Kdybychom současnou honbu vlády za dodatečnými daňovými příjmy z bank, pojišťoven, hazardu, tabákových firem či z technologických společností s trochou nadsázky nazvali daňovou explozí, pak suverénně největší střepina odlétla do pojišťovacího sekto ru. Tuzemské pojišťovny totiž v příštích dvou letech zaplatí k normálním daním (které se pohybují mezi dvěma až třemi miliardami korun ročně) dodatečných 10,5 miliardy korun. A může to mít zajímavé důsledky.
Nápad na zdanění takzvaných technických rezerv pojišťoven (viz box Co jsou technické rezervy?) není nový a periodicky se v minulosti objevoval. Nová je však jeho intenzita. „Myslím, že není úplně šťastný nápad zdanit jakékoli odvětví jednorázově na úrovni jeho zhruba ročního zisku. Daň má vynést přes deset miliard a loňský zisk odvětví byl na úrovni dvanácti miliard, což byl - připomínám - dobrý rok bez velkých katastrof,“komentuje počin vlády Miroslav Singer, hlavní ekonom Generali CEE Holding.
Tvrdý trest
Je přirozené, že Singer jako předseda dozorčí rady České pojišťovny návrh kritizuje.
Dopadne totiž především na velké kanceláře, které tvoří ty největší rezervy.
Každá katastrofa jako povodeň či vichřice se jich totiž dotkne víc než menší specializované pojišťovny, které kryjí jen jeden určitý druh rizika. „Jsme trestáni za opatrnost,“ protestuje bývalý guvernér České národní banky.
Podle Singera státní aparát pokaždé ze záměru dodatečně zdanit tuzemské pojišťovny upustil kvůli zachování stability sektoru. Vláda premiéra Andreje Babiše však zdanění pojišťoven jako první dotáhla a v květnu schválila v rámci většího daňového balíčku. „Záměrzměnit metodu stanovení daňově uznatelných rezerv v pojišťovnictví byl v konkrétní podobě deklarován vládou vprogramovém prohlášení na začátku roku 2018. Při přípravě legislativního řešení pak byla tato problematika opakovaně konzultována i se zástupci České asociace pojišťoven,“ brání se Zdeněk Vojtěch, mluvčí ministerstva financí, které návrh připravovalo.
Pojišťovny přitom tvrdí úplný opak.
Stěžují si, že s nimi ministerstvo svůj návrh prakticky nekonzultovalo. Na rozdíl od bank, které „podchytily“ vládní pokusy uvalit na ně dodatečné daně velmi rychle, tedy trochu zaspaly a návrh zákona nyní putuje do parlamentu. „Díky rychlosti postupu ministerstva financí prozatím nedošlo kžádné debatě odborné veřejnosti ani politických stran. Nepočítáme-li připomínkové řízení ministerstva financí zkrácené na 12 dní, paní ministryně se s námi setkala až po jednání vlády, která návrh schválila,“ stěžuje si výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Někteří lidé z oboru teď očekávají, že zákon bude mít „velmi negativní“ dopady. Například podle Vladimíra Bezděka, který dříve působil ve vedení velkých pojišťoven jako ČSOB Pojišťovna či Generali, je návrh diskriminační, protože nedopadne na všechny stejně. „Některé - zejména větší - pojišťovny zaplatí daň ve výši tříletého zisku, jiné pak jen zlomek ročního zisku,“ říká Bezděk.
Návrh podle něho penalizuje pojišťovny, které si z opatrnosti tvoří rezervy na horší časy, aby měly z čeho vyplácet vzniklé škody. „Zákon na mě dělá dojem, že je záměrně připravován za zády sektoru, a je v něm dokonce ambice sektor nějak potrestat,“ uvedl Bezděk na kulatém stolu v České asociaci pojišťoven. „Nezlobte se, ale jiný pojem než trest pro to nevidím. Nevím ale, za co je ten trest,“ dodal.
