Čert vezmi nějakých dvacet milionů korun, o které (minimálně) přijde státní kasa na půjčovném při uvolnění 300 tisíc tun obilí ze státních hmotných rezerv. Jsou to jen „drobky“ pro Nečasovu vládu, která svolila, že strategické zásoby mohou klesnout pod minimální limit. Zrno pouští pod cenou chovatelům, aby měli čím krmit prasata a drůbež. Týdeník EURO minulý týden upozornil, že státní pomoc vybraným zájemcům v hodnotě přes 1,5 miliardy korun by se nemusela líbit Evropské komisi, kterou české ministerstvo zemědělství o podpoře předem neinformovalo. Od vstupu do Evropské unie stát takto do trhu nezasáhl.
„Zápůjčka obilí ze státních rezerv není nedovolenou státní pomocí, proto ji nemusíme s komisí konzultovat,“ tvrdí mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková. Přesto Brusel zbystřil. „Orgány EU monitorují média a ministerstvo již v úterý obdrželo dotaz komise, zda nejde o nedovolenou pomoc či narušení volné soutěže,“ uvedla Dvořáčková. Ministr Ivan Fuksa (ODS) po schůzce s předsedou Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Ladislavem Zabem pochopitelně Brusel ujistil, že se Praha ničeho nepovoleného nedopouští. Jak mluvčí poznamenala, Česko by muselo hlásit změny v zásobách tehdy, pokud by je snižovalo trvale a prodávalo za netržní ceny nebo pouze českým subjektům.
Stát nyní půjčuje zrno výhradně chovatelům prasat a drůbeže registrovaným v Ústřední evidenci zvířat. Šéf hmotných rezerv SSHR Petr Holoubek přitom přiznává, že správa nemá možnost uhlídat, kde rozpůjčované obilí nakonec skončí. „Nám jde hlavně o to, aby se vrátilo,“ říká Holoubek. Navíc se domnívá, že obilí je tady dost a zemědělci ani nebudou mít o takové množství zájem. Za zápůjčku, již ve vládě zařídil ministr Fuksa, se přimlouval zástupce Agrofertu, orodovala za ni také Agrární komora. Její experti z komoditní rady přitom předpokládají, že z loňské sklizně, jež činila sedm milionů tun, se téměř dva miliony tun vyvezou a konečná zásoba přesáhne 1,5 milionu. Komu tedy obilí chybí?