Letecká doprava má nejhorší za sebou, tvrdí ředitel SAS pro střední Evropu
Po teroristických útocích v roce 2001 zažívala letecká doprava krizi. Lidé se báli létat. Některé společnosti následkem toho zkrachovaly, téměř všichni světoví dopravci museli omezit provoz a propustit část zaměstnanců. Dnes se situace pomalu vrací k normálu. O budoucnosti letecké dopravy, nízkonákladových přepravcích a o rozvoji letiště Ruzyně hovořil týdeník EURO s generálním ředitelem letecké společnosti SAS pro střední Evropu Jiřím Matouškem.
EURO: Jak hodnotíte současnou situaci v letecké dopravě? Můžeme hovořit o tom, že krize již byla překonána? MATOUŠEK: Jakákoliv nestabilita nebo násilí ovlivňuje leteckou dopravu mnohem více než jinou. Nemyslím, že by statistici zaznamenali výrazný pokles například u železniční dopravy, pokud dojde k nějakému vlakovému neštěstí. U letecké přepravy je emocionální stránka velmi silná. To s sebou přináší enormní požadavky na zvýšení bezpečnosti a tento trend bude nadále sílit. Tady vidím velký rozpor mezi děním v Evropě a ve Spojených státech. Americká vláda pochopila, že teroristické útoky zvýší výdaje na bezpečnost, a dala proto leteckým společnostem tři miliardy dolarů. Evropští politici ale dali ruce pryč a letecké společnosti zaplatily ze svých kapes, a tím i z kapes cestujících 800 milionů eur. Tolik stály náklady na zvýšení bezpečnosti. Myslím ale, že tu nejhorší krizi má už letecká doprava za sebou.
EURO: V Evropě v současné době funguje kolem třiceti klasických dopravců. Myslíte, že v budoucnu dojde k nějakému slučování? MATOUŠEK: Nepochybně. Je jen otázkou kdy a jak rychle. Své slovo při těchto fúzích má i Evropská komise. Roli hrají také různé politické tlaky. Volná konkurence není to hlavní, co je v těchto případech sledováno, a to samozřejmě deformuje trh. Infrastruktura letecké dopravy je na vysokém stupni koncentrace. Letiště si udržují svá monopolní postavení. Nikdo se nás neptá, jestli se nám cena za přistání líbí, nebo ne. Dopravci tak nemají žádný vliv na to, jak se vyvíjejí ceny jejich hlavních dodavatelů. Klasické letecké společnosti mají průměrnou ziskovou marži kolem šesti procent, ale rezervační systémy třicet a více, letiště deset a výrobci letadel dosahují marže kolem patnácti procent. To je značný nepoměr. Letecká doprava má problémy a není to tím, že by nefungoval byznysmodel. Ten funguje, ale podmínky podnikání v oblasti infrastruktury nejsou vystaveny dostatečné konkurenci. V tom dnes vidím hlavní problém letecké dopravy.
EURO: Téměř každý měsíc otevře některý nízkonákladový dopravce linku do Prahy. Jak vidíte budoucnost těchto společností? MATOUŠEK: Nepochybuji o tom, že některé z těchto firem mají a budou mít stabilní místo. Podíl nízkonákladových dopravců se na trhu evropské letecké dopravy pohybuje mezi patnácti až dvaceti procenty. Nedomnívám se, že ještě dojde k nějakému podstatnému nárůstu, již dnes se tyto firmy pohybují na hranici kvantitativní expanze. V budoucnu ale určitě dojde k přesunům tržního podílu mezi jednotlivými firmami.
EURO: Proč se domníváte, že další expanze nízkonákladových dopravců již nepřijde? MATOUŠEK: Proti působí mnoho faktorů, jako například rostoucí náklady na zaměstnance či tlak odborů, které již u těchto firem také působí. Vliv má v neposlední řadě i to, že klasičtí přepravci se naučili s touto konkurencí vypořádat. Pozitivem nízkonákladových společností je, že vytvořily nový trh a začali tak létat i lidé, kteří o tom dříve ani neuvažovali.
EURO: Jaké je postavení letecké společnosti SAS v České republice? MATOUŠEK: Jako všichni ostatní dopravci jsme byli v kritických dobách roku 2001 nuceni omezit provoz. Dnes jsme se již odrazili ode dna a expandovali jsme vysoko nad úroveň roku 2001. Nabízíme o 30 procent více kapacity než před teroristickými útoky. Vracíme se k normálu. Praha a její letiště má v regionu zcela prominentní postavení, v žádné destinaci z takzvaných bývalých zemí východního bloku nemáme ani jen srovnatelný produkt jako právě zde. Totéž by mohli říci i ostatní dopravci. Praha na mapě letecké dopravy hodně vyrostla a myslím, že tomu tak bude i nadále.
EURO: Někteří zahraniční manažeři si přesto stěžují, že Praha stále nemá dostatečný počet leteckých linek do ostatních měst v Evropě. MATOUŠEK: Před deseti lety bych s tím možná souhlasil. Dnes již nikoliv. Praha se zejména v posledních dvou letech, co se týká letecké dopravy, těší mimořádné expanzi. A to paradoxně v době, kdy letecká doprava ve světě zrovna nemá na růžích ustláno. Myslím, že spojení Prahy s jinými městy je na velmi slušné úrovni a je zcela srovnatelné s ostatní Evropou.
EURO: Ruzyňské letiště se poslední dobou rozrůstá. Staví se nový terminál, hovoří se o nové rychlodráze. Myslíte si, že jsou tyto projekty v takovém měřítku potřebné? MATOUŠEK: Na základě údajů, které mám k dispozici, se domnívám, že potřeba nového terminálu je neoddiskutovatelná. Je dobře, že se letiště rozšiřuje. Už dnes je poměrně obtížné zvládnout odbavení cestujících ve špičkách. Situace se řeší přidáváním dalších odbavovacích přepážek, to je ale limitováno velikostí letištní haly. Nehledě na to, že v souvislosti se vstupem do Evropské unie musí být odbavení cestujících rozděleno na země schengenské a neschengenské zóny. Co se týká nové přistávací dráhy, nejsem o tomto projektu zcela přesvědčen. Myslím, že je mírně řečeno předimenzovaný.