Pád pojišťoven
V současné situaci, kdy vláda diskutuje o zdanění bank, zdanění digitálního sektoru a premiér Andrej Babiš se živě zajímá o drahá data a vysoké zisky telekomunikačních společností, padl černý Petr jednoznačně na pojišťovny. Doplatit na to přitom může v konečném důsledku samotný stát.
Když stát pojišťovny jednorázově zdaní, sníží tím razantně jejich kapitálovou vybavenost, a v případě krize, která přijde dřív nebo později, nebudou tak odolné. „Budu citovat bývalého guvernéra ČNB Pavla Kysilku: Jako by už všichni zapomněli, že se tady finanční instituce mohou i skládat (krachovat - pozn. red.),“ glosuje situaci Singer. Pojišťovny (spolu s penzijními společnostmi) přitom v Česku dosud nikdy nepotřebovaly finanční pomoc, na rozdíl od bankovních domů.
Vláda nicméně možná jen plní poptávku veřejnosti, v níž rezonuje názor, že banky a pojišťovny vydělávají příliš, a ještě si zisky posílají do zahraničí. Není to přitom tak docela pravda. „Česká ekonomika má podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jeden z největších podílů investic na HDP,“ uvádí bývalý člen rady ČNB Mojmír Hampl. Jinými slovy, firmy zde investují mnohem víc než jinde.
Podle ministerstva financí však mohou pojišťovny zaplacení nové daně rozložit do dvou let, aby to neohrozilo jejich stabilitu. Reálný dopad tak pocítí až v roce 2021, tedy v období, kdy budou platit daň z příjmů za zdaňovací období 2020. Problém ohrožení stability sektoru nevidí ani centrální banka jako regulátor odvětví. „Předpokládáme, že vláda pečlivě zvážila dopad navrhované změny na sektor pojišťoven,“ uvádí mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Vyhnout se dani
Zákon přirozeně v pojišťovnách spustí úvahy, jak se zdanění vyhnout. . Vůbec bych se nedivil tomu, že by řada centrál po jišťovacích společností, které v české ekonomice působí prostřednictvím dceřiných společností, zadala cvičení: zanalyzujte převod dceřiné společnosti na pobočku,“ dodává Bezděk. Tím by se dostaly zpod regulačního deštníku České národní banky, protože zahraniční pobočky skrze mateřskou instituci reportují nikoli ČNB, ale přímo dohledovému orgánu, kde sídlí mateřská společnost, tedy v Římě, Miláně či Bruselu.
ČNB by tak měla mnohem horší přístup k informacím o výši solventnostních rezerv, z nichž se daň má počítat. Cílem je samozřejmě vymanit se ze zdanění, které je na solventnostních rezervách postavené. „Čekal bych, že nastane arbitráž, která povede k velmi nechtěným důsledkům. Pro sektor je to ekonomický šrapnel a projeví se to v oblasti finanční stability,“ upozorňuje Bezděk. Česká národní banka nicméně nepovažuje tento scénář za pravděpodobný.
„Riziko transformace tuzemských pojišťoven na pobočky pojišťoven z jiných členských států z důvodu změny metody zdanění technických rezerv vnímáme jako nízké, ato is ohledem na převážně jednorázový efekt této daňové změny,“ dodává Vodstrčilová z ČNB.
V každém případě celá věc ještě neskončila. Pojišťovny v současnosti zkoumají i možnost, jak zákon případně napadnout u Ústavního soudu. Je jasné, že si „svých“ deset miliard korun nebudou chtít nechat tak lehce vzít. •
Co jsou technické rezervy? Technické rezervy se tvoří z přijatého pojistného a užívají se tehdy, když pojišťovací instituci nestačí běžné příjmy na výplaty pojistných plnění. Jsou to v podstatě peněžní rezervy na „horší časy“. Pojistně technické rezervy investují pojišťovny na finančním trhu s cílem je zhodnotit. Češi a pojištění Vývoj předepsaného smluvního pojistného (v mld. Kč) 0 Životní pojištění (jednorázové pojistné ŽP přepočteno na bázi deset let) # Neživotní pojištění (od roku 2012 NŽP bez pojistného postoupeného členům ČAP)
