Konkurenceschopnost není zadarmo a jednou z cen, kterou muselo Německo zaplatit, byla mzdová zdrženlivost a reformy sociálních dávek a trhu práce. Ty se promítly jak do velmi výrazného poklesu nezaměstnanosti a růstu celkové zaměstnanosti, tak do výrazného navýšení podílu částečných pracovních úvazků a dočasných pracovních příležitostí prostřednictvím zprostředkovatelen práce a agenturních pracovníků. Reálné brutto mzdy (po zohlednění inflace) v Německu od roku 2000 stagnovalo a po roce 2003 začalo klesat. Loni bylo o tři procenta nižší než před jedenácti lety, což ovšem souvisí právě s novými trendy na trhu práce, neboť reálné mzdy odborově organizovaných zaměstnanců ve stejném období ve skutečnosti stouply o (nijak závratných) šest procent.
Trh se zjevně polarizuje, když na jedné straně dokážou malé, ale velmi obtížně nahraditelné, a skvěle organizované profesní skupiny tvrdě tlačit na zaměstnavatele, a dosáhnout svého. Vyčleňují se z velkých odborových svazů, a vyjednávají na vlastní pěst. Logika je zřejmá: velké svazy musejí více přihlížet k ekonomické realitě, zatímco malá organizovaná skupina se v celkových mzdových nákladech zaměstnavatele dovede „rozpustit“, a přitom dosáhnout nadprůměrného navýšení mezd. O peníze jde až v první řadě.
Druhým extrémem jsou agenturní pracovníci nebo ti, kteří přijímají dočasné příležitosti či zkrácené úvazky. Jejich negociační pozice je takřka nulová. Flexibility a před deseti lety toužebně očekávaného zvýšení zaměstnanosti tedy bylo dosaženo, ovšem za cenu velmi nerovného postavení jednotlivých skupin zaměstnanců. Když nad tím trochu přemýšlíte, je obtížné nedospět k závěru, že Němci ani nepotřebují „švarcsystém“, ten „slavný český vynález“, jak obejít vysoké vedlejší náklady práce a dlouhé výpovědní lhůty. Místo toho si zaměstnavatelé řídí celkové mzdové náklady prostřednictvím najímání zaměstnanců na částečné úvazky a termínované smlouvy s podstatně nižšími mzdami, jež se podílejí na celkové zaměstnanosti nesrovnatelně víc než u nás. Je však docela možné, že německý erár vychází z hlediska výběru sociálního a zdravotního pojištění ve srovnání s českým švarcsystémem nepoměrně příznivěji…
