Plná legalizace švarcsystému coby jeden z významných kroků, jak v současné nedobré situaci pomoci menším firmám, a tím celé ekonomice. Je to dobrý nápad? PRO
KAROL PIOVARCSY, ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu:
Švarcsystém může ulevit trhu práce
Nezaměstnanost v České republice příliš neklesá, tvorba nových pracovních míst vázne. V absolutních číslech tvoří 99,84 procenta z celkového počtu aktivních podniků v Česku malé a střední podniky, které mají na svědomí 61 procent pracovních míst v soukromé sféře.
Proč však nyní pracovní místa nevytvářejí? Protože se obávají, že pro nově přijaté zaměstnance nemusejí mít za pár měsíců práci. Zákoník práce jim dovoluje dát výpověď pro nadbytečnost, v tom případě ale musejí zaměstnanci zaplatit jako odstupné až 5 platů. Slovy pět. Při průměrné mzdě pak může odstupné činit zhruba 120 tisíc korun, které malá firma musí z rezerv zaplatit „jen tak“. Důsledek? Malé firmy jsou snadno zranitelné a raději čekají, než krize přejde.
Řešení? Snižme jejich nejistotu. Dejme jim možnost najmout na práci ty, kteří ze své svobodné vůle netrvají na vysoké ochraně sebe samých jako zaměstnanců a jsou ochotni přijmout nabízenou práci s vědomím, že to nemusí být nadlouho. Výsledek? Ubude nezaměstnaných a stát navíc ušetří na dávkách v nezaměstnanosti a na platbách na sociální a zdravotní pojištění, které za tyto pojištěnce odvádí. To je přece to, o čem stále mluvíme – potřebujeme více pracujících lidí a potřebujeme snížit výdaje státu. Není to jedna z položek na receptu na cestu z krize? Myslím, že je.
PROTI
JAROMÍR DRÁBEK, exministr práce a sociálních věcí:
Úplná legalizace by zvedla daně
Švarcsystém jako pojem český právní řád nezná. V ekonomické praxi se tímto pojmem rozumí využití dodavatelských služeb živnostníků místo práce zaměstnanců v pracovním poměru. Z tohoto pohledu je dnes švarcsystém ve většině případů legální.
Pokud jako majitel či manažer vyhodnotím, že je pro firmu výhodnější, když budu využívat nákupu služby od živnostníka místo práce zaměstnance, není na tom nic protizákonného.
Musí to však být skutečný nákup služby, tedy nesmím nasmlouvaného živnostníka svazovat „zaměstnaneckými“ povinnostmi a poskytovat mu „zaměstnanecké“ výhody, tedy například určovat mu pracovní dobu, poskytovat mu dovolenou, stravenky, pracovní oděv, služební telefon, služební automobil a podobně.
Legalizovat švarcsystém zcela, tedy postavit na roveň například zaměstnance na pásu v automobilce a živnostníka, který práci u pásu poskytuje jako službu v obchodním vztahu, by mělo důležitý průvodní krok – bylo by nutné sjednotit odvodové zatížení (výši sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu) živnostníků a zaměstnanců, protože dnes mají živnostníci celkovou daňovou povinnost oproti zaměstnancům sníženou jako jeden z prvků podpory podnikání a rozvoje ekonomiky.
Úplná legalizace švarcsystému by tedy znamenala výrazné zvýšení daňového zatížení pro všechny živnostníky. A to je jednoznačně něco, co by několik stovek tisíc českých živnostníků i českou ekonomiku jako celek výrazně poškodilo.