ŘEDITELKA ČESKÉ SPRÁVY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ BOŽENA MICHÁLKOVÁ - Lidé si podle ředitelky České správy sociálního zabezpečení Boženy Michálkové myslí, že by se o ně měl stát postarat za každou cenu. „Často je potom překvapí, když se stát chová jako komerční pojišťovna,“ dodává.
Jaké změny přinesl letošní rok podnikatelům v oblasti sociálního zabezpečení?
Změn byla celá řada. V letošním roce zřejmě nejvíc podnikatelé ocení zavedení stropování pojistného. Tedy zavedení hranice, částky, od které už nemusejí platit pojistné. Letos se jedná o částku 1 034 880 korun. Rovněž se nově za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) považuje ten podnikatel, který pečuje o osobu závislou na péči jiné osoby, jež s ním žije ve společné domácnosti.
Musí si drobný podnikatel platit nemocenské pojištění?
Zatímco účast na důchodovém pojištění je u OSVČ za určitých podmínek povinná, účast na nemocenském pojištění zůstala dobrovolná. Je pouze na podnikateli, zda se k nemocenskému pojištění přihlásí. Pokud ano – a pokud platí pojistné – mělo by ho zajímat, že se nemocenské od letošního ledna jinak poskytuje i jinak vypočítává.
Na podnikatele myslíme, jsou naším významným klientem. Vždyť jich koncem loňského roku bylo přes 917 tisíc. Informujeme je v letácích, příručkách i na webových stránkách www.cssz.cz.
Jsou podmínky pro zaměstnance a malé podnikatele v něčem rozdílné?
Ano. Už jsem zmínila účast na nemocenském pojištění. U zaměstnanců v pracovním poměru vzniká účast na nemocenském a důchodovém pojištění dnem vstupu do zaměstnání. U OSVČ hraje roli, o jaké pojištění se jedná a jestli podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní nebo vedlejší.
Je-li to činnost hlavní, pak účast na důchodovém pojištění vzniká zahájením činnosti. Pokud je to činnost vedlejší, pak v okamžiku, kdy podnikatel dosáhne po odpočtu výdajů takzvané rozhodné částky. Nemocenské pojištění je u OSVČ dobrovolné.
Jak velká je rozhodná částka?
Suchá řeč zákona ji stanovuje takto: Jde o 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
A lidsky řečeno?
Pro letošní rok je hranicí roční příjem 51 744 korun.
Takže na odvodech pojistného mohou podnikatelé proti zaměstnancům dost ušetřit.
Podnikatelé by si však měli uvědomit, že pokud nic do systému neodvedou, nemohou v případě obtížné životní situace nic dostat. To se netýká jen nemocenské, ale také důchodů.
Stává se to?
V některých případech se setkáváme s tím, že zemře otec-podnikatel. Zůstane po něm manželka s dětmi a nikdo z nich nemůže dostat vdovský a sirotčí důchod. Otec (OSVČ), si totiž potřebnou dobu neplatil důchodové pojištění. Potřebnou dobou je u člověka staršího 28 let alespoň pět let důchodového pojištění v posledních deseti letech. Stejná podmínka platí i pro plný invalidní důchod. Lidé by se tedy měli starat o důchodové pojištění v každé etapě života.
Zorientovali se podnikatelé v nových povinnostech včas? Tyto podmínky platí už čtyři měsíce.
Na to není možné v tuto chvíli odpovědět. Je příliš brzy. Zeptejte se mě, až budeme mít výsledky kontrolní činnosti, tak někdy letos v červenci.
Snížila se nemocnost po zavedení prvních tří dnů neplacené nemoci?
Ano. Například srovnáme-li letošní leden s lednem 2007 je zřejmé, že ubylo pracovních neschopností a snížil se počet prostonaných dnů. Lidé však stonají delší dobu.
Máte představu kolik lidí „uniká“ pojistnému systému?
Nelze to věrohodně vyčíslit. Když někdo neodvádí pojistné do systému sociálního pojištění, nehlásí to přece České správě sociálního zapezpečení. Dozvídáme se to například tehdy, když se s daným člověkem něco stane a on, v horším případě jeho pozůstalí, žádají o dávky, které nemohou dostat.
Jde totiž o princip pojištění. V komerčním pojistném systému platí: Nezaplatil jsi, nic nedostaneš. V soukromé sféře se tomu nikdo nediví. Totéž ve státním systému vzbuzuje údiv a někdy i smutek a slzy. Bývá toho dost. Lidé si pojistný princip bohužel často neuvědomují a čekají, že se o ně stát postará vždy a bez výjimky.
