I z hlediska práva je nynější politická debata nesrozumitelná
Čím déle se veřejně debatuje o zavedení mobilního sytému třetí generace (UMTS), tím složitější je učinit z této diskuse závěry. Důsledkem tápání je mimo jiné i to, že rozhodnutí vlády se opět odkládá. „S předložením našeho materiálu počkáme, až se situace uklidní a vyjasní. Do konce roku bychom to ale měli stihnout, říká náměstkyně ministra dopravy a spojů Marcela Gürlichová. Ministerstvo původně chtělo jednat o způsobu přidělování licencí v říjnu. Navrhovalo přidělit tři licence nynějším mobilním operátorům za pevnou cenu a čtvrtou pak nováčkovi na základě výběrového řízení. Špičky ČSSD a ODS se ale při debatě o rozpočtu dohodly, že všechny čtyři licence půjdou do aukce. Alespoň to říká šéf smluvně–opoziční ODS Václav Klaus a předseda vládní ČSSD Miloš Zeman s ním nepolemizuje. Ministr financí Pavel Mertlík se stále přiklání k tomu, že se na setkání hovořilo pouze o dražbě jediné licence, čtvrté. Krize terminologie. Oddechový čas je asi nezbytný, aby si politici vyjasnili, kdo co jak myslel a kdo co slíbil. Až se dohodnou, které licence by měly být prodány bez soutěže, které v aukci a které ve výběrovém řízení, čeká je možná další pojmoslovná debata: Definovat, co všechno lze pod pojem výběrové řízení zahrnout a co to je aukce. Z hlediska práva to zatím příliš jednoznačné není. Zákon o telekomunikacích totiž výslovně říká, že v případech, kdy je nedostatek kmitočtů, je Český telekomunikační úřad (ČTÚ) „povinen vyhlásit výběrové řízení . O aukci se v něm nemluví. Česká legislativa slovo aukce ani nezná, jedinou výjimkou je podle Vladimíra Smejkala, odborníka na právo IT a soudního znalce, aukce pokladničních poukázek ČNB. Měl by se tedy používat výraz dražba, který se vyskytuje v zákoně o veřejných dražbách a také v zákoně o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby. Druhý je podle Vladimíra Smejkala pro prodej mobilních licencí zcela nepoužitelný, první možná ano. Uspořádat ale na jeho základě soutěž podobnou britské či německé aukci licencí na UMTS (probíhala přes počítačovou síť, v několika dnech a měla několik desítek aukčních kol) prý nelze. Dražba není vyloučena. Předseda ČTÚ David Stádník uvádí, že v telekomunikačním zákoně se záměrně hovoří pouze o výběrovém řízení, jelikož jde o obecný výraz, který zahrnuje jak takzvanou soutěž krásy, tak i další nejrůznější metody výběru, včetně aukcí německého či britského typu. „Pravidla soutěže mohou být různorodá. Klidně může být stanoveno, že půjde o aukci a ta bude mít 150 kol, míní Stádník. Ve věci hledání nejlepší metody prodeje zatím ČTÚ ponechává prostor k veřejné debatě. Telekomunikační zákon uvádí, že pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle Obchodního zákoníku. Právník Vladimír Smejkal říká, že obchodní veřejná soutěž vyhlašovateli skutečně umožňuje určit různorodé podmínky, a proto by dražba podobná německé či britské i u nás teoreticky uskutečnitelná byla. Stačí dvě podmínky. Aby nedocházelo k dalším nedorozuměním, je ale asi třeba vyjadřovat se pregnantně. Ti, co si myslí, že by bylo lépe majitele licencí vybírat podle více kritérií než jen ceny, by měli místo obecného pojmu výběrové řízení používat užší výraz soutěž krásy (beauty contest). Ti, co hovoří o aukci, by zase měli upřesnit, co si jako aukci vlastně představují. Stínový ministr dopravy a spojů Martin Říman (ODS) si myslí, že aukcí lze nazvat každou soutěž, která splňuje dva základní principy – nediskriminuje nikoho ze soutěžících a základním kritériem výběru je cena. „O detailech a praktickém provedení jsme zatím v ODS neuvažovali, uvádí politik, jemuž by se osobně líbila dražba pouze čtvrté licence, přičemž výsledná cena by se mohla stát referenční pro prodej ostatních tří nynějším operátorům. Nabídky do obálek? Principy popsané Římanem splňuje nejen dražba po vzoru Německa a Británie, ale i obálková metoda prodeje. Náměstkyně Gürlichová ji dokonce považuje za jedinou možnou. „Je to jediný způsob aukce, který lze u nás použít. Náročnou organizaci aukce po německém vzoru si u nás ani nedovedu představit, prohlašuje. Měli ale na mysli obálkovou metodu i ti, kteří tvrdili, že aukce jsou transparentním řešením? Legitimní je také otázka, zda je vůbec možné o způsobu přidělování licencí rozhodovat na úrovni politických stran, když jde o kompetenci náležící nezávislému ČTÚ. „Kmitočty jsou neobnovitelné zdroje, jde o národní bohatství. Myslím si, že politická a veřejná debata je nutná, soudí Říman. Náměstkyně Gürlichová si myslí, že v pravomoci vlády je určit ceny pronájmu kmitočtů, o způsobu přidělení licencí by podle jejího názoru v konečné fázi měl skutečně rozhodnout ČTÚ. Jeho předseda David Stádník je zatím poměrně skromný. „Pevně věříme, že alespoň budeme přizváni do vlády, až se o tom bude rozhodovat.“ (O krachu licencí UMTS v Itálii na str. 56.)
