Evropská komise dnes došla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva. Řekl to první místopředseda komise Frans Timmermans. Podle něj byly neúspěšné dva roky trvající opakované snahy o konstruktivní dialog s Varšavou, týkající se především polské reformy soudního systému. Podle polské vládnoucí strany Pravo a spravedlnost (PiS) je rozhodnutí EK politicky motivované.
Komise se proto dnes obrátila na ostatní členské země EU, aby v souladu s článkem sedm lisabonské smlouvy posoudily, zda v Polsku je skutečně právní stát v ohrožení.
Varšava dnešní krok komise označila za politicky motivovaný a ministr spravedlnosti oznámil, že reforma soudnictví bude pokračovat.
„Je to další pokus začít dialog k vyřešení situace,“ upozornil Timmermans. Polsko nyní dostalo tři měsíce, aby věc ještě vyřešilo, a pokud se tak stane, je komise připravena postup zastavit. K dosud nikdy nepoužitému kroku komise podle něj přistupuje „s těžkým srdcem“.
Timmermans připomněl, že v posledních dvou letech Varšava, kde vládne konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), přijala více než 13 zákonů ovlivňujících celou strukturu právního systému v Polsku, od Ústavního soudu přes Nejvyšší soud po soudy řadové, polskou Národní soudcovskou radu, prokuraturu až po odborné školství. „Společným prvkem je, že exekutivní a zákonodárná moc dostává systematickou možnost politicky zasahovat do složení, pravomocí, řízení a fungování moci soudní,“ míní Evropská komise.
Polsko: vláda vztyčeného prostředníku
Komise dnes kromě toho, že se v této záležitosti obrátila na členské země, také Varšavě nabídla v pořadí už čtvrté doporučení, jakými kroky může situaci napravit. Kvůli polskému zákonu o obecných soudech se komise dnes také obrátila na Soudní dvůr EU.
Na základě dnes spuštěného procesu podle článku sedm nyní do situace, kdy se spor mezi Varšavou a komisí zjevně ani přes měsíce trvající snahy o dialog nedaří řešit, vstupují členské státy EU. Timmermans odmítl, že by aktivace článku sedm představovala nějaké „třaskavé“ řešení, je to prý další snaha o dialog. Státy nyní musejí vyslechnout polský pohled na věc a získat souhlas Evropského parlamentu. Poté by v hlasování měly potvrdit, zda je pohled komise oprávněný. K tomu bude stačit 22 z 27 hlasů členských států.
Také Rada, tedy členské země, mohou Varšavě nabídnout vlastní doporučení k nápravě situace. Případné odebrání hlasovacích práv je až závěrečnou částí celého procesu a vyžadovalo by předchozí jednomyslné rozhodnutí všech ostatních 27 zemí, že v Polsku jsou závažným způsobem porušovány základní hodnoty EU, mezi něž vláda práva patří. Maďarsko přitom opakovaně uvádí, že by podobným způsobem Polsko trestat nehodlalo. Následné finální rozhodnutí o pozastavení některý polských práv, tedy o odebrání možnosti hlasovat, by už země opět přijímaly kvalifikovanou většinou.
Další rána pro demokracii v Polsku. Vláda svazuje nevládní organizace
Timmermans dnes před novináři uvedl, že při svých předchozích jednáních o polské situaci s členskými zeměmi cítil ze strany hlavních měst „širokou podporu“. Například Německo už dnes dalo najevo, že komisi v jejím postupu podporuje.
První místopředseda komise dnes odmítl interpretaci, že by postup komise vůči Polsku jen posiloval protievropské síly v zemi. „My to děláme pro polské občany. Jsem přesvědčen, že každý jednotlivý obyvatel členské země EU má právo na nezávislé soudnictví. Věřím, že síla EU je v rovnosti všech před zákonem,“ prohlásil Timmermans. Právní jistota je podle něj také zásadní pro fungování jednotného unijního trhu. Jsou to právě soudci v jednotlivých členských zemích, kteří proto musí mít možnost pracovat nezávisle na politicích.
„Nejsem naivní. Je mi jasné, že to někdo bude vykládat jako útok na polský národ nebo na polský lid,“ podotkl Timmermans. Komise jako strážce unijních pravidel má ale podle něj povinnost konat, pokud je právní stát v ohrožení. „Je to koneckonců jen právo, které drží EU dohromady, které zajišťuje v EU rovnost mezi malými a velkými, severem a jihem, východem a západem. Platí stejně pro každého,“ zdůraznil.
