IVO MIKSA, AGENTURA GUARANT: „Další rozvoj kongresové turistiky vyžaduje větší aktivitu státu,“ říká Ivo Miksa, ředitel pro strategické projekty společnosti Guarant. Ta je u nás se svým obratem 400 miliónů korun ročně největším kongresovou agenturou. Pořádá zhruba stovku velkých i malých akcí za sezonu.
IVO MIKSA, AGENTURA GUARANT: „Další rozvoj kongresové turistiky vyžaduje větší aktivitu státu,“ říká Ivo Miksa, ředitel pro strategické projekty společnosti Guarant. Ta je u nás se svým obratem 400 miliónů korun ročně největším kongresovou agenturou. Pořádá zhruba stovku velkých i malých akcí za sezonu. Hodně se mluví o chybějící podpoře kongresové turistiky ze strany státu. Proč by ale měl takovou podporu poskytovat? Jde přece o podnikání jako každé jiné.
Pro pořadatele kongresu či konference, tedy standardně nějaké asociace či velké korporace, je nanejvýš důležitá dobrá image města i země, která se o pořádání kongresu uchází. A ta se musí podpořit systematickou propagací. To je věc, na kterou síly soukromé firmy nestačí, tady skutečně musí přijít ke slovu státní či městské instituce. Když se například rozhodovalo o místě konání mezinárodního kardiologického kongresu, podpořila vláda Singapuru kandidaturu své země částkou dvou milionů dolarů. To samozřejmě přesahuje naše možnosti.
Takže celý marketing má podle vás obstarat stát, respektive města?
To určitě ne, konkrétní nabídky a jednání, to už je samozřejmě naše věc. Předpokladem našeho úspěchu ovšem je - a to ve velké míře - znalost Prahy a Česka jako kvalitní a ověřené kongresové destinace. To ostatní je už na nás - například právě nyní se chystáme do indického Hajdarabádu, kde chceme Prahu nabídnout pro mezinárodní astronautický kongres. Musí či měly by nás ovšem jaksi předcházet pozitivní informace omístu konání, které budeme nabízet. Proto bychom určitě nejen my uvítali, kdyby Praha skutečně kandidovala na pořadatelství olympijských her. To by nepochybně image Česka i jeho metropole velmi podpořilo. Na druhou stranu - na získání prestižního kongresu či zasedání jenom dobré renomé lokality nestačí, předpokládá to řadu dalších věcí.
Co konkrétně?
Pokud jde o akce nejrůznějších asociací -nejčastěji to bývají medicínské mezinárodní asociace - musí být v jejich vedení nějaký Čech a národní českou kandidaturu podpořit. U některých akcí je velmi podstatné, jaké má její obor v té které zemi zázemí. V loňském roce jsme poprvé nabízeli Prahu pro kongres astronautické federace - jenže kosmický průmysl u nás netvoří nijak význačnou část ekonomiky. Nakonec, přes vyhodnocení naší nabídky jako technicky nejlepší, v hlasování vyhrála Jižní Korea, která je v této oblasti podstatně větším hráčem. Pro podobné akce je důležité i to, jak velký trh pořádající země představuje. Kongresy jsou mimo jiné populární a efektivní příležitostí k firemním prezentacím a zájem o ně se samozřejmě odvíjí i od zákaznického potenciálu pořádající země. V tom jsme třeba v porovnání s Polskem trochu v nevýhodě.
Nezdá se ale, že by nám Varšava v kongresové turistice nějak zvláště konkurovala.
To tak úplně pravda není, ale skutečností je, že Praha jistý náskok má. Tady hraje roli dopravní dostupnost, kvalita, cena a šíře všech typů služeb a řada dalších věcí. Také reference - a těch má Praha dostatek.
Říká se, že není obor, kde by nebylo místo pro zdatného nováčka. Jak je tomu ve sféře organizování kongresů? Nechci nikoho odrazovat, ani se chránit před konkurencí, ale myslím, že nováček by své místo na slunci hledal dosti obtížně. Celý sektor je konsolidovaný, ustavit novou agenturu z ničeho by bylo náročné časově i finančně. A naváži na svá předchozí slova: získat zakázku v podobě většího kongresu je práce na několik let, samozřejmě také otázka fungujících osobních kontaktů - které třeba my budujeme přes patnáct let. Navíc nemá ani moc smysl mluvit o nějakých národních trzích. Když se dostanete mezi organizátory velkých mezinárodních kongresů, jde už o globální konkurenci. A logickým pokračováním této cesty je organizace akcí mimo území Česka. Vaše společnost už je na této cestě?
Ano, akce v zahraničí děláme, byť v menším rozsahu než v Praze, již od roku 1997. Letos v dubnu kolegové například zajišťovali kongres o náhradách krve při transfúzích, který se konal v Budapešti a měl více než osm set účastníků. Největší kongres v zahraničí, pro který jsme poskytovali služby, byl Evropský gastroenterologický týden v Kodani s více než šesti tisíci účastníky.
**Vraťme se k šancím nováčků. Poskytuje sektor kongresové turistiky vůbec nějaké?
Otevřený prostor vidím v oblasti specifických služeb. Nevyužité možnosti jsou například v oblasti moderních technologií a inovativního využití elektronických pomůcek. Ty už umožňují účastníka kongresu v místě konání akce nejen identifikovat a kontrolovat povolení k přístupu k jím placeným službám, ale třeba i poskytovat organizátorům a vystavovatelům bližší informace o jeho osobě a preferencích (samozřejmě jen takové údaje, které předtím zadal do registračního formuláře a sám si o nich rozhodl, že je chce zveřejnit). Když to trochu přeženu: hosteska na stavařské konferenci by díky takovému přenosu informací z radiového čipu do počítače do dlaně věděla, že právě přichází pan XY, mluvící francouzsky, který se zajímá o betonářské technologie a má rád červené víno. Takže by ho ihned oslovila v jazyce, který ovládá, upozornila na příslušné přednášky, pak ho nasměrovala do těch částí výstavních ploch, které by ho mohly oslovit, a nakonec mu předala pozvánku na degustaci moravských vín, která se bude konat v rámci kongresu.
