Menu Zavřít

Politici bojují s průhledností

18. 6. 2007
Autor: Euro.cz

FINANCOVÁNÍ STRAN Když se mluví o penězích a politických stranách, přichází téměř vždy na přetřes původ finančních darů. Strany se ovšem nerady vyjadřují i k tomu, zač tyto peníze posléze utrácejí. U většiny z nich jde ale podle auditu nejvíce prostředků na reprezentaci.

FINANCOVÁNÍ STRAN

Když se mluví o penězích a politických stranách, přichází téměř vždy na přetřes původ finančních darů. Strany se ovšem nerady vyjadřují i k tomu, zač tyto peníze posléze utrácejí. U většiny z nich jde ale podle auditu nejvíce prostředků na reprezentaci.

Získat dlouhodobou zakázku na zabezpečení společenských akcí, pronájem či prodej automobilů nebo „obyčejný“ úklid a ostrahu budov. To vše může být pro podnikatele v daném oboru lukrativní záležitostí. A zatímco podniky se státní účastí, nemocnice, školy a další organizace musejí ze zákona podobné služby a dodávky kupovat pomocí veřejných zakázek, politické strany nic podobného ze zákona nakázáno nemají. Hospodaří přitom často s rozpočtem, o jehož výši se některé nemocnici či škole ani nezdá.

ZAKÁZKY „JÁ NA BRÁCHU“ TO PRÝ NEJSOU

Veřejnost nemá možnost kontrolovat, zda stranické peníze jsou vynakládány účelně a zakázky nejsou jen „odměnou“ pro straníky či finanční dárce. Hlavní příjem parlamentních stran přitom netvoří příspěvky jejich členů či dary sympatizantů, ale příspěvek na činnost ze státního rozpočtu. Pocházejí tedy z daní. Veřejná kontrola je dána pouze povinností politických stran každý rok na jaře odevzdat do sněmovny zprávu o hospodaření. Ani to přitom řada stran a hnutí nedodržuje, přestože jim hrozí až pozastavení činnosti.

Zástupci parlamentních stran ale většinou odmítají, že by jejich výdaje na nákup materiálu a služeb byl motivován jinými než přísně ekonomickými zájmy. Výjimkou jsou komunisté. „Pokud jde o srovnatelné možnosti nabízejících, přihlížíme při zadávání zakázky samozřejmě i k jejich politickým stanoviskům,“ netají se upřednostňováním firem svých příznivců místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy pro ekonomiku Čeněk Milota.

PŘESNÁ PRAVIDLA SPÍŠE CHYBĚJÍ

„Při rozhodování o realizaci zakázek na regionální úrovni je vždy brán zřetel na hospodárné vynakládání peněz. O výběru tedy rozhoduje zejména nabídnutá cena a kvalita poskytnuté služby,“ vysvětluje hlavní manažer České strany sociálně demokratické (ČSSD) Jiří Havlíček. Žádnou přednost pro firmy, které sympatizují se sociální demokracií, nepřipouští.

Přiznává ale, že striktní pravidla pro zadávání zakázek nejsou v rámci strany stanovena. „Nicméně způsob rozhodování o vynakládání prostředků je kolektivní, na základě schváleného ročního rozpočtu. Ať již jde o ústředí, krajské nebo okresní organizace strany, při vědomí maximální účelnosti a hospodárnosti vynakládání peněz,“ dodává. A existuje i kontrola – na úrovni všech složek ČSSD jsou zřizovány kontrolní komise.

REGIONY ROZHODUJÍ O VÝDAJÍCH SAMY

Také Občanská demokratická strana (ODS) tvrdí, že ideové sympatie nejsou parametrem rozhodování. Vedoucí vládní strana spravuje peníze nejen jako celek, ale i jako soubor jednotek, které hospodaří samostatně na základě schválených rozpočtů (oblasti, regiony). Říká to alespoň hlavní manažer ODS Jaroslav Jurečka.

„Některé činnosti jsou realizovány interními výběrovými řízeními (například tisk či distribuce volebních materiálů), jiné prostým vyhodnocením nabídek na trhu (softwarové zajištění a podobně),“ upřesňuje Jurečka používané metody výběru dodavatelů.

Podobně jako ostatní strany, i ODS své hospodaření kontroluje. Kontrolní revizní komise (na všech hierarchických stupních) působí i jako interní audit. „Každoročně je pak hospodaření strany podrobováno externímu auditu,“ dodává Jurečka.

