Ve Zlíně chystají vznik výzkumného centra za 999 milionů korun
Medicínské katetry, biomateriály, náhrady plotének, nanokompozity, inteligentní kapaliny, hydrogely… To umějí ve Zlíně výtečně. Cílem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) je ale zařazení mezi pětici nejlepších světových center ve výzkumu polymerů. Zásadním krokem k tomu má být vybudování Centra polymerních systémů (CPS), jež by mělo vzniknout do roku 2012. „Podali jsme žádost do Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Hodnota našeho záměru činí 999 milionů korun. Je to tak trochu baťovská cena,“ řekl týdeníku EURO profesor Petr Sáha, prorektor pro strategii a rozvoj. Uzávěrka žádostí o peníze z EU byla stanovena na 30. dubna. Pakliže CPS ve výzvě uspěje, může s výstavbou areálu v Antonínově ulici začít již v lednu 2010. K dispozici už je i pozemek, který univerzita získala od města za symbolickou korunu. „Náš návrh je výborně připraven,“ věří v úspěch někdejší rektor Sáha, vědec, jenž byl až do března prezidentem světové The Polymer Processing Society. Další žádost do stejného operačního programu podávají i zlínští informatici.
Plastikářská a gumárenská Mekka? CPS se má soustředit na tři provázané výzkumné programy: Reologické aspekty polymerních procesů, Příprava pokročilých polymerních kompozitních systémů a Příprava bioaktivních polymerních systémů. „Zlínský kraj potřebuje zrychlit dynamiku průmyslového růstu. Nejlepší předpoklady má gumárenský a plastikářský průmysl, mimo jiné díky tomu, že v regionu působí klastr plastikářských firem. Vzhledem k významu pro ekonomiku regionu věnuje tomuto oboru maximální pozornost jediná veřejná univerzita v kraji – UTB,“ píše se v podkladech, které má týdeník EURO k dispozici. Ve škole již existuje Centrum polymerních materiálů, jehož výsledky se uplatňují také ve zdravotnictví, potravinářství, stavebnictví a automobilovém či textilním průmyslu. „Přes veškerý intenzivní rozvoj polymerního výzkumu a vývoje na UTB ve Zlíně plastikářský průmysl v regionu i širším okolí stále pociťuje nedostatek výzkumně-vývojového a inovačního zázemí,“ uvádí dokument. Zlín má v oboru bohatou tradici: od prvních Baťových závodů po Výzkumný ústav gumárenské a plastikářské technologie, který v 80. letech zaměstnával tisícovku lidí. Projekt CPS, na němž pracují asi dvě desítky lidí, čítá skoro tisíc stran. „Zhruba polovina prostředků – asi 500 milionů – půjde do výstavby objektu. Lokalitu jsme si vybrali kvůli blízkosti univerzitním objektům. Asi 150 milionů půjde na přístroje. Zmíněná miliarda je včetně všech nákladů, takže očekáváme, že s DPH ve výši 140 milionů se dostaneme na oněch 999 milionů korun,“ vysvětluje Martina Manová z Ústavu projektových činností UTB . Zbývající náklady budou vyčleněny na zajištění povinností, které vyžaduje ministerstvo školství: pojištění majetku, řízení a správa projektu, propagace a publicita. Velká část financí bude investována do výzkumného programu, který již bude předcházet dostavbě centra. Do deseti let by mělo v CPS pracovat asi 140 expertů. Vyhodnocení ministerstvem se dá očekávat v září či říjnu letošního roku.
Mezinárodně. A s městem v zádech
„Statutární město Zlín si uvědomuje závažnost projektu, a proto již zastupitelstvo rozhodlo o prodeji pozemku za jednu korunu,“ říká Sáha, jenž je projektovým i vědeckým manažerem centra. A připomíná propojenost s integrovaným rozvojovým plánem Zlína: „Město ví, že když tu šikovní lidé nebudou, budou někde úplně jinde.“ Součástí vzniku CPS je i zamýšlená výchova doktorandů ve třech akreditovaných programech (Polymery v medicíně, Polymerní procesy, Aplikovaná reologie). Spuštění se dá očekávat v září 2010. Už dnes však míří na školu Ph.D. studenti z celého světa. „Máme jich více ze zahraničí než z Česka, pečlivě si vybíráme,“ vypočítává činorodý Sáha, dřívější kandidát na ministra školství.
Jeden z čínských vědců Čchi-lin Čcheng, který se zabývá elektroreologií polymerních systémů (čili inteligentních kapalin, jež na podnět mění své vlastnosti), byl zařazen do Top 200 čínských výzkumníků. A indická docentka Nabanita Saha zkoumá ve Zlíně biopolymerní materiály už osm let. Nechybějí zde Rusové, Kolumbijci, Gambijec, Dán, Japonec, Slovinec či Íránec… Jeden z týmů vede též Martin Zatloukal, nejmladší Čech s profesurou ve 32 letech. Světové ocenění Lambla Award získal docent Vladimír Pavlínek. „Skutečně máme dvě silné výzkumné jednotky v segmentu polymerních věd, které byly zařazeny do excelentní celosvětové sítě,“ tvrdí exprezident Sáha, díky jehož kontaktům nebude těžké nalákat další „hvězdy“. Požadavkem pro zisk evropských peněz je i doložení mezinárodní spolupráce. S tím nebude potíž. Vědci kooperují se školami v Erlangenu, Šanghaji, Teheránu, Mexico City, Bradfordu či Linköpingu, aplikovaný výzkum nalezl uplatnění i u řady firem, jako jsou belgická 3M, americká Dyneon LLC, dánská Hexagon Holding, Optaglio, nizozemská Renolit nebo u zlínských podniků Compuplast, Medetron, Spur, Smartplast či Chiromed Group.
Velké plány: kampus i spin-off
Případným vznikem polymerního centra plány nekončí. Prorektor nastiňuje i další vize. „Směrem k Otrokovicím, v Malenovicích, nám město Zlín drží deset hektarů, které by byly rezervovány pro výzkum a vzdělání. Kolem roku 2020 by tam pak mohl vyrůst moderní univerzitní kampus se sportovišti i ubytováním,“ říká Sáha. Pozemky na Centrum bezpečnostních technologií budou k dispozici i v Uherském Hradišti, kde by dle zdrojů týdeníku EURO mohla časem vyrůst i nová fakulta Univerzity Tomáše Bati. Rozšířit se má rovněž zlínské Centrum doktorských studií a výhledově by UTB mohla získat ateliéry od katedry průmyslového designu Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
Nabídku dalších 280 hektarů v průmyslové zóně Holešov již projednávala správní rada UTB. „Další rozvojovou zónu můžeme získat od obce Lukov. Jde o sedm hektarů poblíž budoucího sjezdu z dálnice, kde by rádi viděli areál věnovaný inovacím. Takže to, co se v CPS vymyslí, by se zde mohlo hned uplatnit. Třeba i vznikem spin-off firem,“ předpokládá prorektor zlínské univerzity, jež chce v součinnosti s Ministerstvem zahraničí ČR či EU dodat do Gambie a Gruzie mobilní jednotky na výrobu zdravotnických zařízení. A vznik nějakých nových oborů? To Sáha popírá: „Ne, násilně je vymýšlet nebudeme. My jdeme po kvalitě. Abychom se v tom, co už umíme, dostali na evropskou a světovou špičku.“
*
BOX (foto dům):
K čemu všemu polymery?**
Polymery jsou látky, v jejichž makromolekule se v řetězu opakuje základní monomerní jednotka. Představují jakousi chemickou „stavebnici“, která umožňuje neobyčejnou proměnlivost struktur i vlastností látek. Proto také syntetické polymery umožnily rozvoj šesti velkých průmyslových odvětví. Jsou základem plastikářského průmyslu, gumárenství, výroby syntetických vláken, průmyslu fólií a obalů, průmyslu nátěrových hmot a polymerních kompozitních materiálů, jež ovlivnily vývoj letectví. Materiály jsou již neodmyslitelně spjaty se světovým hospodářstvím. A mají obrovský potenciál. Trendem je vývoj polymerů pro lékařské aplikace, dále materiálů pro přenos informací a konečně i vytváření „inteligentních“ hmot – schopných měnit viskozitu, tuhost či propustnost světla – a napodobit tak chování biologických tkání a organismů.
Pramen: Ústav makromolekulární chemie AV ČR
