Poloosvobození konkurzního stratéga

.

Údajný mozek konkurzní mafie Vladislav Větrovec neunikl stíhání ani po amnestii, soud už ale druhý rok stojí na mrtvém bodě

Melbro stále potřebuje lidi, hlásal titulek na deváté straně Deníku Litoměřicka v březnu 2001. Článek chválil nové vedení drůbežářského podniku za to, že pár měsíců po vyhlášení konkurzu přijímá dvacet nových zaměstnanců a chystá se obnovit dvousměnný provoz. Regionální list tehdy citoval šéfa podniku Vladislava Větrovce i konkurzního správce Josefa Vavřičku. „Neustále stoupá poptávka po porcované drůbeži, což je zpracování náročné na pracovní sílu,“ pochvaloval si Větrovec novou smlouvu s firmou AGF Trading, dnešním Agrofertem. Holding Andreje Babiše za rok a půl majetek Melbra odkoupil, Větrovce si ale ještě nějaký čas nechal v postu generálního ředitele. Navenek se totiž jevil jako velmi zdatný manažer, po jeho nástupu se opravily chladírenské provozy, zchátralé budovy dostaly novou tvář a postavil se plot kolem areálu fabriky.

Přeneseme-li se o deset let dopředu, obrázek se dost mění. Větrovec spolu s Vavřičkou jsou předvoláni k Okresnímu soudu v Litoměřicích, kde se musejí hájit proti obžalobě za tunelování Melbra během konkurzu.

Bývalý prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně navíc mezitím proslul jako hlavní postava takzvané konkurzní mafie, která má podle vyšetřovatelů na svědomí desítku vytunelovaných podniků. Ačkoli je gang dodnes spojován se jménem ústeckého soudce Jiřího Berky, jeho klíčovým stratégem měl být právě Větrovec.

Novoroční amnestie prezidenta Václava Klause udělala z Berky a jeho údajných kumpánů muže bez poskvrny. Stalo se tak zásluhou toho, že soudy nedokázaly vynést pravomocné rozhodnutí do osmi let od začátku stíhání. Větrovec má smůlu v tom, že vyšetřování Melbra začalo později, spolu s případem českolipské firmy Autostar Velimex.

Amnestie se vztahuje pouze na balík konkurzů, jenž se po putování různými instancemi naposledy projednával v táborské pobočce Krajského soudu v Českých Budějovicích. Státní zastupitelství podalo vůči rozhodnutí táborského soudu stížnost, pokud ale neuspěje, zúží se jedna z největších kauz hospodářské kriminality po roce 1989 na litoměřický soud.

Milion pro bráchu Protikorupční policejní útvar uzavřel případy Melbra a Autostaru teprve začátkem roku 2010, tedy v době, kdy už běžel soud s větší částí konkurzů. Podle vyšetřovatelů si nechal Větrovec v Melbru vyplácet po dosazení do funkce generálního ředitele přemrštěný měsíční plat kolem 200 tisíc korun a bohatě odměňoval i své spolupracovníky včetně příbuzných. Kupříkladu Větrovcův švagr i bratr dostali každý téměř tři miliony za mimořádné převozy kuřat do mrazíren. Jejich předchůdci a zaměstnanci, kteří nastoupili před konkurzem, měli platy mnohonásobně nižší. Větrovec a Vavřička měli z podniku vysávat peníze kromě horentních platů také přes vysoké náklady na služební cesty, telefonní účty, ostrahu nebo rekonstrukce, vše za zády věřitelů i soudu. Od vyhlášení konkurzu v říjnu 2000 do června 2004 měli umělým rozhazováním připravit podnik o téměř 26 milionů korun, sám správce měl navíc firmu připravit o dalších šest milionů. Podobně prý Větrovec s Vavřičkou postupovali ve firmě Autostar Velimex.

Větrovec se nejdříve bránil tvrzením, že litoměřický soud oprášil spor, který už dříve rozhodl Okresní soud v České Lípě v jeho prospěch. Šlo o žalobu konkurzní správkyně Autostar Velimex Renáty Koutné, která tehdy požadovala přes šest milionů jako náhradu škody a za neodůvodněné obohacení. Soud její žalobu odmítl. „Já jsem pracoval vždy s tím, co odsouhlasil věřitelský výbor,“ říkal k tomu Větrovec. Litoměřické státní zastupitelství nicméně vzneslo proti oběma obviněným žalobu a začátkem roku 2011 se schylovalo k prvnímu jednání u soudu. Proces se ale dodnes pořádně nerozběhl.

Náhlá indispozice Pokud Klaus a zastánci jeho kontroverzního pardonu argumentují tím, že trestní řízení vázne kvůli zdlouhavé práci justice, musí případ Melbra vyznít přinejmenším jako výjimka z pravidla. Od prvního přelíčení před litoměřickým soudem uběhne brzy už druhý rok, Větrovec ale stále ještě ani nevypovídal. Proces od samého začátku paralyzují průtahy ze strany obžalované dvojice. Zvolili osvědčené páky. Větrovec například krátce před začátkem jednání v březnu 2011 doručil soudu omluvenku s odůvodněním, že se podrobil zákroku u zubaře. Na bolavý chrup se Větrovec vymluvil i po třech měsících. Pak nastoupil se zdravotními problémy Vavřička, ten pro změnu argumentoval zákroky na ušním oddělení. V listopadu 2011 Vavřička sice přišel k soudu, hned na začátku ale prohlásil, že nedoslýchá a není schopen absolvovat jednání. Nepomohlo, ani když na něj soudkyně Jana Márová křičela. Následovala stížnost Větrovcova obhájce na podjatost soudkyně.

Korunu všemu nasadila rezignace Márové po ministerské kontrole, která následovala poté, co byli dva její kolegové obviněni z přijímání úplatků (jedním z nich je Josef Knotek, který měl podle serveru Aktuálně.cz žádat peníze za zmírnění trestů). Případ musel nastudovat nový soudce Vlastimil Nedvěd a vše začalo nanovo. Ačkoli soudce varoval před dalšími průtahy, nebylo to nic platné.

Hned jeho první pokus ztroskotal na tom, že si obhájce pozdě převzal předvolání. Při dalším stání loni v září přišla na řadu znova indispozice Vavřičky, udělalo se mu nevolno a soudce musel jednání přerušit. Poslední pokus nedopadl minulý týden – k soudu se nedostavil jeden z advokátů. Další termín je vypsán až na začátek května. Litoměřické státní zastupitelství nechtělo důvody nekončících odkladů soudu komentovat, podobně se k věci staví i Větrovcova advokátka Hana Riedlová.

Průtahy poznamenaly také hlavní líčení s konkurzní mafií. Tady se o to ale velkou měrou zasadily samotné soudy. Proces v Táboře se táhl čtyři roky, také se musel střídat soudce, když původní Jiří Bernát odešel do penze. V dubnu 2010 byli sice Berka, Větrovec a bývalý konkurzní správce Daniel Thonat nepravomocně odsouzeni na devět let a další tresty vyfasovali jejich spolupracovníci, většina z obžalovaných se ale odvolala. Nejvyšší soud po více než jednom roce rozhodl, že odvolání přísluší Vrchnímu soudu v Olomouci, který až loni v květnu rozsudek zrušil a vrátil případ krajskému soudu. Ten ale nestihl rozhodnout před amnestií.

Vytunelované citace Na Vladislava Větrovce uhodili policisté až rok po zatčení soudce Jiřího Berky. Do vazby putoval v květnu 2004, když do případu zmanipulovaných konkurzů přibyly společnosti Zbrojovka Brno a Retema. Z policejních odposlechů, které následně prosákly do médií, vyplynulo, že Větrovec měl fungovat jako hlava zločinného spolčení s kontakty na vysoce postavené lidi z justice a státního aparátu (soudce Nejvyššího, dnes Vrchního soudu Zdeňka Sováka, někdejšího státního zástupce Libora Nedorosta nebo bývalého ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jana Mareše). Z přepisů vychází jako nabubřelý kombinátor, který se samozřejmostí manipuluje s nejsilnějšími figurkami a bez skrupulí ohýbá pravidla k vlastnímu zisku.

V odposleších se v této souvislosti zmiňují také jména bývalého děkana Právnické fakulty v Plzni Milana Kindla či Karla Muzikáře, kteří byli společně se soudcem Sovákem externími právními poradci prezidenta Klause. Profesní i kamarádské vztahy ale Větrovec udržoval hlavně se státním zástupcem Nedorostem a soudcem Sovákem. Společně napsali několik článků o konkurzech. Například ještě v srpnu 2003, tedy několik měsíců po zatčení Berky, jim vyšel v odborném časopisu Konkurz & konjunktura článek s názvem Pletichy při řízení konkurzním a vyrovnávacím. Zhruba v době Větrovcova zatčení byla trojice obviněna z plagiátorství, když do knihy o konkurzech převzala texty od jiných autorů.

Na obranu socialistické vlasti Větrovec si odseděl ve vazbě rok. Posléze se stáhl z vedení firem. Platí to i o společnosti Quentin Company, která vlastnila Vysokou školu Karla Engliše v Brně. Někdejší člen vedení této školy si během vyšetřování dodělal doktorát na Pedagogické fakultě brněnské Masarykovy univerzity, formálně podniká jako živnostník. Na Litoměřicku teď vystupuje pouze jako prezident fotbalového klubu FK Lovosice, který se loni dostal do divize. Fotbal byl ostatně vždycky jeho vášní.

Ještě v dobách své velké manažerské slávy Větrovec finančně podporoval mužstvo TJ Pokratice. „Vláďa je srdcem klubu. Fotbal miluje a obětuje mu hodně práce a času,“ prohlásil loni trenér lovosických fotbalistů Antonín Marčaník. V současném klubu oceňují jeho schopnost přitáhnout sponzory. Větrovec sází na tuzemský hazardní průmysl, v minulosti klub podporoval Bonver Win moravských podnikatelů Pavla Kulajty a Dalibora Pobořila. Podle České televize Větrovec zpracovával pro Bonver marketingové studie a pronajímal firmě prostory. Současným generálním partnerem FK Lovosice je prodejce výherních automatů Forbes Game, v jejímž představenstvu sedí miliardář Tomáš Nebeský. Zisky ze zkrachovalých podniků Větrovec uložil do nemovitostí. Táborský soud mu je sice v minulosti obstavil, pokud se ale potvrdí, že spadá pod amnestii, dočká se odplombování.

Sehnat aktuální vyjádření Větrovce je velmi obtížné. V posledních letech nekomunikuje s médii, nenechává na sebe žádné kontaktní spojení. Dosud vždy tvrdil, že je obžalován neprávem. „Nejsou důkazy spiknutí a nějaké zločinecké struktury. Všechny konkurzy firem proběhly, žádný nebyl dosud zrušen jako zfalšovaný. Jediný konkurz zrušil sám Berka, když zjistil, že některé listiny v případu Union banky nejsou pravé,“ uvedl v dubnu 2009 pro Ústecký deník. Televize Nova v roce 2007 uvedla, že se podle skryté kamery skupina kolem Větrovce snažila zdiskreditovat dozorující státní zástupkyni.

Méně známé zůstávají kapitoly z Větrovcova životopisu z doby před angažmá v konkurzech. Ví se o tom, že v 90. letech pracoval v Itálii, napsal česko-italský slovník a jeho firma byla jedním z předních tuzemských distributorů Karlovarských minerálních vod. Zajímavější je informace pocházející z dávnějších dob. Podle původních materiálů uložených v Archivu bezpečnostních složek byl člověk se stejným jménem a datem narození v roce 1987 zapsán do registru vojenské kontrarozvědky ČSSR jako agent s krycím jménem Petr. Připomeňme, že v minulosti Větrovec novinářům tvrdil, že dostal nabídku na spolupráci s vojenskou tajnou službou, prý díky výborné znalosti italštiny. Podle bývalého náčelníka Vojenské zpravodajské služby Andora Šándora, na kterého se Větrovec odvolával, si ale bývalý prorektor vymýšlí. „Je to absurdní prohlášení, které se nezakládá na pravdě,“ řekl Šándor týdeníku Euro. l

Větrovec měl fungovat jako hlava zločinného spolčení s kontakty na vysoce postavené lidi z justice a státního aparátu Miliardový pardon Vybrané kauzy, na které se vztahuje novoroční amnestie prezidenta Václava Klause

Komerční banka a Chvalovský Vrchní soud v Praze loni zrušil bývalému šéfovi Českomoravského fotbalového svazu Františku Chvalovskému desetiletý trest, který dostal za úvěrové podvody. Spolu s dalšími čtyřmi lidmi měl koncem 90. let Komerční bance způsobit škodu 1,5 miliardy korun. Městský soud v Praze, který se měl kauzou znovu zabývat, poslal na amnestii stížnost k Ústavnímu soudu. Srba a Český dům Bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba čelil spolu s dalšími lidmi obvinění, že nevýhodně pronajal komplex Český dům v Moskvě. Srba byl už dříve odsouzen na 12 let za přípravu vraždy novinářky. V roce 2010 ho soud po osmi letech podmínečně propustil. Chomutovské válcovny Údajné tunelování Válcoven trub Chomutov se řešilo více než deset let. Policie obvinila pět bývalých manažerů firmy a někdejšího šéfa skupiny Cimex Petra Lukeše z poškozování věřitele, původně vyčíslila škodu až na 4,5 miliardy korun. Lukeš, který se údajně přátelil s prezidentem Klausem, amnestii odmítl.

Konkurzní mafie Případ začal v dubnu 2003 zadržením soudce ústeckého krajského soudu Jiřího Berky, který předtím poslal do konkurzu Union banku. Později přibývali další obvinění a podezření na vytunelování podniků. Berka měl na základě zfalšovaných dokumentů poslat do konkurzu celkem deset firem. Kauzu, ve které padly první rozsudky v roce 2010, měl znovu projednat soud v Táboře. Státní zastupitelství oznámilo, že proti amnestii v tomto případě podá stížnost. H-System Více než tisícovka poškozených a skoro miliarda zmizelých korun zůstala po vytunelované stavební společnosti H-System. Firma vybrala peníze od zájemců o nové bydlení, za pár let ale zkrachovala, dokončeno bylo jen něco málo přes třicet rodinných domků. Amnestie se týká tří vrcholných představitelů firmy – Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Zosnovatel celého podvodu Petr Smetka, který byl odsouzen na 12 let, zůstává ve vězení.

Pitr a Provod Podnikatelé Tomáš Pitr a Miroslav Provod podle obžaloby obrali pomocí fiktivních faktur stát v 90. letech na daních o více než 23 milionů korun. Odsouzeni byli už v roce 2006, loni je v obnoveném procesu zprostili obžaloby, odvolací senát ale případ vrátil k novému projednání. Pitr byl vedle toho pravomocně odsouzen na tři roky kvůli machinacím s akciemi Setuzy a jiný daňový únik. Nyní je na svobodě s podmínkou. Tukový průmysl a Bena Bývalý jednatel společnosti Tukový průmysl Martin Pechan, někdejší jednatel firmy Venturon Investment Leopold Klimus a bývalý člen vedení společnosti Bena Milan Vomela podle obžaloby připravili stát o více než 2,6 miliardy korun. V letech 1997 až 2002 dováželi pohonné hmoty ze Slovenska a prodávali je bez oznámení celní správě. Vedle toho se snažili fiktivními obchody získat nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty.

O autorovi| Tomáš Pergler • pergler@mf.cz