ZÁKLADEM JE ÚKLID

Různě přistupují strany i k zajištění nejběžnějších činností – úklidu a ostraze. Například komunisté mají podle Miloty vlastní hospodářskou správu, která zabezpečuje nezbytné služby (úklid, základní opravy a odvozy). „Úklid ústředního sekretariátu ČSSD v Lidovém domě v Praze je zajišťován vlastními zaměstnanci strany, kteří tuto činnost mají v pracovní náplni,“ říká i Havlíček.

Na úrovni sekretariátů v regionech zabezpečují úklid v drtivé většině případů zaměstnanci strany, kteří za tuto činnost dostávají příplatek. ODS zase zadává úklid externím firmám, vybírá si přitom z nabídek na konkrétním regionálním trhu.

SPONZORING A MARKETING

Různě také strany přistupují ke sponzoringu svých akcí (například plesů) a také k zajištění marketingových činností. „Public relations agentury jsou našimi spolupracovníky zejména v období předvolebním. V současné době je připravována koncepce PR politiky pro příští období,“ uvádí Jurečka. I když strana sponzoring používá, kongresy a plesy či republiková setkání jsou objednávána u externích firem na komerční bázi. Rozhoduje pak velikost akce (volné prostory) a samozřejmě cena. Stejně přistupují k těmto aktivitám i komunisté.

Sociální demokracie se sponzoringu naopak zcela vyhýbá. „Sponzoring jako takový strana nevyužívá. V případě, že někdo hodlá přispět na organizaci nějaké stranické akce (například plesu, mítinku), musí na to být vždy uzavřena standardní darovací smlouva (na věcný nebo peněžní dar). Ta je následně zaevidována v ústředním sekretariátu a vykázána ve výroční finanční zprávě pro Poslaneckou sněmovnu,“ objasňuje Havlíček.

Tiskové konference, brífinky, prezentace si sociální demokracie organizuje sama. Pokud jde o veřejné akce velkého rozsahu (například mítinky na náměstích), jsou většinou organizovány ve spolupráci se specializovanými agenturami. Při výběru agentury se bere v úvahu v první řadě cena, kvalita a případně zkušenost z minulosti.

Menší strany se k pravidlům svého utrácení nevyjadřují. Proti velkým mají ale jiné plus – hosplacená podaření častěji zveřejňují. KDU-ČSL sice nijak nekomentovala, jakým způsobem zadává zakázky na běžný provoz, zato je bílou vránou vládních stran v prezentování výsledků hospodaření. Výroční zprávu zveřejnila na internetu i další z menších stran – SNK-Evropští demokraté. Jejich provozní výdaje ale ročně nedosahují ani 1,9 milionu korun. Činnost strany přitom zajišťuje jen 25 stálých zaměstnanců. AUDIT A

ZVEŘEJNĚNÍ SNIŽUJÍ NEDŮVĚRU

Jak se na průhlednost hospodaření politických stran dívají ekonomové? Mělo by být natolik průhledné, aby bylo schopné dostát auditorskému výroku, tedy aby auditor mohl objektivně posoudit správnost hospodaření, shodují se.

Nezávislý audit je přitom nezbytnou součástí zprávy, kterou každý rok strany a hnutí musí odevzdat do Poslanecké sněmovny.

Jestli potom výsledky hospodaření zveřejní například na webových stránkách, je jen jejich rozhodnutí. „Na internetu zveřejňují výsledky pouze ty firmy, které buď musí, či se jimi chtějí pochlubit,“ připomíná hlavní analytik společnosti Atlantik Finanční trhy Milan Vaníček.

Podle něj by mělo být právě hospodaření stran věcí veřejnou, protože jejich zástupci pak zastupují občany v záležitostech státu a tudíž nás všech.

Tabulka

VÝDAJE POLITICKÝCH STRAN (za rok 2006)

Strana celkem provoz

ODS 486,0 mil. Ka 74,0 mil. Ka

čSSD 453,4 mil. Ka 118,7 mil. Ka

KSČM 259,6 mil. Ka 58,8 mil. Ka

KDU-ČSL 136,4 mil. Ka 40,7 mil. Ka

bitcoin_skoleni

Strana zelených 31,5 mil. Ka 3,2 mil. Ka

Pramen: Poslanecká sněmovna

  • Našli jste v článku chybu?