Vývozci mohou jen doufat, že na podzim bude lépe
Hospodářské časy se rychle mění. Největší evropská ekonomika loni zaznamenala tříprocentní hospodářský růst – nejrychlejší od sjednocení – ale za letošní první pololetí se odhaduje jen na 1,3 procenta. A nejchmurnější předpovědi na celý rok 2001 jdou až k pouhému jednomu procentu. Pro spolkového kancléře Gerharda Schrödera a jeho sociální demokracii to zhruba rok před parlamentními volbami není nic příjemného. Pro země silně závisející na německé konjunktuře rovněž. Kolínský Ústav pro hospodářský výzkum (IW) současné slábnutí konjunktury vysvětluje značnou závislostí Německa na zahraničních odbytištích. Za takový argument si ale vysloužil od jiných ekonomů tvrdou kritiku. Jak připomíná časopis Wirtschaftswoche, export z Německa představuje třetinu jeho hrubého domácího produktu (HDP), což zhruba odpovídá západoevropskému průměru. Menší země (například Irsko či Belgie) vyvážejí 88 procent, Nizozemsko 67 procent.
Nedůvěra se prohlubuje. V Německu pomalu, ale jistě přibývá nedobrých zpráv, charakterizujících, jak Němci říkají, „jízdu údolím . Jednu ze zatím posledních přinesl ústav Forsa, sledující veřejné mínění. Vyplývá z ní, že skoro polovina Němců se bojí ztráty zaměstnání. Špatné znamení pro příští vývoj poptávky domácností. Důvěra podnikatelů měřená různými indexy je horší než před vypuknutím asijské krize v létě roku 1997. „K nepříznivému vývoji těchto subjektivních ukazatelů charakterizujících důvěru investorů a spotřebitelů se řadí také vyšší inflační rizika, poznamenává analytik Petr Zahradník. Dodává, že ve Spolkové republice se tak „sešlo několik nepříznivých faktorů, které jí jako nejvlivnější zemi eurozóny neumožňují vyvinout potřebný tlak na Evropskou cen–trální banku, aby zmírnila své úrokové sazby. Berlínský ústav pro hospodářský výzkum ve své poslední studii dokonce vyzval ECB, aby šla se sazbami dolů o celé dva procentní body (na 2,5 procenta). Renomovaný časopis Wirtschaftswoche takový návrh, jenž by evidentně otevřel dveře inflaci, označil za „naprosto neseriózní . Zhruba před měsícem byly zveřejněny údaje potvrzující, že německé průmyslové firmy během května získaly doma i v cizině o 4,4 procenta více objednávek než v předchozím měsíci. „Jedna vlaštovka hospodářské jaro nedělá, komentoval tento dílčí ukazatel týdeník Wirtschaftswoche. Upozorňuje, že růst ovlivnilo několik významných zahraničních zakázek, které se v několika dalších měsících těžko budou opakovat. Vývoj v Německu musejí bedlivě sledovat i země, které na tamních odbytištích silně závisejí. V první řadě to platí pro Českou republiku. Když se totiž řekne „vývoz do Evropské unie , pak je to asi ze šedesáti procent vývoz do Německa. Z celkového exportu to pak jsou více než dvě pětiny.
Ceny jako protizbraň? Ekonomové se shodují, že Česko a další středoevropské země mohou v krušnějších hospodářských časech na klíčovém německém trhu znovu dobře uplatnit svoji cenovou výhodu. „Pravda, v poslední době se o ní již tolik nehovoří, ale stále existuje, poznamenává Petr Zahradník. Pokud se splní předpoklady většiny prognostiků a západní Evropa se hospodářsky vzpamatuje už koncem letošního roku, Česko by současné ochlazení zase nemuselo tolik pocítit, jak se domnívá náměstek ředitele Vídeňského ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání Peter Havlik. „Vycházíme z předpokladu, že firmy v Německu by mohly více vy–užívat nákladových předností, které jim střední Evropa nabízí, dodává. Nedávná předpověď jeho ústavu vyznívá pro Česko docela příznivě. Hrubý domácí produkt by se měl letos i příští rok zvýšit o 3,5 procenta. Bude–li však západní Evropa potřebovat na své hospodářské zotavení delší dobu, než se nyní všeobecně předpokládá, pak ani „cenový polštář Česku příliš nepomůže. „V takovém případě by český vývoz pravděpodobně zeslábl, zatímco domácí poptávka zůstane silná, míní Josef Pöschl, který ve zmíněném vídeňském ústavu sleduje Českou republiku. Schodek na běžném účtu platební bilance by se tak dostal na „neudržitelnou úroveň . Jeho rozsah – 5,5 procenta HDP letos i napřesrok, jak předpovídá vídeňský ústav, už je beztak na pováženou. Horší ukazatel ve střední Evropě má jenom Polsko.
