Sponzorský dluh v Mačkově bude z poloviny uhrazen, zbytek Kovarčík „nemíní řešit“
Mentálně postižené děti z ústavu v Mačkově u Blatné se části peněz, které jim české firmy veřejně přislíbily, ale v plné výši zatím nepředaly, přece jen dočkají. Současný dluh bude snížen zhruba na polovinu. Zřejmě ještě tento týden by mělo na účet mačkovského ústavu sociální péče přijít 300 tisíc korun slíbených loni v prosinci společností Stavby silnic a železnic. Stále však bude chybět 350 tisíc z předloni avizovaného milionového daru společností Eurotel a Severomoravská energetika.
Žádné dluhy nemáme.
Jak týdeník EURO před čtrnácti dny uvedl (12/2004), mačkovskému ústavu byly věnovány dva vánoční charitativní koncerty, zaštítěné patronátem vlády a odvysílané celoplošnými televizemi. První koncert se uskutečnil 6. prosince 2003 a 4. ledna 2004 jej odvysílala ČT1. Ředitel ústavu Alois Klíma na něm převzal symbolický šek na jeden milion korun. Peníze měly dle oficiálního oznámení darovat společnosti Eurotel a Severomoravská energetika (SME). Do Mačkova z avizovaných peněz však přišlo ve dvou splátkách zatím jen 650 tisíc korun (250 + 400). Mluvčí SME Pavel Nováček v minulých dnech zopakoval, že jejich firma poskytla pořadateli akce, agentuře Teleaxis, finanční prostředky v rámci smlouvy k projektu Děti na prvním místě, a převod slíbených peněz do ústavu je prý tudíž „věcí organizátora akce“. I mluvčí Eurotelu Diana Dobálová znovu uvedla, že z jejich strany k žádnému porušení slibu nedošlo, jelikož Nadace Eurotel před koncertem podepsala darovací smlouvu na částku 250 tisíc korun, výši daru oznámila pořadatelům a uvedená částka byla také ještě v roce 2002 na účet Mačkova poukázána. Po skončení koncertu jim podle Dobálové bylo organizátory sděleno, že zbytek do milionu zaplatí druhý sponzor, případně přímo Teleaxis.
Nevydělávám sedm miliard.
Obě firmy nepřímo svalují vinu na společnost Teleaxis Petera Kovarčíka. Podnikatel, který 9. března v telefonickém rozhovoru pro týdeník EURO k sponzorským slibům uvedl, že „všichni všechno dali“, své striktní vyjádření nyní poopravil: „Jistě, že je rozpor v televizní propagaci akce 2002/2003, když ÚSP Mačkov obdrží 650 tisíc korun místo jednoho milionu. My všichni ale musíme respektovat právo Eurotelu věnovat jeho peníze „Nadaci Eurotel - o krok blíže k našim dětem“. I když si myslím, že Eurotel se ziskem sedm miliard korun by mohl věnovat peníze oběma nadacím,“ naznačuje Kovarčík v dopise týdeníku EURO, že chyba se stala v Eurotelu, který upřednostnil jiné projekty. Za důležité ovšem považuje, že peníze největšího mobilního operátora tak jako tak šly dětem. Pořadatel koncertu osobní odpovědnost za nesoulad mezi v televizi prezentovaným slibem a realitou nehodlá přijmout. „Problém roku 2002/2003 nemíním řešit, i když zbývající peníze dostaly jiné děti. Ředitel ÚSP pan Klíma byl na problém dělení a získávání peněz upozorněn a ubezpečil mě, že je nesmírně vděčen za 650 tisíc korun, které mu nikdo jiný nedokáže zabezpečit. Co se týče osobního přístupu k věci, nemíním ustupovat žádným tlakům, nevydělávám sedm miliard ročně,“ uvedl majitel Teleaxisu.
Už to tam posíláme.
