O deset obcí a měst se od března rozšiřuje působnost vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Všechny radnice dávají šanci hlavně dětem, vyplývá z projektů. A to není vše. Příští rok získá pomoc dalších deset sídel.
Autor: Jakub Stadler
Řada měst a obcí se vypořádává s problematikou sociálně nepřizpůsobivých občanů. Snad každý Čech ví, že jde o eufemismus pro Romy. Za vztah většinové společnosti k této menšině jsme často peskováni i od Evropské unie. I tady platí, že na pomoc mohou přijít i peníze. Jak s nimi naložit, má už více než dva roky na starost jedna z vládních agentur. Letos díky ní dostává šanci dalších deset obcí.
Vybranými městy jsou Havířov, Kutná Hora, Jirkov, Chomutov (obce nad dvacet tisíc obyvatel) a Obrnice, Bruntál, Toužim, Trmice, Jáchymov a Bílina (menší sídla). „Je to mimořádný okamžik. Poprvé v historii se státní správa a samosprávy setkávají, aby společně řešily jeden z nejpalčivějších problémů Česka – sociálně vyloučené lokality,“ říká ministr pro lidská práva Michael Kocáb.
Dodává, že mu je líto, že bylo vybráno jen deset lokalit. Stát by podle něj totiž rád pomohl všem obcím, které pro své občany hledají pomoc. Do výběrového řízení se přihlásilo celkem 43 obcí a měst z celé republiky. Do druhé fáze postoupila po vyhodnocení dotazníků dvacítka uchazečů. Z nich vybral monitorovací výbor celkem šest měst a obcí do 20 tisíc obyvatel a čtyři větší města. Ta nakonec uspěla všechna.
Spolupráce s agenturou přinese obcím možnost získat na plánovaná opatření více peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. Celkem může jít až o 750 milionů korun z individuálních projektů obcí na podporu služeb a projektů na rekonstrukce a výstavbu infrastruktury pro služby,“ připomíná ředitel Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček.
Působení v každé z nových obcí začne agentura mapováním potřeb v sociálně vyloučených lokalitách, ale i potřeb v okolí lokalit. Agentura poté vytvoří takzvaná lokální partnerství, v nichž spolupracují vedle obce také další subjekty působící v lokalitě. Jde třeba o neziskové organizace, školy, policie, úřady práce a další.
Během několika měsíců připraví místní integrační plán a projekty na financování vybraných klíčových opatření. Mezi ně patří třeba terénní sociální práce, podpora zaměstnanosti včetně vzniku sociálních firem nebo zavádění doučování či asistentů pedagoga do škol. Každé město či obec má ovšem svůj vlastní plán, jak situaci řešit.
Havířov chce nasadit terénní pracovníky
V Havířově se mluví především o stavbě komunitního centra. Havířovský magistrát si slibuje, že díky evropským penězům doplní i počet terénních pracovníků, kteří mají na starosti integraci sociálně znevýhodněných obyvatel. Mluvčí města Jana Pondělíčková říká, že v současné době má Havířov jen jednoho romského asistenta. V letošním roce chce počet rozšířit minimálně o dva další.
Kutná Hora zase připravuje projekt na začlenění romské komunity žijící v příměstské části Neškaredice do majoritní společnosti. Měl by se zabývat všemi oblastmi běžného života od výchovy dětí a mládeže, hygienických návyků, využívání volného času až po vzdělávání a zaměstnávání dospělých.
„V projektu by se mělo prolínat všechno, co my jako majoritní společnost bereme za naprostou samozřejmost, ale oni ani netuší, že něco takového lze dělat nebo že lze podobným způsobem žít,“ vysvětluje starosta Ivo Šalátek.
Dvacetitisícový Jirkov na Chomutovsku se chce podle starosty Radka Štejnara zaměřit na problematiku sociálního zaměstnávání a řešení finanční situace seniorů, kteří kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti nemají nárok na vyplácení důchodu.
Chomutovská radnice se rozhodla zakopat válečnou sekeru. „Hledáme veškerá reálná a efektivní řešení, abychom snížili negativní sociální dopady a ze života ve vyloučených lokalitách zmizela kriminalita, špatné sousedské soužití, gamblerství a další negativní jevy,“ říká primátorka Ivana Řápková. Problém je podle ní nad síly obcí. „Proto je nutné, aby stát s městem nebojoval, ale naopak spolupracoval,“ nabízí smír.
Obrnice chtějí zachránit děti „z ulice“
Místostarostka Obrnic na Mostecku Drahomíra Miklošová odhaduje, že z 2600 obyvatel obce je až polovina Romů. „V tomto volebním období už se nám podařilo získat dotace na řadu důležitých projektů, v nichž chceme pokračovat. Zásadní je například přestavba nevyužívaného obytného domu na zázemí pro lidi zaměstnané na veřejně prospěšných pracích či ve veřejné službě. Komunitní centrum Duhovka pracující s takzvanými dětmi ulice je třeba přestěhovat z nevyhovujících prostor. I na to máme projekt,“ dodává.
Bruntálští si slibují obecně lepší přístup k dotacím. V oblastech zasažených sociálním vyloučením zde žije podle tamního starosty Františka Strušky asi 1500 lidí. Hlavním problémem je především vysoká nezaměstnanost. Lidé se ale potýkají i s nízkou úrovní vzdělání. „To se odráží v různých patologických a kriminálních jevech, ale také v neschopnosti platit nájem či nepořádku na veřejných prostranstvích,“ vysvětluje Struška.
Toužim hledá pro Romy práci V Toužimi jde hlavně o lokalitu osady Dobrá Voda, kde žije asi 90 obyvatel, z toho zhruba 80 Romů. V osadě už řadu let působí nezisková organizace Český západ, která v počátcích řešila například skoro stoprocentní nezaměstnanost místních. V současnosti má práci více než polovina z obyvatel v produktivním věku. Pro Romy sdružení pořádá i vzdělávací a rekvalifikační programy, organizuje volnočasové aktivity pro děti i dospělé a poskytuje jim sociální služby. Starostka Trmic na Ústecku Jana Oubrechtová uvádí, že ve městě mají dvě lokality, které lze označit za sociálně vyloučené. Pomoc z agentury prý budou směrovat hlavně sem. Uvedla, že radnice by chtěla vytvořit komunitní plán sociálních služeb. Chce se soustředit i na zlepšení hygienických podmínek ve vyloučených lokalitách a na volnočasové aktivity romských dětí. Místostarosta Jáchymova Petr Bohdálek plánuje, že v Jáchymově s pomocí agentury podchytí zejména mládež ze sociálně slabší vrstvy. „Máme tady aktivity na základní škole, pro seniory, ale pro určitou skupinu mládeže, i z problémových lokalit, kde se soustřeďují méně přizpůsobiví obyvatelé, nám chybí koncepce, jak jim nabídnout volnočasové aktivity,“ vysvětluje. Bílina sází na zábavu**
Hlavně na romské děti bude projekt zaměřen i v Bílině na Teplicku. Starosta Josef Horáček říká, že už dnes ve městě funguje nízkoprahové centrum pro děti ze sociálně vyloučených lokalit, kde mohou najít různé druhy zábavy. „Jde nám hlavně o to, dostat děti z ulice,“slibuje. V tom spolupracují například s organizací Člověk v tísni, ale i s místním domem dětí. „Mnohé z romských dětí tak tráví část prázdnin i na příměstském táboře, kde jsou společně s ostatními dětmi,“ konstatuje starosta.