Mertlík přistoupil na nabídku Erste, ale rozhodovat bude vláda
Vyjednavači české vlády a rakouské Erste Bank Sparkassen se konečně domluvili na ceně majoritního balíku akcií České spořitelny. Na tiskové konferenci v Praze to v úterý 25. ledna oznámil člen představenstva rakouského peněžního ústavu Reinhard Ortner. Dodal, že zbývá doladit některé další podmínky obchodu. Podle informací týdeníku EURO už nepůjde o licitaci mezi vyjednavači. Dolaďovat bude česká vláda. Ta totiž od Erste obdrží nabídku umožňující několik variant dohody, zvláště pokud jde o záruky Konsolidační banky za vybrané úvěry v České spořitelně. Obě strany se shodly těsně před vypršením exkluzivity, kterou kabinet Miloše Zemana udělil Erste právě pro jednání o privatizaci 52 procent spořitelny.
Cena jako koeficient.
Již delší dobu se hovoří o tom, že Rakušané nabídli sedmnáct miliard korun. Oficiálně tuto informaci nikdo nepotvrdil ani nevyvrátil. Je však jisté, že cena za státní balík akcií spořitelny není v nabídce Erste stanovena pevnou částkou vyjádřenou v nějaké měně. Naopak jde o koeficient, jímž se tato částka určí z účetního ohodnocení spořitelny. Právě to bude definitivně stanoveno až po doladění transakcí mezi ní a Konsolidační bankou. Oněch sedmnáct miliard korun by přitom zhruba odpovídalo neoficiálním údajům o nabízeném koeficientu a složitě počítané účetní hodnotě.
Erste svoji nabídku nakonec zvýšila. Ministr financí Pavel Mertlík totiž před časem uvedl, že s jejími představami není zcela spokojen, zvláště pokud jde o cenu. V závěru minulého týdne naopak pro agenturu Reuters potvrdil, že tu nynější považuje za akceptovatelnou, čestnou a dobře promyšlenou.
Pro úspěch závěrečných jednání bude podle Ortnerova vyjádření důležitá podoba očištění spořitelny ze strany Konsolidační banky. Ta již balík špatných pohledávek v nominální hodnotě 32 miliard korun převzala. Nyní však ještě musí podepsat smlouvu na takzvaný ring fencing. Jde o závazek, kterým bude ručit za případné ztráty vzniklé z některých dnešních úvěrů. Ze spořitelny totiž odešla jen část problematických aktiv. Malé pohledávky zůstaly. Navíc je možné, že dojde ke zhoršení klasifikace některých úvěrů.
Ortner uvedl, že ring fencing se má týkat zhruba poloviny pohledávek ve spořitelně a půjde o záruku na pět let. Obě strany ovšem ponechaly vládě možnost upravit konečný rozsah této operace v rámci dohodnutých mantinelů - samozřejmě pokud nabídku Erste jako celek přijme. Jakýkoliv posun bude ale zároveň znamenat i změnu ceny, neboť změní účetní hodnotu spořitelny.
Kdo vlastně jednal?
Jestliže se oba aktéři dohodli na obsahu materiálu, o němž bude jednat kabinet, ani jejich nejbližší okolí dlouho nevědělo, zda do vlády poputuje nějaký materiál Řídícího výboru pro privatizaci bank, nebo nabídka Erste. Nakonec tiskový mluvčí ministerstva financí Libor Vacek oznámil, že to druhé.
Celý průběh jednání o prodeji majoritního státního podílu je dosti nepřehledný. Řídící výbor složený ze zástupců mi nisterstva financí, Fondu národního majetku a ČNB se údajně vůbec neschází. Jednání za českou stranu vedl v poslední době především náměstek ministra financí Jan Mládek. Ten také formuloval požadavky vůči Erste před tím, než došlo k závěrečné dohodě. Průběh privatizace často komentuje první místopředseda výkonného výboru Fondu národního majetku Jiří Havel. V útrobách této instituce se však hovoří o tom, že v ní stejně jako v ČNB nakonec ani nebudou vědět, co bude vláda projednávat. Zatím řídící výbor ministru financí žádné doporučení nedal.
Skandál s nejasným cílem.
Příprava privatizace vyvolává řadu kritik. Nejde jen o určitou averzi k exkluzivitě. Předminulý týden se objevily v tisku domněnky o možné zainteresovanosti ministra financí Pavla Mertlíka a guvernéra ČNB Josefa Tošovského na tom, aby spořitelnu dostala právě Erste. Mertlík tyto spekulace popřel. V sobotu 22. ledna přinesly Lidové noviny zprávu, podle níž jde o kampaň objednanou ze strany Investiční a Poštovní banky (IPB), která má o spořitelnu rovněž zájem. Některé skutečnosti však naznačují, že to souvisí spíše s útoky na Tošovského.
Podivné turbulence dokonce možná semelou společnost, která měla diskreditující materiály údajně vyrobit. Ty se před několika dny objevily v sekretariátu ministra financí. Spolu s nimi vydal fax kopii smlouvy na jejich zhotovení mezi IPB a mediální agenturou AMI Communication. Její šéf Milan Hejl označil smlouvu za padělek s tím, že hodlá podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Faktem je, že AMI Communication je klasická agentura zabývající se propagací a komunikací s médii. O tom, že by v minulosti vedla nějaké lobbistické či diskreditační kampaně, není nic známo. Ti, kdož se touto činností zabývají, skutečně potvrzují, že se s ní nikdy neutkali.
O jiných lobbistických tlacích se nadále spekuluje - podobných služeb využívá většina investorů v České republice. V záměru minulého týdne se objevily informace, podle nichž se rozkmotřili Mládek s Mertlíkem. Ministr financí se také sešel se zástupci Nomury a IPB, kteří mu předali svoji nabídku. Ministerstvo tvrdí, že nic takového neobdrželo, podle česko-japonského konsorcia jde pouze o jiný formální pohled na dopis, který Mertlík dostal od těchto dvou bank, s nimiž mají brzy přibýt do konsorcia i další zahraniční subjekty.
IPB a Nomura tvrdí, že jsou ochotny zaplatit více než Erste. Svoji poptávku vyšperkovaly programy na podporu bydlení a středních firem, podobně jako to udělala Erste. Navíc slibují do konce roku 2001 výrazně navýšit základní jmění a držet akcie spořitelny alespoň pět let.