Druhý koncert se uskutečnil 9. prosince loňského roku a letos 7. ledna jej odvysílala televize Prima. V tomto případě se zdá, že 300 tisíc korun, které Mačkovu slíbily darovat Stavby silnic a železnic, po čtyřech měsících od koncertu do ústavu skutečně dorazí. „Tento koncert byl odvysílán v první dekádě roku 2004. Televizní náklady nám byly fakturovány v únoru a doplňovány v březnu a podle naší dohody se SSŽ bude vyúčtován k 31. březnu i vůči ÚSP Mačkov. To znamená, že ÚSP obdrží 300 tisíc korun jako dar ze zisku do 10. dubna,“ uvedl Kovarčík. Není ale zcela zřejmé, proč se s poukázáním peněz ústavu muselo čekat na vyúčtování televizních nákladů, když dar nebyl ničím podmíněn. Mluvčí SSŽ Adéla Němcová opět zopakovala staré prohlášení, že společnost SSŽ plnila své smluvní závazky „vždy řádně a v termínech“. Organizátor charitativních koncertů důrazně odmítá, že by se měl dopustit nějakého nekorektního jednání. „Když vaše vydavetelství Euronews nebo jeho majitel PPF pošle Mačkovu stejné peníze, jaké pro ně produkuji já, budete mít právo na kritiku. Myslím si, že za moji činnost je mi třeba poděkovat, a ne mě kritizovat,“ brání se Kovarčík. Taktéž míní, že týdeník EURO upozorněním na problém v Mačkově „poškodil především postižené děti“. Alespoň to prý vyplývá z reakcí všech Kovarčíkových obchodních partnerů a přátel. „Pro firmy bude totiž jednodušší si za tři miliony korun koupit luxusní Skybox v hale Sazky než se snažit o schválení charitativního daru,“ nabídl zajímavou myšlenkovou konstrukci. „Ten dar jde totiž ze zisku, zatímco Skybox dá firma do nákladů a určitě ji za to týdeník EURO nebude kritizovat,“ míní.
Nikoho prosit nebudeme.
Sponzorský slib, ač učiněn za přítomnosti statisíců diváků, může mít nulovou hodnotu, pokud není řádně právně ošetřen. „Obdarovaný“ jej může považovat za jistou formu pohledávky, ovšem vymáhání nelze opřít o psané zákony. I z těchto důvodů se ve věci Mačkova odmítá angažovat Jihočeský kraj, zřizovatel ústavu. „Náš kraj ani zmíněná organizace nemůže peníze nějakým způsobem od dárce vymáhat, protože při tomto způsobu poskytování sponzorského daru není předem uzavřena smlouva,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje Jan Stráský, bývalý federální premiér.
Týdeník EURO dostal od ředitele mačkovského ústavu Aloise Klímy možnost si moderně a velkoryse řešený areál sociální péče u Blatné detailně prohlédnout, seznámit se všemi jeho mentálně i tělesně postiženými klienty, jejich výtvarnou i pracovní činností, chráněným bydlením, výukou v pomocné škole, rehabilitační a ošetřovatelskou péčí. Měl příležitost nahlédnout i do kuchyně, bazénu, skleníku a do koňských stájí vybudovaných za účelem hipoterapie. O postižené děti se zdá být v rámci možností ústavní péče dobře postaráno.
Dva inkriminované symbolické šeky visí na nástěnce hned za vchodem do ústavu. Ředitel Klíma jen krčí rameny a bere dlužné peníze jako českou realitu. „V prostředí, kde je nedodržování slibů a podvádění normou, vás to přece nemůže překvapit,“ smiřuje se s daným stavem věcí a je rád, že dostali alespoň něco. Na to, aby objížděl firmy a peníze vymáhal, prý nemá žaludek. „Svůj čas raději věnuji dětem. Zdá se mi to smysluplnější.“
Peníze dětem šly přes Vídeň
Podnikatel Peter Kovarčík podle vlastních slov podporuje ÚSP Mačkov a jeho předchůdce ÚSP Čekanice již deset let, přičemž prvních devět let kolem toho nebyla „žádná propagace a žádné televizní vysílání“. Jeho velký charitativní projekt Děti na prvním místě vskutku trvá již řadu let a netýká se jenom Mačkova. Nutno však dodat, že ne vždy se o něm hovořilo pouze pozitivně. Nejvíce se o něm psalo v roce 1998 v souvislosti s činností Severomoravské plynárenské (tehdy ovládané státem). Plynaři ze severu Moravy odeslali na vídeňské konto Teleaxisu celkem 30 milionů korun, přičemž peníze šly právě na kampaň Děti na prvním místě. Jak bylo s penězi ve skutečnosti naloženo, se ale dozorčí rada firmy nedozvěděla, přestože o to Teleaxis žádala. V tisku se objevila i řada spekulací, že část peněz mohla jít na podporu politických stran jako jistá forma „výpalného“ za ponechání managementu na svých místech. Snad proto, že Peter Kovarčík po řadu let těžil z pověsti osobního přítele předsedy ODS Václava Klause.
Kauza Teleaxis nakonec stála místo šéfa SMP Libora Juříčka. Teleaxisu ale tehdy obrovskými částkami přispívaly i další polostátní firmy: Severomoravská energetika, OKD, Mostecká uhelná. Kupříkladu OKD poukázala na vídeňské konto Teleaxisu asi pět milionů šilinků. Zajímavé je, že v rámci kampaně Děti na prvním místě byly pořádány také velkolepé ostravské tenisové turnaje za účasti nejlepších světových tenistů.