Kdo další se může připravit na problémy?
Podobnou kapitolou jsou peníze „bokem“. Tedy situace častá třeba při sezonních pracích v hotelech, na stavbách a podobně. Zaměstnavatel dává zaměstnanci oficiálně jen minimální mzdu. Proto, aby z ní nemusel odvádět pojistné. Zbytek peněz dává, jak se říká, „na ruku“. Z nich už ale pojistné nikdo neodvede.
Jenže pokud třeba kvůli zdravotním problémům už nemůžete dál pracovat a požádáte o invalidní důchod, vypočítá se vám z pojistného, které jste vy a váš zaměstnavatel zaplatili z oficiálně prokázané mzdy. To, že jste něco dostali vedle a neodvedli jste z toho pojistné, se obrátí proti vám.
A práce úplně načerno?
Ještě horší. Týká se to často sezonních prací. Nikdo o takových zaměstnancích neví, v případě úrazu se často ocitají v téměř neřešitelné životní situaci, o které jsem už mluvila. Je obtížné provádět kontroly. Snažíme se spolupracovat s ostatními institucemi, zlepšit informační provázanost.
Co když někdo podniká nebo pracuje v zahraničí – musí platit pojistné i v Česku?
To vůbec není jednoduchá otázka. Je docela dost možností, jak v zahraničí pracovat, a každý způsob přináší jiné povinnosti v kontextu s platbou pojistného na sociální zabezpečení. Roli vždy hraje příslušnost k právním předpisům, tedy určení toho, jaké právní předpisy jsou příslušné z hlediska plnění odvodové povinnosti. Obecně se vychází z místa výkonu činnosti. Existují z něj však výjimky, jako je vyslání, souběh činností na území dvou nebo více unijních zemí.
Vždy je vhodné, aby se ten, kdo chce v zahraničí pracovat, informoval u příslušné správy sociálního zabezpečení na konkrétní situaci. Základní informace jsou na našem webu.
BOŽENA MICHÁLKOVÁ (50)
S ČSSZ a jejími předchůdci je spojena celá její profesní kariéra. Absolventka brněnské právnické fakulty nastoupila do pražského Úřadu důchodového zabezpečení jako konzultantka dávkového oddělení v roce 1980. Od roku 2001 vykonávala funkci první náměstkyně ústředního ředitele ČSSZ. Na podzim 2007 uspěla ve výběrovém řízení ministerstva práce a sociálních věcí a 11. října 2007 ji rezortní ministr jmenoval do funkce ústřední ředitelky České správy sociálního zabezpečení.Božena Michálková je nestranička, vdaná a má jednu dceru. Její profesní krédo zní: „Lidé především.“ Jako odbornice na právo sociálního zabezpečení přednáší na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Platí si podnikatelé spíše jen minimální částky pojistného, nebo vyšší částky?
T
akové statistiky správa nevede. Obecně však platí, že si OSVČ mohou samy určit vyměřovací základ pro výpočet pojistného. Nesmí být však nižší než polovina příjmů po odpočtu výdajů.
Pokud by šel takový podnikatel dnes do důchodu, jakou byste mu vyměřili penzi (za ostatních splněných podmínek jako věk, odpracovaná léta a podobně)?
Stanovit výši důchodu bez konkrétních příjmů jde velmi obtížně a pouze orientačně. Důchod je vysoce individuální záležitostí každého člověka. Vždy ho samozřejmě ovlivní to, kolik a jak dlouhou dobu do systému důchodového pojištění přispívá, tedy platí si pojistné.
Vezměme si jako příklad člověka, který měl v letech 1986 až 1989 průměrné příjmy. Od roku 1990 podnikal a odváděl pojistné jen na minimální vyměřovací základy platné pro osoby samostatně výdělečně činné. V takovém případě by jeho starobní důchod přiznaný za 45 roků pojištění byl v letošním roce pouze 6321 korun. Pokud by měl takový člověk průměrné příjmy v letech 1986 až 2007, pak by za 45 roků pojištění dostal starobní důchod 10 785 korun.
Můžete podnikateli nechat zabavit majetek?
