Polský úder

PKN Orlen asi vypoví smlouvy s Agrofertem

Začátkem července to byla ještě idyla. Ředitel polského koncernu PKN Orlen Igor Chalupec se nad pozváním šéfa společnosti Agrofert Holding Andreje Babiše dlouho nerozmýšlel a přijel se podívat na Mezinárodní filmový festival do Karlových Varů. Oba překypovali dobrou náladou, Babiš svému polskému kolegovi dokonce zařídil schůzku s prezidentem Václavem Klausem i s premiérem Jiřím Paroubkem.

Konec pohody.

Počátkem minulého týdne, zhruba měsíc po pohodovém karlovarském festivalu, však dřívější spojenectví mezi Agrofertem a PKN dostalo tvrdou ránu. Přitom obě firmy, ještě s americkou společností Conoco, spolupracovaly při privatizaci Unipetrolu, který Poláci získali letos v květnu za třináct miliard korun. Tři zmíněné společnosti si měly rozdělit jednotlivé části holdingu mezi sebe. Polský deník Rzeczpospolita ale minulý týden otiskl sérii článků, ve kterých mimo jiné tvrdí, že PKN Orlen zvítězil v privatizaci Unipetrolu poté, co se zavázal, že svému privatizačnímu partnerovi, společnosti Agrofert, prodá pod cenou majetkové podíly v některých rentabilních podnicích holdingu. Deník upozornil, že Agrofert má získat společnosti na základě dřívějších tajných dohod uzavřených s bývalým managementem PKN v čele s ředitelem firmy Zbigniewem Wróblem, kvůli kterým polská firma prodělá téměř šest miliard korun. Agrofert měl na základě smluv uzavřených v letech 2003 až 2004 odkoupit od PKN některé majetkové podíly Unipetrolu, podíl zhruba 40 procent v Chemopetrolu, sto procent v Kaučuku, 60 procent v Paramu, poloviční podíl v Agrobochemii a téměř 39 procent v Aliachemu. Agrofert měl za akcie firem zaplatit 103 miliony euro, tedy zhruba 3,1 miliardy korun. Společnost Credit Suisse First Boston však současnou hodnotu podílů ocenila na 180 milionů euro, což je zhruba o 5,4 miliardy korun více. Poláci dokonce připustili, že raději dohodu vypoví a zaplatí Agrofertu smluvní pokutu 2,2 miliardy korun. Polskému koncernu se to vyplatí, v opačném případě by totiž tratil téměř šest miliard korun.

Prokuratura v akci.

Privatizací Unipetrolu se dokonce začala zabývat krakovská odvolací prokuratura. „Vyšetřuje podezření, zda se v souvislosti s privatizací Unipetrolu nevyplácely provize českým a polským politikům,“ uvedla Rzeczpospolita. Šéf krakovské odvolací prokuratury Boguslaw Slupik navíc nevyloučil, že si nechá k výslechu předvolat české politiky, kteří o prodeji Unipetrolu rozhodovali, především ministra financí Bohuslava Sobotku. Prokuratura rovněž požádala polské ministerstvo financí o veškeré dokumenty, které se vztahují k prodeji Unipetrolu. To však vzápětí vzkázalo, nic takového nemá a vše je záležitostí především PKN.

Polská drzost.

Do sporu mezi PKN a Agrofertem zasáhl i ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Ministra totiž notně rozohnilo, že Poláci poukazují na dobré vztahy Babiše s politickými špičkami ČSSD a začínají zpochybňovat transparentnost privatizace Unipetrolu. „Považuji to za nehoráznou drzost, privatizace proběhla řádně,“ citovaly ministra Lidové noviny. Urban zároveň prohlásil, že požádá ministerstvo zahraničních věcí, aby „polskou drzost“ řešilo diplomatickou cestou. Ministerstvo zahraničí nyní pro Poláky připravuje oficiální stanovisko. Ke kauze se vyjádřil i premiér Jiří Paroubek, který je přesvědčen o čistém průběhu privatizace. Předseda vlády o současné kauze hovoří jako o uspořádání vztahu dvou firem, soukromé české a polostátní polské. „Nesmí se zapomínat na to, že v Polsku je nyní předvolební období. Věci se teď politizují,“ sdělil médiím Paroubek.

