Polsko se chystá požádat Mezinárodní měnový fond (MMF) o flexibilní úvěr v objemu až 20 miliard dolarů (402,3 miliardy korun). Uvedl to polský ministr financí Jacek Rostowski. Polsko by se tak po Mexiku stalo druhou zemí s napojením na novou úvěrovou linku MMF. Výkonný ředitel fondu Dominique Strauss-Kahn očekává, že fond žádost Polska rychle schválí. Zmíněná úvěrová linka poskytuje zemím, které splní řadu makroekonomických podmínek, přístup k penězům, jež mohou buď okamžitě čerpat, anebo se o ně opřít jako o garanci pro případ zhoršení situace. Napojení na tento fond má zvýšit rezervy polské národní banky. Analytici hodnotí zprávu pozitivně; Polsko nejen získá další peníze na boj s krizí, ale zvýší se tím i jeho důvěryhodnost. Půjčka by také mohla pomoci stabilizovat polský zlotý, jehož kurz silně kolísá. Polskou ekonomiku postihl odliv kapitálu vlivem úvěrové krize. Hrubý domácí produkt země se loni zvýšil o 4,8 procenta. Většina analytiků předpokládá, že růst letos zpomalí na 1,2 procenta.
Trhy přijaly rozhodnutí polské vlády s povděkem a zlotý mírně posílil. Jak si všímá analytik ČSOB Jan Čermák, nikdo se příliš nezabývá tím, jak se žádost o pomoc od MMF slučuje se záměrem co nejrychleji přijmout euro. Polsko se stále ještě oficiálně nevzdalo myšlenky na vstup do eurozóny v roce 2012. „Skutečnost, že se v takovéto situaci Polsko vydalo do náruče MMF, má v zásadě dvojí výklad. Za prvé, buď si Poláci myslí, že lze zariskovat a vstoupit do ERM II (mechanismus směnných kurzů – pozn. red.) a v případě potíží použít ,flexibilní‘ půjčku na obranu zlotého,“ vysvětluje Čermák a doplňuje: „Anebo druhý, pravděpodobnější výklad kroku polské vlády stojí na tom, že vzhledem k finanční a hospodářské krizi Polsko již svůj záměr na vstup do eurozóny v roce 2012 dávno oddálilo, byť to zatím nedalo oficiálně na vědomí.“
