Poté působil dva roky v Živnostenské bance v Londýně jako ekonom. Od roku 1986 vedl zahraničně ekonomické oddělení na federálním ministerstvu financí. Od konce roku 1989 zodpovídal za jednání o členství ČSFR v Mezinárodním měnovém fondu, Světové bance a Evropské bance pro obnovu a rozvoj. V roce 1991 byl pověřen přípravou vládního proexportního programu na ministerstvu financí, v jehož rámci byla rok poté založena Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). V ní v současné době vykonává funkci předsedy představenstva a generálního ředitele. Od roku 1995 je též členem představenstva České exportní banky. |