Volební trik.

S premiérovým výrokem nelze než souhlasit. Na 25. září jsou v Polsku naplánovány volby do obou komor parlamentu, o dva týdny později navíc Poláci rozhodnou o novém prezidentovi. A právě kauza PKN Orlen otřásá polskou politickou scénou již několik měsíců. Kvůli PKN dokonce loni v létě - na popud opozice - vznikla zvláštní parlamentní vyšetřovací komise, která prošetřuje, za jakých okolností byl před třemi lety zadržen polskými tajnými službami a posléze odvolán šéf PKN Andrzej Modrzejewski. Skandál souvisí s podezřením, že se Modrzejewski chystal podepsat smlouvu na dlouholeté dodávky ropy s ruskou společností, která byla údajně pod vlivem ruských tajných služeb. Parlamentní komise ovšem prošetřuje i další skandál, zda za personálními změnami ve vedení firmy nestály zájmy soukromých společností a politiků. Kvůli PKN Orlen se před parlamentní komisi dostala manželka polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského Jolanta. Jakoukoli spojitost s kauzou PKN Orlen však popřela. „Nevím vůbec nic o tématu, kvůli kterému komise vznikla. Jsem si vědoma toho, že jsem zde výhradně z politických důvodů,“ citovala agentura ČTK Kwaśniewskou. Odborníci znalí polských poměrů tvrdí, že se opozice snaží zapojením Kwaśniewské zasáhnout přímo polského prezidenta, který před komisí odmítl vypovídat. Komisi šéfuje předseda opoziční nacionalistické Ligy polských rodin Roman Gietrych.

Jednání pokračují.

Koncern PKN koncem minulého týdne oznámil, že hodlá zahájit nová jednání o ceně chemických společností. Agrofert kontroval prohlášením: Stále věříme, že společnost PKN bude vůči nám, i dalšímu strategickému partnerovi postupovat jak v duchu uzavřených smluv, tak českých zákonů“. Místopředseda PKN Orlen Cezary Smorszcewski v pátek 12. srpna odmítl kauzu komentovat: „Nechceme si se svým partnerem vyměňovat vzkazy prostřednictvím médií. Konkrétněji se vyjádříme na tiskové konferenci 16. srpna“. Dobře informovaný zdroj týdeníku EURO potvrdil, že jednání mezi firmami budou v následujících týdnech pokračovat. „Nechci se k tomu vyjadřovat,“ sdělil Babiš. Další zdroj však upozornil, že PKN v brzké době zřejmě zahájí jednání i s jinými zájemci o některé majetkové podíly v dceřiných firmách Unipetrolu. „Mimo jiné polskou chemičkou Dwory Osvětim, která má zájem o Kaučuk. Dwory již shání úvěr na nákup Kaučuku,“ dodal.

Konec spolupráce.

