Současné znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zvýšilo poplatky za vyjmutí zemědělských pozemků s cílem snížit úbytek často té nejúrodnější půdy. Je senátní návrh novely, který mimo jiné obsahuje výjimky umožňující snížení těchto poplatků, krokem správným směrem? PRO: VERONIKA VRECIONOVÁ, senátorka, jedna z navrhovatelů novely
Odstranění nežádoucích dopadů
Zvýšení poplatků za vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu, ke kterému došlo v roce 2010, považuji za principiálně správné. Ochrana zemědělské půdy je důležitá. Jak se však ukázalo, má toto plošné navýšení (na dvou až devítinásobek) v některých případech negativní dopad na ekonomický rozvoj měst a obcí.
Cílem projednávané novely zákona je právě odstranění těchto nežádoucích dopadů. Navrhujeme snížení poplatků (dle okolností, maximálně však na úroveň roku 2010) v případech průmyslových zón a areálů, které již existují nebo je vládou schválena jejich výstavba či rozšíření.
V takových případech jde o území s již existujícím průmyslovým či obchodním využitím nebo o areály s připravenou dopravní infrastrukturou a inženýrskými sítěmi. Pozemky jsou obvykle stále evidovány jako zemědělské, přestože se na nich většinou, z uvedených příčin, již nehospodaří.
Vysoké poplatky za vyjmutí pozemků realizaci investičních záměrů blokují. Od starostů sdružených ve Svazu měst a obcí víme, že v řadě míst investoři ustoupili od konkrétních projektů, které mohly přinést nová pracovní místa a ekonomický užitek.
Dále navrhujeme zrušení poplatků v případě liniových staveb, zejména tedy infrastruktury hrazené z veřejných prostředků. V těchto případech jde totiž o nesmyslné přelévání peněz v rámci veřejných rozpočtů. Ve všech ostatních případech by měly poplatky zůstat v současné výši.
Odpůrci novely argumentují rizikem masivního úbytku zemědělské půdy. Z oficiálních statistik ministerstva zemědělství vyplývá, že v letech 2000 až 2012 se výměra zemědělské půdy v ČR snížila ze 4 282 421 ha na 4 229 167 ha – tedy o pouhá 1,2 procenta. Přitom po většinu tohoto období byly poplatky výrazně nižší než po navrhované novelizaci, která předpokládá pouze selektivní snížení.
PROTI: MARTIN PÝCHA, předseda Zemědělského svazu České republiky
Omezení působnosti zákona
Senátní návrh novely zákona přinese významné omezení působnosti tohoto zákona, a to proti jeho původnímu smyslu. Tím je především snaha chránit nenahraditelnou zemědělskou půdu před neustálým zabíráním a motivovat investory včetně státních orgánů k tomu, aby se naopak snažili využít již zastavěnou půdu a nevyužité staré areály, tzv. brownfields, kterých jsou po celé republice stovky. Rychlost úbytku půdy u nás je totiž alarmující.
Úbytek půdy je odhadován na 15 ha/den. Množství zakrytého povrchu již za rok 2006 bylo v ČR 243 m2/1 obyvatele, což je nad průměrem hodnot zemí Evropské unie. Celkový úbytek zemědělské půdy od roku 2000 do roku 2012 činil 53 254 ha, a to mnohdy té nejkvalitnější zemědělské půdy.
Na jednu stranu navíc klademe důraz na environmentální dimenzi zemědělsky využívané půdy s cílem dosahovat ekologické stability krajiny, podporovat biodiverzitu, udržovat příznivé hydrogeologické poměry atd. Na straně druhé ale stále více půdy zaléváme betonem. To nemá logiku. Novela ke všemu není ani z právního hlediska šťastná.
Návrh otevírá mnohem více možnosti další zástavby půdy, než je zmiňováno v důvodové zprávě. Jakkoli může být potřeba dostupnosti energií, dopravní infrastruktury či rozšiřování průmyslových zón považována za žádoucí, nemůže tento aspekt převážit nad zájmem zachovat ornou půdu.
Navíc výjimky mají platit i pro firmy v oborech, kde je vysoká úroveň ziskovosti (energetika/plynárenství/teplárenství), anebo se snaží ne efektivní cestou usnadnit zábor zemědělské půdy pro orgány samosprávy. Ale i ta by měla být motivována, aby nezabírala stále novou ornou půdu. Vždyť tu už nám ani našim dětem nikdo nevrátí.
Dejte nám i ostatním vědět, co si o to myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na www.profit.cz a www.facebook.com/profit.cz
