Menu Zavřít

Politický nudismus po česku

5. 6. 2009
Autor: Euro.cz

Komentář

WT100

Italský paparazzi Antonello Zappada se prý propadl do země s fotografií nahého Mirka Topolánka. Pořídil ji přesně před rokem během pověstné Topolánkovy dovolené v Berlusconiho vile na Sardinii. Jen převyprávěný snímek, protože ho žádný věrohodný svědek nikdy neviděl, je velkou senzací italského tisku. A to právě ve chvíli, kdy se Topolánek stal pro Evropskou unii mrtvým mužem. Proč? A když už, proč až teď? Že by Berlusconi „evropsky vybitého“ Topolánka práskl tisku, aby odvedl pozornost od dalších tří set devadesáti devíti fotografií, na nichž je on sám ve společnosti krásných, a ne vždy oblečených slečen? Dlužno podotknout, že vila Certosa není žádným hnízdem neřesti, Berlusconi tu už hostil nejednu hlavu státu, včetně Tonyho Blaira a Vladimira Putina. A ani Topolánek s tehdejším ministrem dopravy Alešem Řebíčkem sem nevyjeli za prostopášnostmi. To by si k tomu nepřivezli svoje rodiny.
Mnohem podezřelejší než fotka v rouše Adamově byla „náhodná“ Topolánkova sardinská setkání, tu s Martinem Romanem, vládcem Skupiny ČEZ, tu s Dušanem Palcrem, partnerem finanční skupiny J & T, která nota bene poskytla politikům k cestě na Sardinii svůj letoun. Let si údajně sami hradili, ale informace o tom, kdo a kolik komu zaplatil, se lišily víc než různé povídky Standy Grosse o původu jeho bytu. Právě v těchto namátkou nadhozených případech měl tisk svého premiéra svlékat do naha. Řečí bylo plno, ale žádnému investigativci se nepodařilo nic prokázat. Ani nadhazovanou souvislost mezi volbou letecké společnosti ABS Jets a tehdejším zájmem jejího vlastníka J & T o privatizaci Letiště Praha.
Zato teď se můžeme všichni přetrhnout, abychom zachytili nebo komentovali italskou vlnu zájmu o Topolánkovo tělo. Člověka napadaly i pochybnosti, jestli taková fotografie vůbec kdy existovala. Topolánkův řídící orgán Marek Dalík přispěchal s ujištěním, že nikdy nic takového vzniknout nemohlo.
V té chvíli jsem konečně měli jistotu, že se fotografie někde objeví co nejdříve. Přinejmenším v policejním archivu mezi těmi, které nechal premiér Berlusconi úředně zabavit. Ale co na tom, že existuje? Copak premiér nemá právo chovat se u moře, navíc v uzavřeném soukromém prostoru, jako každý jiný občan na veřejné nudistické pláži? Jaký rozdíl proti jinému, dnes už bezejmennému politikovi, který leze v trenýrkách s lampasy i do vířivky. Přímořská nahota je mnohem upřímnější než vířivková pruderie. Navíc provozovaná s nekalým úmyslem.

  • Našli jste v článku chybu?