„Agrofert Holding vzhledem k šíři spolupráce a naprosté důvěře v PKN souhlasil s návrhem polské společnosti, že se nebude účastnit privatizace Unipetrolu jako rovnoprávný člen konsorcia, ale bude v roli strategického partnera,“ sdělil týdeníku EURO Andrej Babiš. Na základě této dohody česká firma s polskou společností uzavřela v letech 2003 až 2004 několik smluv o pozdějším odprodeji podílů v uvedených smlouvách za celkovou cenu 103 milionu euro. „Dohoda plně odpovídala filozofii vzájemné spolupráce obou společností na českém a polském trhu,“ konstatoval Babiš. Poukázal tak na některé společné projekty PKN a Agrofertu, mimo jiné na společný postup v privatizaci chemiček v Polsku. Babiš tvrdí, že podíly ve firmách, které měl Agrofert posléze získat, byly oceněny mezi listopadem 2003 až dubnem 2004. „Obě strany si dělaly řadu ocenění, a to za účasti mezinárodních renomovaných firem. Ocenění vycházela především z průběžných a očekávaných výsledků za rok 2003. Ve smlouvách se firma PKN vědomě a svobodně zavázala k prodeji aktiv za stanovenou fixní cenu s výslovným ustanovením, že cena se nebude měnit v závislosti na finální nabídce za Unipetrol,“ vysvětlil Babiš. Zároveň poukázal na to, že uzavření smluv podpořily všechny relevantní orgány PKN, včetně dozorčí rady, v níž sedí vedle zástupců státu i reprezentanti investorů. Ekonomové upozorňují, že v době, kdy se uzavíraly smlouvy mezi PKN a Agrofertem, byly všechny dceřiné společnosti ve výrazně horší ekonomické situaci než je jejich aktuální stav. Jen pro příklad: Společnost Chemopetrol v roce 2003 hospodařila se ziskem před zdaněním 125 milionů korun, o rok později vydělala 1,698 miliardy korun a letošní hrubý zisk jen za první pololetí dosáhl výše 1,573 miliardy korun. Za vyšší výkonností firmy stojí především změny ve vztahu s další firmou ze skupiny Unipetrol, Českou rafinérskou a cyklický vzestup celého odvětví. „Tyto momenty ale nebylo možné na počátku roku 2004 předpovídat,“ konstatoval Babiš. Nelze než konstatovat, že z dnešního pohledu byla pro Babiše uzavřená smlouva s Orlenem více než výhodná. Otázkou však zůstává, jak by se Poláci zachovali, kdyby trendy v odvětví byly zcela odlišné a hodnota firem by klesla. I předchůdce současného šéfa PKN Chalupce, Zbigniew Wróbel, který smlouvu s Babišem uzavíral, ale považuje dohodu s Agrofertem za výhodnou. Upozornil, že Orlen získal místního partnera, který zná český trh. Zároveň připomněl, že Agrofert pomohl Polákům s restrukturalizací Unipetrolu, čímž klesly náklady na převzetí.

Státní lobbing Koncern PKN Orlen v pátek 12. srpna oznámil, že předložil Komisi pro cenné papíry (KCP) novou nabídku na povinný odkup akcií společností Unipetrol, Spolana a Paramo. Za jednu akcii Unipetrolu nyní minoritním vlastníkům nabídl 135 korun, za akcii Spolany 155 korun a Parama 978 korun. K návrhu se nyní musí KCP vyjádřit do osmi pracovních dnů. Nabídnutá cena je v souladu s očekáváními analytiků a je tedy pravděpodobné, že pokud v nabídce nebudou jiné chyby, KCP ji schválí. Zájmy PKN chtěl na počátku srpna u šéfa komise Pavla Hollmanna obhajovat také polský ministr státní pokladny (dříve ministerstvo privatizace), Jacek Socha. První návrh polského koncernu na odkup akcií za cenu 103 korun za kus totiž komise v červenci odmítla. Vedení PKN následně kontaktovalo Hollmanna s tím, zda by neměl zájem o schůzku. „Lidé z Orlenu říkali, že by mne chtěli seznámit s dalším postupem v Unipetrolu, což jsem uvítal. Polská ambasáda mně ale následně sdělila, že schůzky se zúčastní také ministr Socha a šéf Unipetrolu Pavel Švarc. S těmito lidmi však nemám o čem mluvit, takže jsem schůzku zrušil. Pro mne jsou partnery pro další jednání jen lidé z PKN. Později se mi Poláci omluvili za nedorozumění,“ řekl týdeníku EURO Hollmann. (tos, foj)