Zástupce Ministerstva financí ČR představil výsledky výzkumu o finanční gramotnosti obyvatel ČR na konferenci o finančním vzdělávání dospělých v prostorách VŠE v Praze.
Foto: Vestec.cz
„Finanční gramotnost není pouze o znalostech, ale také o chování na finančním trhu,“ upozorňuje vedoucí oddělení Analýzy finančního trhu z MF Dušan Hradil. Právě to bývá u dospělých často nesprávné, jak ukázal průzkum.
V oblasti domácích financí považuje ministerstvo za alarmující, že téměř polovina respondentů vůbec nesestavuje domácí rozpočet a pouze čtyřicet procent ho tvoří pravidelně. Necelých osmdesát procent z nich pak tento rozpočet sleduje a dodržuje, přičemž nejvíce tak činí důchodci.
Chudší si tvoří více rezerv
Naopak za pozitivní se pokládá, že více než polovina respondentů s nižšími příjmy dokáže tvořit rezervy. Šedesát procent dotázaných pravidelně odkládá část příjmu například na nepředvídatelné výdaje a o šest procent méně je to u občanů s osobním příjmem nižším než 12 600 korun. Projevil se i trend, který ukazuje, že čím více si občané vydělávají, tím více peněz si odkládají.
Alarmující čísla se ale týkají vytváření rezerv pro případ ztráty příjmu. Ty si dělá pouze asi třetina dotázaných a jen necelých šedesát procent respondentů už přemýšlelo o tom, jak se zajistit na stáří.
Kreditní versus debetní karta – v čem se liší?
Jak dále odhalil průzkum, jen čtvrtina respondentů skutečně zná rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Někteří z nich se mylně domnívali, že s debetní kartou nelze platit v obchodech. Řada lidí také neví, že vůbec kreditní kartu vlastní a lze z ní čerpat úvěr.
Pokud jde ale o výběr finančních produktů, výsledky považuje ministerstvo za uspokojivé. Přes devadesát procent dotázaných totiž vycházelo při jejich vybírání v minulosti alespoň ze dvou zdrojů informací. Stejně tak si majitelé debetních karet uvědomují riziko spojené s jejím držením a správně by reagovali na odcizení zkontaktováním banky nebo by nechali kartu rovnou zablokovat.