PiS: Politicky motivované rozhodnutí
Rozhodnutí EK aktivovat 7. článek lisabonské smlouvy vůči Polsku je politicky motivované. Agentuře PAP to řekla mluvčí vládnoucí strany Pravo a spravedlnost (PiS) Beata Mazureková.
Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro podle agentury AP reagoval konstatováním, že Polsko bude v „reformě“ soudního systému, kvůli níž je Varšava z Bruselu nyní kritizována především, pokračovat přes odmítavé stanovisko Evropské komise.
Spor Polska a EU o nejvyšší soud a radu se rozhořel v červenci
12. července 2017 - Vládní většina v Sejmu, tedy v dolní komoře polského parlamentu, schválila novelu ústavy o Zemské soudcovské radě (KRS). Rozhodující část dosavadní rady volili samotní soudci, napříště má tento orgán volit Sejm, což vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) odůvodňuje tím, že od pádu komunismu se justice sama nedokázala očistit od zkompromitovaných soudců. Kritici označili krok strany PiS, která má v Sejmu i Senátu většinu, za snahu o ovládnutí dosud nezávislé justice.
13. července 2017 - Poslanci strany PiS přišli s návrhem zákona o polském nejvyšším soudu, který vyvolal hlasitou kritiku soudců i opozice jako další krok k posílení vlivu vládních politiků na justici. Soud, který má v současnosti více než 80 soudců, je nadřízeným orgánem pro civilní, trestní i vojenské soudy a může rušit či opravovat jejich verdikty. Podle návrhu budou odvoláni všichni soudci, kterým neudělí výjimku ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Za odvolané soudce pak ministr vybere nástupce.
18. července 2017 - Polský prezident Andrzej Duda překvapivě pohrozil, že bude vetovat právě projednávaný zákon o nejvyšším soudu, pokud se nezmění kontroverzní soudní reforma. Proti soudní reformě protestoval také dav demonstrantů, který se sešel před prezidentským palácem.
19. července 2017 - Evropská komise (EK) uvedla, že poslední návrhy změn soudního systému v Polsku, které projednává polský parlament, výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński výzvu označil za politický akt a řekl, že by se EU neměla do záležitosti vměšovat.
20. července 2017 - Sejm schválil kontroverzní zákon o nejvyšším soudu. Pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo.
22. července 2017 - Senát podle očekávání schválil bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu. V Polsku proti reorganizaci nejvyššího soudu pokračovaly protesty.
24. července 2017 - Prezident Duda se rozhodl vetovat dva kontroverzní zákony o nejvyšším soudu a o soudcovské radě, které prosadila vládní strana PiS.
25. července 2017 - Duda podepsal jeden z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice. Potvrzený zákon mění fungování obecných soudů v zemi - ministru spravedlnosti dává právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti zároveň generálním prokurátorem.
29. července 2017 - Evropská komise oficiálně zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Polské úřady reagovaly prohlášením, že komise překračuje své kompetence. Stalo se tak poté, co v polském úředním věstníku byl zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost soudů.
15. listopadu 2017 - Evropský parlament ve Štrasburku schválil nezávaznou rezoluci obsahující výhrady ke stavu právního státu v Polsku a vyzývající polské úřady k respektování hodnot EU.
8. prosince 2017 - Sejm většinou hlasů schválil návrh zákona o nejvyšším soudu, předložený prezidentem Dudou. Vládní PiS následně prosadila i přijetí zákona o soudcovské radě. Zákon umožní vládní straně a prezidentovi ukončit ústavní mandát 15 soudců v radě a nahradit je novými členy, které nevybere již soudcovská samospráva, ale Sejm. PiS tak získá většinu v radě, která rozhoduje o jmenování do všech soudů v zemi.
20. prosince 2017 - Evropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU. Německo a Francie avizovaly, že postup EK podpoří, Maďarsko naopak hodlá krok, který podle něj porušuje suverenitu Polska, vetovat.
- Polský prezident Duda se rozhodl podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém, které kritizuje EU.
Přečtěte si také:
