Pro post velvyslankyně na Slovensku má Livia Klausová průpravu. Všechny její zdánlivě čestné funkce měly mocenský rozměr
Slováci umějí udělat pěknou atmosféru. Žádná kožená potřásání rukou. Hned ve dveřích jsem slyšela zpívat Mira Žbirku, pak Helenku Vondráčkovou. To bylo nádherné. Takto vzpomínala Livia Klausová na slavnostní otevření slovenské ambasády v Praze před čtyřmi lety. Podobné uvítání bývalou první dámu na Hviezdoslavově náměstí v Bratislavě, kde sídlí české velvyslanectví, zřejmě nečeká. Ne snad proto, že by neměla šanci stát se novou českou ambasadorkou u našich sousedů. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg tahá za kratší konec provazu, a tak se post pro Livii Klausovou nakonec podle všeho stane součástí handlu, který odblokuje výjezd dalších zhruba patnácti diplomatů.
Důvod k veselici to ale není. Klausová je typ člověka, který i zdánlivě nevýznamnou trafiku dovede naplnit mocenským obsahem. Navenek to ale nedává najevo a kolonky v jejím životopise o ničem takovém nesvědčí.
Nemá za sebou ani politickou, ani diplomatickou kariéru a o jejích názorech nevíme téměř nic. Nakonec ani o její profesní dráze.
Poslední zaměstnání, které měla jako vystudovaná ekonomka, byl post vědecké pracovnice Ekonomického ústavu ČSAV, kde před dvaceti lety skončila. Od té doby se naplno věnuje roli po boku manžela – což ovšem neznamená, že by byla jen Klausovým doplňkem na recepcích.
V dobré společnosti Dokonale to platilo o Klausové již v dobách „paní premiérové“. Především z titulu ženy významného politika byla v roce 1993 jmenována tajemnicí obnovené České společnosti ekonomické, která vznikla po rozpadu federace. Jejím nadřízeným byl Karel Dyba, který patřil mezi Klausovy věrné spojence. Ve stejném roce zasedla do dozorčí rady tehdy státní České spořitelny, banka ji jako svou kandidátku prosadila ještě do dvou dozorčích orgánů – energetického gigantu ČEZ (zde Klausová pracovala v letech 1994 až 1998) a ZVVS Milevsko (1995 až 2003). V milevské strojírně, která dnes patří spolumajiteli TV Prima Ivanu Zachovi, zasedala v dozorčí radě jeden čas třeba s Pavlem Tykačem.
V ČEZ krátce po „sarajevském atentátu“ na svého muže skončila. Jinak zdrženlivá Klausová ale vnitrostranický puč neustála a na demonstraci na Václavském náměstí manžela veřejně podpořila. Ani tehdy ale nebylo jasné, co si sama myslí: místo svých slov přečetla davu emotivní dopis jejich syna Jana, který je dnes šéfem centrálního kontrolingu ČEZ.
Kontakty na své bývalé kolegy si Klausová přesto udržela. Někdejší předseda dozorčí rady ČEZ Ladislav Petrásek dnes šéfuje Nadačnímu fondu manželů Livie a Václava Klausových. V České spořitelně zase Livia Klausová zažila vzestup například někdejšího Klausova poradce Martina Kocourka, tři roky v dozorčí radě spolupracovala s oblíbencem svého muže, tehdejším primátorem Ostravy Evženem Tošenovským.
„Dávali jsme pozor, aby se hospodařilo, jak se má,“ říká Klausová v knize Smutkem neobtěžuju, souboru rozhovorů, které s ní pořídila novinářka Marcela Pecháčková. Jak to souvisí s faktem, že v době, kdy manželka významného politika zasedala v dozorčí radě České spořitelny, přišly daňového poplatníka finanční injekce a následné převody rizikových úvěrů do České konsolidační agentury na 23
miliard korun, ale neobjasňuje. I vysvětlení, jak se do dozorčích rad dostala, je mile naivní: „Oslovili mě lidé ze spořitelny, protože věděli, že jsem dělala mezinárodní finance.“ Argument, že mnoho lidí pohlíželo na Klausovou jako na možnou spojku do nejvyšších politických pater, také nebere. „Představa, že tam je kolonka, jak něco bude možné posunout, protože jsem Klausová, je scestná,“ tvrdí.
Pravda je, že práce v dozorčích radách podle zasvěcenců Klausovou bavila. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že ve spořitelně skončila až dva měsíce poté, co se v roce 2003 stala první dámou. S přesunem na Hrad dostala Klausová další funkci – vedení Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových. Pro připomenutí uveďme, že vedle něj paralelně stále funguje Nadační fond Václava Klause, jehož nejvýraznější aktivitou je kromě příspěvků na nákup invalidních vozíků podpora sborníků Centra pro ekonomiku a politiku. Jedno však obě nadace mají společné: zasedají v nich oblíbenci obou manželů. Ve fondu, kde je Livia Klausová zřizovatelkou, byl až do loňského srpna Boris Šťastný, dodnes v něm figuruje také Petr Hájek, Klausova poradkyně Stanislava Janáčková nebo Jiří Brodský, někdejší zástupce ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře. Mimochodem muž, kterého by podle kuloárních informací Klaus rád prosadil přes Miloše Zemana jako ambasadora v Dánsku.
Projekt Klausových co do objemu přerozdělovaných peněz patří do první desítky nadačních fondů. Předloni přerozdělil 5,3 milionu korun na nejrůznější projekty, dalších téměř 31 milionů držel fond ke konci roku 2011 na účtech. Na nadačním fondu, jehož největším donátorem je firma Lukoil, je možná nejzajímavější to, že žádný výrazný profil nemá. Kdo by čekal, že manželé-ekonomové budou například rozdávat stipendia na studium prestižních ekonomických škol, mýlil by se. Fond stipendia uděluje, ale výhradně na tuzemské školy všech typů a zaměření.
Haló, tady Klausová I v nadaci Livia Klausová dbala na to, aby i čestná funkce měla svou výkonnou stránku. Přesvědčil se o tom například Gracián Svačina z Dětského domova Jemnice. V roce 2010 napsal ironickou reportáž o návštěvě první dámy, v níž vylíčil, jak děti například škrábaly chodník šroubovákem, aby „děcák“ působil upraveněji. „Škoda, že si budeme více pamatovat tu dřinu předtím než samotný den, kdy nám paní Klausová podala ruku nebo se nás zeptala, co bychom chtěli dělat, až odtud vyjdeme,“ napsal Svačina do dětského časopisu Zámeček. Livia Klausová, která jinak působí na fotografiích z podobných návštěv dost strojeně, se zachovala velmi nediplomaticky a projevila nulový cit pro nadsázku. Vzala telefon a Svačinu na dálku vyplísnila. A za necelý rok přišlo rozhodnutí, že Zámeček už nebude dostávat dotaci od Nadačního fondu Klausových. Na peníze není žádný právní nárok, znělo zdůvodnění. „Mám pocit, že celý ten incident pomohl mně i paní Klausové. Uvědomil jsem si, jak je těžké si udržet svůj vlastní názor, když na mě tehdy tlačili lidé ze všech stran, abych vše odvolal a řekl, že jsem se spletl. A paní Klausová si možná uvědomila, že na její návštěvu se těší pan starosta, paní starostová, pan hejtman a ředitelka dětského domova, ale pro děti jsou podobné návštěvy spíše za trest,“ zavzpomínal pro týdeník Euro Svačina, dnes student žurnalistiky.
Poprvé bez muže V roli velvyslankyně si Klausová takové excesy pochopitelně nemůže dovolit. Tím spíše, že poprvé po dvaceti letech tu nebude sama za sebe nebo svého muže, ale za zaměstnankyni ministerstva zahraničí. O její loajalitě vůči šéfovi diplomacie lze poté, co se Klausová veřejně v prezidentské kampani postavila na stranu Miloše Zemana, s úspěchem pochybovat. Vzhledem k tomu, že Karel Schwarzenberg má podle všeho před sebou rok do politického důchodu, je docela dobře možné, že diplomatka Livia Klausová má rozehránu strategickou hru, v níž bude vystupovat jako obvykle. Její porevoluční angažmá bylo oficiálně čestné a v jádru nezajímavé. Což ovšem nevylučuje, že se dalo zajímavě tahat za mocenské nitky.
Na Nadačním fondu manželů Klausových, jehož největším donátorem je firma Lukoil, je možná nejzajímavější to, že žádný výrazný profil nemá.
O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz
