Ministr Mikloš ušetřil třicet procent úředníků
Ministr Mikloš porazil profesora Parkinsona a podařilo se mu dramaticky snížit počet úředníků na ministerstvu financí o 160 lidí. Počet tabulkových míst klesl dokonce o 250. Celkem to představuje pokles v rozsahu zhruba třiceti procent administrativního aparátu. Pro uši českého státního zaměstnance to zní jako poplašná zpráva. Ale je prakticky jisté, že podobných kroků od ministra Sobotky se český klotový rukáv nedočká.
Krátce po volbách nechal Ivan Mikloš provést audit rozhodovacích procesů na ministerstvu financí. „Proběhl tendr, vybraná mezinárodní společnost půl roku působila na ministerstvu a velmi se nám to osvědčilo,“ říká ministr. Experti prověřili rozhodovací procesy, jejich časovou náročnost, zmapovali všechny nesmyslné či nedůležité činnosti. Na základě tohoto auditu vznikla nová organizační struktura ministerstva. Bylo zrušeno celkem 42 sekcí, odborů a oddělení a počet pracovních míst klesl z 849 na 599. Ne všechny pozice byly obsazeny. Výpověď dostalo „jen“ 160 lidí. (O metodě auditu více v magazínu E8.)
Část propuštěných dostala nabídku na účast v konkursech na místa v ostatních orgánech státní správy. Například se zřizuje zemědělská platební agentura.
Manažerské ISO
Mikloš soudí, že je zatím předčasné celý proces vyhodnocovat, protože s nižšími počty zaměstnanců úřad pracuje teprve od počátku ledna. Nicméně se zdá, že výsledný efekt nespočívá jen v úspoře pracovních sil, ale i ve zvýšení výkonnosti ministerstva. Vedoucí pracovníci si to pochvalují, protože ušetřené peníze lze použít k motivaci zbývajících lidí.
Na financích proto chtějí pokračovat a získat během letošního, nejpozději v příštím roce certifikát ISO v oblasti řízení. To by dalo dobrý předpoklad nezvratnosti těchto změn, protože tento certifikát se musí pravidelně potvrzovat a přitom prokazovat plnění poměrně náročných kritérií.
V Česku státní úřady křičí, že je potřeba dalších úředníků na agendu spojenou s členstvím v Evropské unii. Na Slovenském ministerstvu financí to zvládnou i s počtem úředníků o třetinu nižším. „To samozřejmě neznamená, že v žádném případě už nebudeme nikoho potřebovat. Ale myslím, že budeme schopni vše zvládnout v současném obsazení.“ dodává Mikloš.
Šest tisíc navíc
Nakolik mohou ttuto strategii využít dalších vládní úřady? Miklošovi kolegové prý mají zájem. Ministr financí, který v posledních několika letech vystřídal řadu ministerských křesel, odhaduje, že na každém ministerstvu je možné snížit počet pracovníků jednorázově o dvacet až čtyřicet procent.
Opakuje celkem zjevnou tezi: „Když máte mnoho špatně zaplacených úředníků, nemůže to fungovat. Pokud zaměstnáte jen skutečně nutný počet kvalitních lidí, které jste díky úsporám schopen zaplatit, bude státní správa fungovat mnohem lépe. Dříve jsme měli potíže sehnat kvalitní, dobře vzdělané a jazykově vybavené lidi pro evropskou agendu. Dnes jsme je schopni najít.“
Lidé ve státních službách na tomto masakru rozhodně vydělali. Úspory vyšly tak, že průměrný plat na ministerstvu financí lze zvýšit o sedm tisíc korun. „Nebudeme přidávat plošně, v případě technického a obslužného personálu není důvod, aby tito lidé byli odměňováni výrazně jinak než jinde. Maximální zvýšení získají tvořiví kompetentní lidé, v profesích, které se těžko získávají. Průměrná mzda na ministerstvu by se mohla vyšplhat na 26 až 27 tisíc slovenských korun“ říká Mikloš.“
