PRIVATIZACE UNIPETROLU Zhruba rok po ukončení privatizace Unipetrolu otevřel polský deník Rzeczpospolita znovu záležitosti kolem jeho prodeje. Upozornil na údajně nevýhodné smlouvy mezi polskou společností PKN Orlen a společností Agrofert Andreje Babiše. Investici šetří krakovská prokuratura.
PRIVATIZACE UNIPETROLU
Zhruba rok po ukončení privatizace Unipetrolu otevřel polský deník Rzeczpospolita znovu záležitosti kolem jeho prodeje. Upozornil na údajně nevýhodné smlouvy mezi polskou společností PKN Orlen a společností Agrofert Andreje Babiše. Investici šetří krakovská prokuratura. Pokouší se polský koncern opět ušetřit na svých investicích? Minulý týden informoval polský list Rzeczpospolita o tom, že společnost PKN Orlen, vítěz loňského tendru na prodej Unipetrolu, uzavřela ještě před privatizací velmi nevýhodnou dohodu se skupinou Agrofert. Na základě této smlouvy by nyní Orlen mohl přijít až o více než pět miliard korun. Dohoda mu měla pomoci prostřednictvím kontaktů Agrofertu zvítězit ve výběrovém řízení a získat od českého státu 63procentní podíl v Unipetrolu. Deník rovněž uvedl, že investici vyšetřuje krakovská prokuratura. Ta již avizovala, že požádá českou stranu o právní pomoc. Nevylučuje, že bude chtít vyslechnout i ministry české vlády, kteří o privatizaci rozhodovali. Prodej Unipetrolu byl největší privatizací tehdejší vlády premiéra Vladimíra Špidly. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban podezření z ovlivnění privatizace či korupce odmítl. „Považuji to za nehoráznou drzost. Privatizace proběhla řádně, byly podepsány příslušné smlouvy, zaplacena základní cena a převedeny akcie. Rozhodujícím kritériem soutěže byla cena, takže nebyl a ani nemohl být kdokoli zvýhodňován. Dohody mezi PKN Orlen a Agrofertem s privatizací nesouvisí a poukazováním na ně nelze privatizaci zpochybňovat,“ uvedl Urban. Dodal, že se rozhodl požádat ministerstvo zahraničních věcí, aby záležitost řešilo diplomatickou cestou. PKN: POKUTA JAKO MENŠÍ ZLO Podle informací polského deníku uzavřel PKN Orlen s Agrofertem před začátkem druhého pokusu o prodej Unipetrolu (na konci roku 2002) zhruba následující dohodu. Do privatizace půjdou fakticky společně s tím, že PKN bude nákup financovat a Agrofert použije svoje kontakty v Česku k tomu, aby ovlivnil výsledek výběrového řízení. PKN Orlen privatizaci vyhrál a nyní by měl za předem určenou cenu 103 milionů eur (přes tři miliardy korun) prodat předem určená aktiva z holdingu, a to podíly v chemičkách Lovochemie a Aliachem, stoprocentní podíl v Kaučuku, 60 procent akcií Parama a 40 procent akcií Chemopetrolu. To je v podstatě za třetinu reálné hodnoty, protože reálná cena holdingu od doby uzavření dohod stoupla. Podle odhadu společnosti CS First Boston je rozdíl mezi dohodnutou cenou a současnou hodnotou aktiv 180 milionů eur, tedy přes pět miliard korun. Ke zmíněnému obchodu prý PKN Orlen donutil nátlak sociálnědemokratických politiků v čele se Stanislavem Grossem. Pokud by chtěl PKN od smlouvy ustoupit, pak pouze pod pokutou 75 milionů eur, tedy zhruba 2,2 miliardy korun. Podle vyjádření polského koncernu dohodu s Babišem uzavřelo v dubnu 2004 ještě předchozí vedení Orlenu v čele se Zbigniewem Wróblem. Pro PKN údajně bude mnohem menší ztrátou, pokud zaplatí pokutu, než aby naplnil pro něj nevýhodnou dohodu a společnosti prodal. Předseda výboru polského parlamentu Kazimierz Marcinkiewicz míní, že pokud dohodu s Agrofertem nelze znovu vyjednat, pak je třeba ji vypovědět. „Pro firmu by bylo výhodnější zrušit dohody s Agrofertem a vyplatit předpokládané smluvní pokuty,“ tvrdí poslanec. Dodává, že věc by kromě prokuratury měl objasnit také Nejvyšší kontrolní úřad. Je na místě snaha společnosti PKN Orlen ukazovat na nevýhodné smlouvy, jež sama uzavřela? Poslední výroky polských zástupců se snaží přehodit problém na český stát. Jaká ale byla cena, již PKN za podíl v Unipetrolu zaplatil? Zhruba 13 miliard korun. To je řádově o miliardy korun méně, než je hodnota privatizované firmy nyní. Přitom prvního kola tendru se účastnilo sedm firem, podle neoficiálních zpráv některé z nich nabízely za státní podíl více. PODLE AGROFERTU JDE O SPEKULACE „Společnost Agrofert odmítá domněnky, které zveřejnil polský deník Rzeczpospolita na téma privatizace Unipetrolu,“ uvedla pro týdeník Profit agentura Bison & Rose, která Agrofert mediálně zastupuje. Podle ní jde o spekulace, které jsou zřejmě výsledkem předvolebních tlaků na polské politické scéně. Agrofert se proto rozhodl pověřit své právní zástupce, aby podnikli kroky, které zabrání dalšímu poškozování jeho dobrého jména. Partnerství Agrofertu a PKN Orlen je veřejně známé, uvedla společnost Agrofert s tím, že spolupráce započala před více než dvěma lety a je založena na smlouvách podepsaných v letech 2003 až 2004. Hlavní podklady, včetně ocenění, zpracovaly renomované mezinárodní poradenské instituce, upozornila firma. ČERNÝ PETR JE U PKN Je otázka, kdo má dnes vyplácet malé akcionáře. V době privatizace se zisky Unipetrolu pohybovaly kolem jedné miliardy korun, nyní je to hodnota šestkrát vyšší. Proto je zřejmé, že by to měl být PKN Orlen, jenž získal Unipetrol za velmi výhodnou cenu. Polská firma by měla podle názoru analytiků dodržet smlouvu s Agrofertem a malé akcionáře vyplatit. PRŮBĚH PRIVATIZACE UNIPETROLU Rok 2001 * v 1. kole nabídku předložilo 13 zájemců, ve 2. kole čtyři konsorcia * zvítězil Agrofert, privatizace však nebyla dokončena Roky 2002-2004**
- v 1. kole bylo sedm zájemců: PKN Orlen (s podporou Agrofertu a ConocoPhillips), maďarský MOL, Royal Dutch/Shell Group (VB/Holandsko), KazMunaiGaz (Kazachstán), Penta (Slovensko), Norex Petroleum (Kanada), Efremov Kautchuk (Rusko)
- do 2. kola byly vybrány pouze společnosti PKN Orlen, MOL a RoyalDutch/Shell
- výhercem se stal PKN Orlen