Ano, pokud je k tomu důvod. Má-li dluh na pojistném, můžeme využít všechny zákonné prostředky pro to, abychom pohledávku vymohli. Je to naše zákonná povinnost. Využíváme správní i soudní výkony rozhodnutí či pohledávku přihlašujeme do konkurzu. Nejefektivnějším způsobem vymáhání dluhů je přikázání pohledávky, kdy můžeme dlužnou částku přímo strhnout z účtu dlužníka.
V čem máte největší problémy při komunikaci s podnikateli?
S podnikateli se naše pracoviště nejčastěji setkávají a jednají v době podání Přehledů o příjmech a výdajů OSVČ. Právní úprava je pro řadu z nich složitá, proto se snažíme poskytnout potřebnou součinnost, radu, pomoc. A už jsem mluvila o publikaci, kterou jsme pro OSVČ vydali. Bylo by dobré, kdyby ji tyto osoby vzaly za svou a s informacemi uvnitř se podrobně seznámily. Určitě by to pomohlo případné problémy odstranit, nebo ještě lépe – zabránilo by to jejich vzniku.
Jednu dobu se hodně mluvilo o tom, že některé firmy neodvádějí za zaměstnance pojistné. Je už situace lepší?
V první řadě je třeba říci, že pokud podnikatel za zaměstnance neodvádí pojistné, na případný důchod zaměstnance to nemá vliv. Dlužné pojistné totiž ČSSZ vymáhá po zaměstnavateli, tedy po organizaci. Proto, aby organizace řádně plnily své povinnosti, provádějí pracoviště Správy sociálního zabezpečení pravidelné kontroly.
Jednou za dva roky zkontrolují všechny organizace. To proto, aby se na případné problémy přišlo včas v době, kdy je ještě organizace schopna chybu napravit a doplatit případnou dlužnou částku. Například na základě kontrol v loňském roce musí organizace doplatit na pojistném 85,240 milionu korun a na penále z něj pak dalších téměř třiadvacet milionů.
Využívají lidé v této souvislosti možnosti jednou ročně si vyžádat vyúčtování?
Předpokládám, že se ptáte na informativní osobní list důchodového pojištění. Jen v roce 2007 jsme jich poslali klientům 132 tisíc. Díky tomuto výpisu z individuálního konta pojištěnce si mohou lidé zjistit, jaké doby pojištění o nich ČSSZ eviduje a zda za ně zaměstnavatel poslal evidenční list důchodového pojištění, jak mu ukládá zákon.
Tedy si fakticky ověří, zda je za něj pojistné placeno. Nicméně by se to měl zaměstnanec dozvědět i bez tohoto výpisu. Organizace má totiž povinnost každým rokem uzavírat evidenční listy důchodového pojištění za své zaměstnance a stejnopis dát nejen ČSSZ, ale i zaměstnanci samotnému.
Už se vyrovnává úroveň takzvaných staro a novodůchodů?
Úroveň důchodů se postupně vyrovnávala od roku 1999, a to různě odstupňovanými valorizacemi. Například důchody přiznané před rokem 1996 byly zvýšeny podle nařízení vlády v roce 1998 o devět procent, novodůchody jen o pět procent. Podobně v roce 1999 starodůchody vzrostly o 7,5 procenta a novodůchody jen o pět procent.
Z porovnání průměrné výše všech druhů starobních důchodů přiznaných do konce roku 1995 a průměrné výše těchto důchodů přiznaných po tomto datu plyne, že zůstává sice určitý rozdíl, ale není nijak výrazný. Průměrná výše všech druhů starobních důchodů přiznaných do tohoto data byla 8851 korun a průměrná výše starobních důchodů přiznaných poté byla 9244 korun.
Dokážete si představit jednodušší systém výpočtu penzí?
Některé státy mají výpočet důchodu skutečně o něco jednodušší. Třeba v sousedním Německu, kde jsou zavedena individuální konta pojištěnců, pojištěnec získá (v závislosti na výši příjmů) za jeden rok určitý počet pojistných bodů, které se přičítají na jeho důchodový účet. Hodnota bodu se každým rokem vyhlašuje, takže pojištěnci mají určitou představu o tom, na jak vysoký důchod by měli aktuálně nárok.
Vše je ale otázkou politické shody a určitě sám vnímáte, že o důchodech diskutuje nejen široké politické spektrum, ale i odborná veřejnost. Dokonce se o nich debatuje po večerech v restauracích. Tím to nechci znevažovat, ba naopak. Důchody se prostě staly tématem číslo jedna. Každého zákonitě zajímá, jak na tom bude v době, kdy už nebude pracovat.