Od 1. srpna vláda zvýšila minimální mzdu o 500 korun na 8500 korun. Bude tento krok prospěšný z hlediska dalšího vývoje sektoru podnikatelů a firem, zaměstnanosti a ekonomiky ČR celkově? PRO: ŠTĚPÁNKA FILIPOVÁ, tisková mluvčí MPSV
Pomůže zvýšit motivaci k práci
Zvýšení minimální mzdy by se mělo projevit posílením příjmů a tím vytvořit předpoklady zvýšení výdajů domácností, které podle údajů ČSÚ v roce 2012 v meziročním srovnání poklesly. Promítne se tak ve větší kupní síle obyvatel, v nárůstu požadavků na spotřebu jako takovou, a tedy i v oživení výroby a ekonomiky České republiky. Změna výše minimální mzdy se týká 100 až 120 tisíc zaměstnanců v České republice, což jsou zhruba tři procenta.
Zaměstnaní lidé by měli být schopni ze svých pracovních příjmů snadněji uhradit svoje základní životní potřeby a nebýt závislí na příjmech ze sociálních dávek. Zvýšení minimální mzdy se pozitivně projeví i v nárůstu příjmů z pojistného na sociální a zdravotní pojištění a snížení mandatorních výdajů státu.
Zvýší se motivace občanů hledat si pracovní místa a vykonávat pracovní činnost. Nárůst minimální mzdy by měl také přispět k omezení výplat mezd „načerno“ a dále vést ke zvýšení zaměstnanosti domácích pracovníků, na místech obsazených v současnosti cizinci. Její úroveň byla stanovena tak, aby neměla negativní dopad vedoucí k ohrožení pracovních míst.
Minimální mzda byla naposledy zvýšena k 1. lednu 2007. Její nezvyšování v předchozím období přispělo k tomu, že úroveň životního minima byla vyšší než samotná minimální mzda. Od poslední změny průměrná mzda vzrostla do konce minulého roku téměř o 20 procent a podíl minimální mzdy k ní klesl z 38,2 procenta na 31,9 procenta. U čistého výdělku to představuje propad ze 41,8 procenta na 36,8 procenta.
Podstatný je také fakt, že se na zvýšení minimální mzdy dohodli na jednáních tripartity společně zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců, což napomáhá sociálnímu smíru v ČR. Toto zvýšení nepředstavuje vážné riziko, které by mělo ohrozit jak existenci podniků a firem, tak samotnou zaměstnanost.
PROTI: LENKA KOHOUTOVÁ, poslankyně PSP ČR (ODS)
Ublíží zaměstnancům, podnikatelům a zaměstnavatelům
Zvýšení minimální mzdy ublíží zaměstnancům, podnikatelům i zaměstnavatelům. Proto nedokážu takový krok pochopit u zkušených ekonomických matadorů jakými jsou pánové Zeman, Rusnok, Fischer či Koníček. Protože velmi dobře vědí, že tímto, naoko zálibným gestem, zlámou vaz sociálně nejslabším skupinám obyvatel a roztočí odstředivé síly sociální segregace.
Příjem ve výši minimální mzdy se týká zhruba 4 % pracujících (asi 100 000 lidí), kteří vykonávají málo kvalifikované práce, mají nízký či naopak vysoký věk nebo nějaký zdravotní handicap. Hovoříme o skupině, ke které je třeba přistupovat citlivě a podporovat její další vzdělávání, rekvalifikace a případnou úpravu pracovních podmínek.
Za citlivý přístup nelze označit neopodstatněné zvýšení jejich platu o 500 Kč, za těmito pěti stovkami se skrývají ještě odvody. K pětistovce 1,3násobek, celkem tedy náklad pro zaměstnavatele 670 Kč. Tím pádem dojde k tomu, že pokud si takový zaměstnanec na sebe nevydělá, logicky bude následovat jeho propuštění a pravděpodobně rozšíří řady příjemců sociálních dávek.
Nevnímám zahraniční praxi jako určitou mantru, ale za zmínku myslím stojí fakt, že ve své legislativě nemají zakotvenu minimální mzdu státy Evropské unie jako Dánsko, Finsko, Švédsko, Německo a Rakousko, tedy ty, kteří jsou levicovými politiky dávány jako příklad fungujících sociálních států. Je proto otázkou, čeho chce stávající vláda takovým krokem skutečně dosáhnout. Zlepšení životních podmínek pro sociálně nejslabší to však nebude.