Největší užitek z milionů První česko-ruské banky nebude mít Le Penová, nýbrž ruský prezident
Když obskurní ruská banka s centrálou v Moskvě, celkem dvěma pobočkami a ratingem Moody’s B3 zničehonic poskytne úvěr francouzské nacionalistické straně Národní fronta (FN), musí to vyvolat pozornost všude, ovšem v Česku zvlášť. Bodejť by ne, když se jmenuje První česko-ruská banka (PČRB) a v Praze sídlí Evropsko-ruská banka, s níž je PČRB personálně a majetkově propojená. Stoprocentním akcionářem PČRB je čtyřicátník Roman Popov, který podle všeho není žádným Putinovým důvěrníkem ani není na seznamu sankcionovaných osob. O to více překvapuje, že se pustil do financování politické strany s extremistickým programem ve Francii.
Česká spojka Národní fronta vedená Marinou Le Penovou nabírá politicky na váze a půjčka bezmála čtvrt miliardy korun od PČRB se jí bude – vzhledem k restriktivním pravidlům pro financování politických stran ve Francii – velmi hodit.
Popova s Le Penovou spojil podle dostupných informací vlivný poslanec ruské Dumy Alexandr Michajlovič Babakov, který je mimo jiné i zvláštním vyslancem prezidenta Putina pro spolupráci s ruskými krajany žijícími v zahraničí, jinak řečeno má pod palcem diasporu.
Babakov má velmi dobré kontakty na české politiky a v Česku před časem i podnikal.
Samotná PČRB vznikla již v roce 1996 jako společný podnik dnes už neexistující Investiční a Poštovní banky (IPB) a ruské banky Vozrožděnije, která ovšem svoji účast za dva roky poté za ruské finanční krize prodala IPB. O další dva roky později zkrachovalou IPB převzala ČSOB – za podmínky, že aktiva, která nebude chtít, může postoupit tehdejší Konsolidační bance, což se stalo i v případě PČRB.
Konsolidační agentura se snažila najít pro banku kupce. Našla jej v Moskvě v podobě Strojtransgazu, stavební firmy specializované na plynovody pro obří ruský koncern Gazprom. V Strojtransgazu byl Roman Jakubovič Popov finančním ředitelem a následně spolu s prezidentem Strojtransgazu Viktorem Lorencem vykoupil podíl ČKA i ruského stavebního podniku.
Vstupenka do Ev ropy Již krátce nato se začal Popov snažit o získání bankovní licence, která by PČRB umožnila operovat nejen v Česku, ale i v celé Evropské unii. Česká národní banka se licenci dlouho zdráhala poskytnout, údajně kvůli nejasnostem ve vlastnických vztazích. Nakonec ji ale na třetí pokus v roce 2008 vydala ve prospěch Evropsko-ruské banky, a. s.
Banka, respektive samotný Popov musel ovšem tehdy ČNB řádně nakrknout, když se holedbal, jak mu k získání „evropské licence“ pomohly politické konexe v Česku. Tehdejší viceguvernér a dnešní guvernér ČNB Miroslav Singer v tiskovém prohlášení napomenul banku, aby respektovala skutečnost, že operuje v právním státě a že by bylo velmi vhodné, aby uznávala politickou nezávislost regulátora. No, když se podíváte třeba na tuhle charakteristiku, kterou o sobě PČRB uvádí v internetové bankovní databázi BanksDaily.com a kde zdůrazňuje svoje „rozsáhlé styky v hospodářských i politických kruzích v Česku a na Slovensku“, moc si to k srdci nevzala. A teď ještě k tomu ta Marine… Velké sousto Na banku s bilanční sumou nějakých 15 miliard korun, kapitálem něco málo přes dvě miliardy a loňským ziskem 35 milionů korun si v moskevské ulici Lobačevského číslo 27 troufají docela dost. Že je potenciálním hlavním beneficientem téhle půjčky nejen Národní fronta, ale především Vladimir Vladimirovič Putin, který má v Le Penové nejen velkou zastánkyni, ale i obdivovatelku, je zřejmé.
Uznejte, že Marinina slova „EU vede vůči Rusku studenou válku… je ukazováno s ďábelskými rysy jako nějaká diktatura a uzavřená země. To ale neodpovídá skutečnosti. Cítím se bližší s tímto modelem ekonomického patriotismu než s modelem Evropské unie“, musejí Vladimiru Vladimiroviči znít pomalu líp než ruská hymna. l
První česko-ruská banka se chlubí „rozsáhlými styky v hospodářských i politických kruzích v Česku a na Slovensku“.
O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz
