Menu Zavřít

Poměrně hezký ekvivalent

27. 1. 2011
Autor: Euro.cz

Téměř tři čtvrtiny účastníků ankety se sjednocením DPH souhlasí.

Je podle vás sjednocení DPH správným krokem?

bitcoin_skoleni

  • Ano – 72,7 %
  • Ne – 22,3 %
  • Nevím, nerozumím tomu – 5,0 %

Sjednocení daně z přidané hodnoty bude jedním z prvních kroků, které odstartují důchodovou reformu. Shodly se na tom všechny koaliční strany a zřejmě ani ČSSD nebude zásadně proti. Podobně také téměř tři čtvrtiny účastníků Manažerského barometru to považují za nezbytné opatření. Mnozí z nich však ještě vidí prostor pro diskusi nad sazbou jednotné DPH. Podle některých by se neměla posunout na nynější horní hranici, tj. 19 procent.
Upozorňují, že posun dolní desetiprocentní sazby znamená zvýšení daně na základní životní potřeby, což se nejvíce dotkne obyvatel s nejnižšími příjmy. Jiní sice souhlasí, aby se zvedla, ale jen proto, že je třeba nějak pokrýt výpadek financí penzijního systému v přechodovém období. „Domnívám se, že je to jedno z rozumných opatření, i když se každému líbit nemusí. Někde se ale ty peníze najít musejí, a toto je jedna z možných cest,“ uvádí jeden z respondentů.
Za pozitivní prvek mnozí považují zjednodušení v podobě jedné sazby. Domnívají se, že se tím sníží možnost podvodů a systém bude průhlednější. „Takzvaná neviditelná ruka trhu v tomto případě pracuje hodně dobře, a pokud se změna udělá citlivě, tak to občan spotřebitel ani nepozná.“
Tento názor by ovšem řada dalších účastníků ankety nepodepsala. Obava, že jde jen o skryté zvýšení daní, u nichž není jisté, jak budou použity, se objevuje v několika příspěvcích. „Sjednocení může být jen úhybný manévr, na základě kterého dojde ke zvýšení zdanění v české ekonomice.“ Jiný respondent lakonicky označuje sjednocení za „poměrně hezký ekvivalent zdražení“.
Položená otázka vedla mnohé k zamyšlení nad smyslem a možnostmi uplatňování daně z přidané hodnoty. „DPH je úžasný nástroj, ale používá se zcela stupidně. Mnohem lépe by se uplatnila při regulaci spotřeby, tj. měla by být vysoká u zboží a služeb, které mají negativní společenské důsledky, jako je poškozování životního prostředí, energetická náročnost anebo poškozování zdraví, a nízká u výrobků, jejichž spotřeba je žádoucí. Například u nízkotučných potravin, ekologické dopravy atd.“ Tento účastník barometru se přitom domnívá, že více sazeb by dnešní inteligentní pokladny hravě zvládly. Použití DPH na úhradu startu důchodové reformy je však podle jeho názoru „naprostý úlet“. Upozornění, že se mají navýšit příjmy státu, aniž by tady byly jasné obrysy reformy, se objevuje i v tomto příspěvku: „Dokud nebude vyřešeno, jakou podobu má mít důchodový systém, je to jen přilévání vody do děravé nádoby.“ Jiní jsou ovšem daleko tvrdší: „Stát se chová jako loupeživý rytíř, který nehledí na to, zač jsou peníze vydávány, ale zajímá ho pouze to, jak je jednoduše získat.“ Podobně vyznívá tento komentář: „Sjednocení DPH je určitě jeden z nejjednodušších kroků vlády k tomu, aby se dostala k dodatečným finančním prostředkům. Zvyšovat daňovou zátěž přece zvládne každý, a ani u toho nemusí moc přemýšlet, natož se nějak namáhat. Nepoměrně složitější, leč lepší a více do budoucna orientovaný postup by spočíval v optimalizaci výdajů státní správy.“ O nadměrném zdanění hovoří více příspěvků. „Již teď je výše mnohých daní v ČR na samém vrcholu v rámci EU a jakékoli další zvýšení daní bude jenom podvazovat legální ekonomickou aktivitu. Doporučuji politikům namísto vyspávání v parlamentu přečíst si třeba po večerech Samuelsona, aby se různé ekonomické nesmysly nesnažili protlačit za každou cenu. Autor tohoto doporučení dodává: „Ukazuje se, že našim politikům chybí základní ekonomické vzdělání. Jinak by totiž věděli, že Lafferova křivka platí za každého režimu.“
Někteří respondenti přímo zmiňují pokrytectví těch, kteří v minulém období „prošustrovali“ peníze z dostupných veřejných zdrojů a nyní přenášejí břímě penzijní reformy na daňové poplatníky. Jeden zmiňuje scestnou ideologii nynějšího plánu: „Současní důchodci budou formou zvýšené daně přispívat na důchody svým dětem.“
Závěrem ještě toto doporučení: „Očekával bych, že se nejprve provede odhad, kolik by činil deficit státního rozpočtu po celkové reformě jeho výdajů, a to při průměrném růstu ekonomiky. A teprve ve druhém kroku by se řešilo, kde získat peníze.“ S tím by zřejmě souhlasil i další respondent. „Stát se podle mého názoru ani pořádně nepokusil šetřit a to, co zatím předvedl, jsou takzvané quick-win řešení. Tj. rychle realizovatelné drobnosti, na kterých se dělá show.“

Odpovídalo 121 manažerů

  • Našli jste v článku chybu?