RADIM JANČURA, MAJITEL STUDENT AGENCY: „Před dvěma lety jsme spouštěli naši první žlutou linku z Prahy do Brna. V prvních dnech jezdily autobusy úplně prázdné,“ vzpomíná majitel společnosti Student Agency Radim Jančura. Dnes jsou jeho autobusy vyprodány do posledního místa a Jančura letos získal titul Podnikatel roku.
RADIM JANČURA, MAJITEL STUDENT AGENCY:
„Před dvěma lety jsme spouštěli naši první žlutou linku z Prahy do Brna. V prvních dnech jezdily autobusy úplně prázdné,“ vzpomíná majitel společnosti Student Agency Radim Jančura. Dnes jsou jeho autobusy vyprodány do posledního místa a Jančura letos získal titul Podnikatel roku.
Jste Podnikatelem roku. Vzpomenete si však na své nejhorší podnikatelské rozhodnutí?
Rozhodli jsme se prodávat zájezdy na letní olympiádu v Aténách v roce 2004. Celá akce skončila ztrátou tří milionů korun. Vyvodili jsme z toho tehdy jasný závěr: zprostředkování zahraničních pobytů pro turisty naší doménou nebude, konkurence v této oblasti je už totiž příliš velká.
Nastala během těch let někdy chvíle, kdy jste řekl „tak to je konec“?
Před dvěma lety jsme spouštěli naši první žlutou linku Praha - Brno. V prvních dnech jezdily autobusy úplně prázdné. Děkuji pár „odvážlivcům“, kteří se tehdy nebáli okusit jízdu za stejnou cenu, ale s jinou dimenzí cestování. Tehdy mi opravdu zatrnulo.
Dočetl jsem se, že šmírujete zaměstnance.
Ano. Je to pravda. Říkáme tomu „mystery shopping“. Najímáme studenty, kteří zkoušejí, jak se chovají naši zaměstnanci k zákazníkům. Máme takové pravidlo, že by každý náš zaměstnanec měl touto zkouškou projít třikrát za měsíc. Pokud jsou na něj opakované stížnosti, pak se s ním rozloučíme. Dále nás také zajímá, co si o našich službách myslí zákazníci. Platí například, že zákazník má právo dostat moje mobilní telefonní číslo.
Vaše autobusy jsou nepřehlédnutelné, jak jste vlastně přišli na žlutou barvu? Když jsme objednávali autobusy od našeho španělského dodavatele, tak jsem měl představu, že by mohly být žluté nebo červené. Náš španělský partner nás nakonec přesvědčil, že žlutá bude lepší, protože u nás oproti Španělsku není moc slunečno, takže žluté autobusy prosluní naši trochu zachmuřenou zemi. Nakonec se to ukázalo jako geniální tah. Co říkáte poslední dobou připravovaným zákonům? Konkrétně zákoníku práce a povinnosti pro většinu zaměstnavatelů platit svým zaměstnancům prvních 14 dnů nemocenskou. Pokud jde o nemocenskou, tak to pro nás nepředstavuje vážný problém. Dokonce se zdá, že bychom na tom mohli finančně vydělat. Naše firma má totiž docela nízkou nemocnost. Je to ale paradoxně velmi nesociální zákon. Stát totiž vlastně říká, my to nezvládáme, udělejte si tam pořádek vy, firmy, a ten podnikatel to musí nějak řešit, třeba zaměstnance taky může kvůli vysoké nemocnosti vyhodit. Nedoplatí tedy na tento systém především maličké firmy, zatímco větší firmy jako vy na tom, jak říkáte, dokonce vydělají? Myslím, že ty nejmenší firmy si budou moci zvolit, který systém chtějí používat, a navíc malá firma je podle mne schopna kontrolovat nemocnost zaměstnanců daleko lépe než firma větší. A nový zákoník práce? Přiznám se, že moc nevím, co přesně v zákoně je. Má to na starosti jedna moje kolegyně. Obecně si ale myslím, že zakotvuje nerovné postavení mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, což je špatně. Dalším dárkem od politiků pro vás podnikatele bude zavedení registračních pokladen. Co si myslíte o tomto opatření? Myslím, že registrační pokladny jsou dobré. Ovšem jenom pokud se nedají ošidit. Správný podnikatel má však registrační pokladnu již dnes, aby měl kontrolu nad příjmy. Jaký je vůbec váš názor na politiku? Musím říct, že mě politika moc nezajímá. Mám na ni strašně jednoduchý názor, odpovídající asi průměrnému selskému rozumu českého občana. Je to prostě jeden velký binec. Nebojím se to říci. Já nejsem totiž na rozdíl od jiných větších podnikatelů na státu závislý, nedostávám od něj ani korunu. Státu však odvádíte obrovské částky na daních.
Není to tak úplně pravda. Vyděláváme ročně tak pět až osm milionů korun. Mým cílem totiž není vytvářet zisk, ale peníze hned zase zpátky investuji do firmy. Je to dáno hlavně tím, že jsem jediným vlastníkem společnosti. Takže to nefunguje jako obvykle, kdy se akcionáři firmy snaží vysát z podniku co nejvíce. Vytváříme zisk vlastně jenom proto, aby byly spokojené banky, protože od nich máme nějaké úvěry. A vlastně také proto abychom zaplatili kávu, kterou podáváme v našich autobusech, protože ta není daňovým výdajem.
Přestože tvrdíte, že vás politika nezajímá, tak jste se nedávno vlastně zapojil do předvolební kampaně.
Poslanec evropského parlamentu Josef Zieleniec a senátor Igor Pavlov vystoupili proti tomu, aby mohli poslanci a senátoři jezdit zadarmo mimo jiné také našimi autobusy. Jménem naší společnosti byla podána žaloba na stát kvůli neústavnosti takovýchto výhod politiků. Žaloba je na 270 korun, což jsou vlastně dvě jízdenky z Brna do Prahy. Mohli bychom samozřejmě požadovat daleko více peněz, ale nejde nám o peníze, ale o princip. Na nějakou částku však ta žaloba být musí. Samozřejmě, že tuto akci chápu částečně jako snahu o zviditelnění strany Evropští demokraté před volbami, ale mám pocit, že se touto akcí zviditelnila více naše společnost než tato strana. Navíc na mě Josef Zieleniec působí jako poctivý člověk. Ale znovu říkám, že se o politiku moc nezajímám, takže se mohu mýlit. Pro nás je však tato akce po všech stránkách výhodná, protože Evropští demokraté zaplatí veškeré náklady na právníky, kteří nás budou ve sporu se státem zastupovat.
Ale poslanci zas tak často autobusem nejezdí.
Jezdí, opravdu. Dokonce i ministři. Loni jelo za nulu našimi autobusy 6300 lidí. Zadarmo jezdí průvodci osob se ZTP, politici, bojovníci za svobodu a političtí vězni. Takže z toho přesně nepoznáme, jakou část tvoří poslanci. Ale tento rok z této privilegované skupiny vypadnou poslední dvě jmenované kategorie, takže letos budeme mít lepší představu. Tak jsem docela zvědav, kolik poslanců s námi jezdí, i když z hlediska celé naší společnosti hrají tyto náklady zanedbatelnou roli.
Parlamentní volby jsou za dveřmi, půjdete volit?
Nepůjdu. Neměl bych to asi říkat, protože si jinak myslím, že je dobré chodit k volbám, ale u voleb už jsem snad nebyl od svého studia na vysoké škole. Na politice mi vadí to, že je v ní pro normálního člověka strašný hokej. Měl by určitě být zaveden většinový systém. Ať vyhraje ODS či ČSSD, je důležité, aby měl někdo většinu. Ať si ta strana vládne jak chce, musí ale být vidět, čí je to odpovědnost. Oni to té straně voliči za čtyři roky sečtou, a když bude dělat průhledné průšvihy, tak se jí může časem stát, že úplně zanikne. Navíc jsem také trochu líný. Mám trvalé bydliště v Novém Jičíně, ale většinu času trávím v Brně, takže je to pro mě do volební místnosti moc daleko.
Nebudete tímto krokem volit komunisty?
Také jsem o tom tak přemýšlel. Kdybych ale měl pocit, že je tu hrozba, že se dostanou k moci, tak k volbám asi půjdu. To si ale myslím, že zatím nehrozí.
Obecně se přikláníte více k modelu sociálního státu, nebo k liberální tržní ekonomice?
Jednoznačně bych volil liberálnější přístup, který v Česku zastupuje ODS. Protože si myslím, že by každý měl být odpovědný především sám za sebe, ale určitá míra sociálního státu je podle mě nutná.
A proč tedy ODS volit nebudete?
Jak už jsem říkal, nevidím smysl volit v systému, který není většinový. Navíc mám s ODS jednu velmi nepříjemnou zkušenost. Když jsme v Liberci bojovali o licenci na provozování linky Praha -Liberec, a nechtěli nás pustit na tamní autobusové nádraží, tak mě šokovaly názory primátora Liberce za ODS ve smyslu, že je občan nezajímá, že se budou rozhodovat podle svého cítění. Když jsem argumentoval, že je placen z našich daní, tak na to odsekl, že není. Namítl jsem, že ho beru jako úředníka a že je tady pro mě. Odpověděl ale, že úředník není, protože jeho funkce je volená, a může si dělat cokoli v rámci svého vědomí a svědomí. V Liberci jsme křičeli všemožným způsobem, že Krajský úřad bere občanům možnost svobodné volby dopravce, zaplatili jsme si také šoty v rádiu. Bylo to navíc těsně před volbami do krajských zastupitelstev. Ale nikdo na to vůbec nereagoval. Kdyby se magistrát ohradil, že nemáme pravdu, že je tím šotem poškozujeme, tak to pochopím, ale oni nic. Lidé, kteří jsou již delší dobu u moci, mají totiž pocit, že mohou dělat cokoli.
Jaké jsou vaše podnikatelské plány do budoucna?
Před několika dny jsme si udělali radost a koupili jsme v centru Brna Dům pánů z Lipé, v němž funguje obchodní centrum. Zaplatili jsme za tento historický dům 130 milionů korun, abychom měli důstojné sídlo firmy, ale rádi bychom tam také pořádali kulturní akce. Dalšími novinkami jsou nové spoje. Od června budeme jezdit do Banské Bystrice a také do Itálie. Na podzim potom do Hradce Králové a Českých Budějovic. Dále bychom si rádi v budoucnu pořídili vlastní vláček a věnovali se také hotelnictví. Rovněž jsme se nedávno rozhodli koupit poprvé jiné autobusy než španělské, a to konkrétně pět mercedesů.
RADIM JANČURA Narodil se 12. ledna 1972 v Ostravě. Patnáct let už však žije v Brně. Tam také v roce 1993 během studií na vysoké škole otevřel první kancelář Student Agency. Nejprve se zabýval oblastí aupair pobytů. Dnes jeho firma nabízí také studijní a pracovní pobyty a provozuje téměř dvě desítky vnitrostátních a mezinárodních autobusových linek. |