Polská civilní kontrarozvědka (ABW) kvůli podezření že špionáže zadržela jednoho Poláka a jednoho Číňana. V případě čínského občana jde o jednoho z ředitelů polské pobočky čínského telekomunikačního koncernu Huawei, informuje na svých internetových stránkách Polská televize. Zadržený Polák je někdejší vysoce postavený důstojník ABW. Ke špionáži, za kterou jim v Polsku hrozí až deset let vězení, se ani jeden ze zadržených nepřiznal.
Příslušníci ABW dnes prohledali kancelář Huawei. Firma podle agentury Reuters uvedla, že „situaci prošetřuje“ a že se k ní zatím nebude vyjadřovat. V prohlášení ujistila, že dodržuje zákony země, v níž působí, a že to samé vyžaduje od svých zaměstnanců.
V předchozích dnech si vyšetřovatelé dokumenty, které mohou posloužit jako důkazy proti zadrženým, odnesli z jejich bytů, z Úřadu pro elektronickou komunikaci a z telekomunikační firmy Orange, kde dosud pracoval zadržený Polák Piotr D, odborník na kybernetickou bezpečnost. Firma Orange tuto informaci dnes potvrdila, uvádí Reuters.
Během svého působení v ABW měl Piotr D. údajně přístup do interního systému, který používají k předávání informací nejdůležitější lidé v Polsku. V kontrarozvědce pracoval do roku 2011. Odejít musel v souvislosti s korupční aférou kolem vládních tendrů na informační technologie. Nikdy však nebyl z ničeho obviněn.
Kvůli zadržení Číňana, který podle TVP působil na pozici ředitele prodeje firmy Huawei, se na polské ministerstvo zahraničí dostavil zástupce čínského velvyslance. Žádal, aby zástupci ambasády mohli čínskému občanovi, kterého nechrání diplomatická imunita, poskytnout pomoc. Muž jménem Wej-ťing W. vystudoval na Pekingské univerzitě zahraničních studií, odkud prý pochází řada vysoce postavených činitelů čínské diplomacie i tajných služeb. Oficiálně byl jeho hlavním úkolem v Polsku prodej výrobků Huawei klientům z veřejného sektoru. Tento absolvent polonistiky od roku 2006 pracoval na čínském generálním konzulátu v Gdaňsku. U Huawei nastoupil v roce 2011 a znovu odjel do Polska. Tam prý také vystupoval pod jménem Stanislaw.
České úřady řeší, co s rizikovými telefony Huawei. Používají je úředníci z obrany i vojáci
Čínské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters vyzvalo Polsko, aby jejímu občanovi zajistilo zákonná práva a řešilo tento případ „spravedlivě“ a v souladu se zákonem.
Kvůli zadržení Číňana, který podle TVP působil na pozici ředitele prodeje firmy Huawei, se na polské ministerstvo zahraničí dostavil zástupce čínského velvyslance. Žádal, aby zástupci ambasády mohli čínskému občanovi poskytnout pomoc. Muž jménem Wej-ťing W. vystudoval na Pekingské univerzitě zahraničních studií, odkud prý pochází řada vysoce postavených činitelů čínské diplomacie i tajných služeb. Oficiálně byl jeho hlavním úkolem v Polsku prodej výrobků Huawei veřejnému sektoru. Tento absolvent polonistiky od roku 2006 pracoval na čínském generálním konzulátu v Gdaňsku. U Huawei nastoupil v roce 2011 a znovu odjel do Polska.
Český úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před Vánocemi upozornil, že používání softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu. Před čínskými špiony v Česku varovala nedávno ve své výroční zprávě za rok 2017 kontrarozvědná Bezpečnostní a informační služba (BIS). Prezident Miloš Zeman následně její závěry zpochybnil a tento čtvrtek v televizi Barrandov obvinil ředitele NÚKIB i ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS), že ohrozili pozici a ekonomické zájmy Česka v Číně.
Evropa se k Huawei nestaví jednotně, varování však přibývá
O zákazu využití služeb čínské společnosti se mluví zejména v souvislosti s přechodem na mobilní síť páté generace (5G), která bude podle agentury AFP klíčová pro rozvoj samořídících aut a dalších inteligentních zařízení. „Mám vážné, velmi hluboké obavy z toho, že by Huawei v Británii poskytovala síť 5G. Je to něco, čím bychom se museli velice pečlivě zabývat,“ řekl koncem prosince britský ministr Williamson.
Britský operátor British Telecom se rozhodl systémy od Huawei vyřadit z klíčových částí současných sítí 3G a 4G a toto opatření se prý bude vztahovat i na příští generaci. Vládní centrum, které čínské vybavení testuje, v létě podle agentury AP „zjistilo nedostatky v inženýrských postupech Huawei, které odhalily nová rizika“.
Podobná zpráva přišla tento týden z Norska, jehož vláda nyní zvažuje, zda umožní Huawei podílet se na budování norské sítě 5G. „Sdílíme obavy Spojených států a Británie pokud jde o špionáž proti soukromým a vládním subjektům v Norsku,“ řekl ministr spravedlnosti Tor Mikkel Wara.
Zákaz působení čínského dodavatele zvažuje Belgické centrum pro kyberbezpečnost (CCB), přičemž se odvolává na „objektivní studie, které dokazují, že používání technologií od Huawei provázejí rizika“.
V neposlední řadě je zde také varování od eurokomisaře pro digitální trh Andruse Ansipa. Ten se obává, že čínské technologické firmy jsou nuceny spolupracovat s čínskými tajnými službami a do svých technologií za tímto účelem zabudovávají „zadní vrátka“.
Naopak Německo je při kritice na adresu Číňanů zdrženlivější. Telekomunikační skupina Deutsche Telekom se sice rozhodla přezkoumat svou strategii výběru dodavatelů vybavení pro telekomunikační sítě, vládní politici ale zatím nevidí důvod, proč vyřadit Huawei z výstavby sítě 5G. Šéf Spolkového úřadu pro bezpečnost v informační technice (BSI) v prosinci uvedl, že nemá konkrétní důkazy o špionáži ze strany čínské firmy. Pro vyřazení některé firmy z tak významného projektu, jakým je výstavba sítě 5G, by přitom důkazy byly potřeba, míní. Zároveň ale podle politiků i odborníků musí být zajištěno, že každá použitá technologie bude bezpečná.
Na stranu Huawei se nedávno postavil například výkonný ředitel francouzského operátora Orange Stéphane Richard. Oznámil sice, že jeho společnost v důsledku výzev k obezřetnosti od francouzských úřadů nebude technologie od Huawei používat v citlivých částech své sítě. Zároveň však dodal, že tento krok nemá žádné technické zdůvodnění a že debata o Huawei je zpolitizovaná.
Dále čtěte:
