I člověk, který dění na devizových trzích běžně nesleduje, při pohledu na aktuální kurzovní lístek zjistí, že vypadá docela jinak, než jak jsme si v uplynulých letech navykli. Ona anomálie se týká především amerického dolaru.
Dlouhou dobu, konkrétně celé dvě dekády, totiž platilo, že byl vždy slabší než jednotná evropská měna. Jinými slovy a pro laika možná srozumitelněji: za jedno euro našinec po celých 20 let platil v korunách více, než když je potřeboval směnit právě za dolar. Dnes je to ale zcela naopak. V době psaní tohoto článku byl dolar podle kurzu České národní banky k dostání za 25,12 koruny. Euro bylo o více než padesát haléřů levnější.
Vysoký kurz dolaru ovšem nestěžuje život pouze Čechům, kteří se v nejbližších týdnech chystají na dovolenou do Spojených států. Ve skutečnosti je na obtíž celé řadě zemí – od vyspělých po ty méně rozvinuté. „Silný dolar činí ve zbytku světa špatnou situaci ještě horší,“ cituje agentura AP odborníka na obchodní politiku profesora Eswara Prasada z Cornellovy univerzity.
Ostatní měny naopak oslabují
Jen za letošní rok posílila americká měna dle dolarového indexu tamní společnosti ICE, na kterou se agentura odkazuje, oproti koši dalších světových měn o celých 18 procent. Během září pak dosáhla na svá dvacetiletá maxima, když její kurz vůči euru dosáhl hodnoty 0,968 USD/EUR.
Autor: Investing.com
Zpevňující dolar je přesným opakem trendu, na nějž si museli v posledních měsících navyknout v jiných koutech planety, zejména pak těch chudších. Hodnota indické rupie se ve srovnání s americkou měnou za letošek propadla o desetinu, egyptská libra pak ještě o jednou tolik, zatímco pokles turecké liry činí dokonce 28 procent.
Vysvětlení toho, proč se dolaru na devizových trzích aktuálně tak daří, je přitom nasnadě. Do značné míry za ni může současná strategie americké centrální banky, která skrze rostoucí úroky zvyšuje atraktivitu tamní měny v očích investorů. „Fed v letošním roce odstartoval nejrazantnější zvyšování úrokových sazeb od 80. let minulého století.
Důvodem rychlého zvyšování sazeb skrze takzvaný transmisní mechanismus měnové politiky je přitom obava tamních centrálních bankéřů z prudkého růstu inflace a z toho, aby vysoká inflace v zemi nezakořenila na delší dobu a neopakovalo se tak období ze 70. a začátku 80. let, kdy byla cenová hladina rovněž velmi vysoko,“ přiblížil redakci Euro.cz analytik Akcenty Miroslav Novák.
Ten dále připomněl, že jen v dosavadním průběhu letošního roku zvýšil Fed hlavní úrokovou sazbu, tedy sazbu federálních fondů (FFR), v souhrnu o 300 bazických bodů. Aktuálně se nachází v rozmezí 3,0 až 3,25 procenta, přičemž v příštích měsících to bude pravděpodobně ještě o něco výš.
„Ve čtvrtém čtvrtletí se ještě konají dvě zasedání Fedu, na kterých je téměř jisté další zvýšení FFR v souhrnu minimálně o 125 bazických bodů. Takže na konci letošního roku lze očekávat, že se sazba FFR bude nacházet v rozmezí 4,25–4,50 procenta,“ nechal se slyšet analytik Akcenty.
Příští rok ve znamení recese?
Za normálních okolností platí, že u proexportně orientovaných zemí může být silnější dolar, respektive slabší domácí měna pro tamní firmy a výrobce vyvážející své produkty do zahraničí vítanou vzpruhou, jež ve výsledku pozitivně ovlivní i výkonnost národního hospodářství jako takového. Nyní tomu tak ale není, neboť růst HDP v případě mnoha zemí rychle zpomaluje.
Uvedená skutečnost pak způsobuje, že dovoz zboží ze zahraničí se pro domácí spotřebitele stává čím dál dražším, což v konečném důsledku vytváří další a další inflační tlaky. Kromě toho rovněž zdražuje splátky firmám či vládám, které si v minulosti vzaly úvěry nominované v dolarech, avšak především nutí centrální banky dotčených států nadále zvyšovat základní úrokové sazby ve snaze posílit tak domácí měnu, a tedy zabránit jejímu rozprodávání. Tím vzniká jeden velký začarovaný kruh, neboť, jak uvedl Novák, stinnou stránkou vyšších sazeb je skutečnost, že ochlazují ekonomiku a zvyšují nezaměstnanost.
V případě centrální banky USA pak navíc platí, že skrze dražší dolar neovlivňuje pouze domácí hospodářství, ale i to celosvětové. „Obecně Fed změnou FFR sazby určuje cenu peněz v americké ekonomice a vzhledem k postavení dolaru nepřímo i v celé globální ekonomice,“ doplnil.
„Apreciace dolaru je pro globální ekonomiku špatnou zprávou,“ potvrdila všechny uvedené poznatky Ariane Curtisová ze společnosti Capital Economics. „Je to další důvod, proč si myslíme, že globální ekonomika upadne příští rok do recese,“ dodala. Tu podle AP umocňuje též fakt, že se svět ještě nestihl zcela vzpamatovat z covidové pandemie a že kvůli ruské agresi na Ukrajině čelí vysokým cenám ropy i energií a šokům v oblasti snížené zemědělské produkce.
