Stát chce najmout investiční banku, která mu pomůže v Bruselu
Ministerstvo financí má těžkou hlavu z bruselských jednání o státní pomoci českým bankám. Zásadní pokrok by mělo přinést jmenování náměstka ministra financí Zdeňka Hrubého vládním zmocněncem pro tuto problematiku a angažování finančního poradce, který by státu pomohl se zpracováním potřebných dokumentů.
Sobotkovo ministerstvo předkládá vládě návrh, aby byl vypsán tendr na poradce, kterým by měla být mezinárodní investiční banka. Ta by měla spolupracovat s nově jmenovaným vládním zmocněncem a Úřadem pro hospodářskou soutěž (ÚOHS). Tuto myšlenku údajně podporuje i bruselský aparát Evropské komise.
Protihráč Nomuře.
Od poradce se očekává, že bude mít detailní znalost pravidel Evropské unie pro státní pomoc bankám a bude schopen účinně porovnat českou pomoc s pomocí, kterou členské státy unie poskytovaly v minulosti některým významným bankám, jako Crédit Lyonnais, Banco di Napoli Sicilicasa, Crédit Froncier nebo švédské a finské finanční domy..
Poradce by měl také spolupracovat s jednotlivými dotčenými bankami, aby předávaná dokumentace byla konzistentní a argumentace jedné z nich nešla proti zájmům druhé. Má rovněž dodat odbornou důvěryhodnost českým stanoviskům. Autorita poradce by měla podstatně omezit sklony třetích stran žalobami napadat Českou republiku za její postup při řešení bankovní krize. Zde jde patrně o snahu státu postavit proti Nomuře, která v této záležitosti v Bruselu silně lobbuje, protihráče v odpovídající váhové kategorii.
Důležitý je poradce také při technických konzultacích s bruselskými úředníky. Ministerstvo financí upozorňuje, že dosud nikdy nebyl řešen takto rozsáhlý a složitý případ státních pomocí v bankovním sektoru, navíc v kontextu transformující se ekonomiky. Případ českých bank vytváří do značné míry nový precedens, takže neexistují pravidla, na něž by bylo možné se v případě názorového střetu odvolávat.
Šibeniční lhůta.
Ministerstvo financí považuje dosavadní absenci poradce za klíčovou slabinu celého procesu posuzování veřejných podpor, které se dotýkají především Komerční banky (KB), České spořitelny (ČS), ČSOB, ale také GE Capital Bank. Evropská komise stále diskutuje o státních podporách poskytnutých při privatizaci KB a ČS a při řešení krizí v Agrobance a Investiční a Poštovní bance (IPB). Problémy vznikají zejména kolem pomoci poskytnuté ČSOB při krachu IPB. Zásadní problém je také v tom, že komise je názoru, že některá již dávno schválená a poskytnutá státní pomoc bude patrně konzumována až v době po vstupu České republiky do unie.
Času na vysvětlování není nazbyt, protože takzvaná interim procedura musí být uzavřena do konce dubna příštího roku. Úředníci Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž při Evropské komisi přitom mají tři měsíce po obdržení všech potřebných dokumentů na projednání české žádosti. V případě, že by bylo potřeba dodat další dokumenty, začíná tříměsíční lhůta běžet znovu. Pokud tedy nebudou všechny restrukturalizační plány a potřebné údaje Bruselu k dispozici do Vánoc, mohou vzniknout vážné problémy.
Dokument připravený ministerstvem financí pro jednání vlády hovoří o tom, že úspěch interim procedury je potřebný, aby se zabránilo možné destabilizaci bankovního sektoru v Česku a omezily se fiskální náklady s tím spojené. Banky a jejich akcionáři by se vyhnuli riziku, že budou muset vracet část obdržené státní podpory.
Rovněž bychom se mohli vyhnout žalobám velkých zahraničních akcionářů českých bank, kteří by mohli posuzovat aktivitu českého státu v Bruselu jako nedostatečnou a v mezinárodních arbitrážích by se dožadovali odškodnění na základě dohod o ochraně investic.
Zase do Brna.
Banky nyní čeká procedura, kdy se budou muset obracet na brněnský ÚOHS, který posoudí, zda jde o státní pomoc. V případě že ano, bude třeba prokázat splnění všech potřebných podmínek. Hlavně jde o to, zda státní pomoc byla poskytnuta v rámci plánu záchrany a restrukturalizace peněžního ústavu, který se ocitl v problémech, a tudíž vše je v souladu s pravidly unie.
Úřad potom vydá stanovisko, v němž všechna podpůrná opatření buď kvalifikuje jako slučitelná s právem unie platným v době podpory, nebo jako neslučitelná. V tom případě bude požadovat kompenzační opatření. Následně bude ÚOHS informovat Evropskou komisi a začne tříměsíční lhůta, na jejímž konci bude snad posvěcení všech kroků české vlády.
Termíny jsou skutečně napjaté vzhledem k tomu, že předkládané restrukturalizační plány musí být velmi kvalitní a přesvědčivé. S největším časovým problémem se patrně bude potýkat ČSOB, u níž dosud není jasná výše podpory a nelze očekávat, že by se vše mohlo v dohledné době vyjasnit. Dosud totiž není ani dokončena transakce odsouhlasením takzvaného Výkazu čisté hodnoty aktiv. Z toho by mělo být jasné, kolik zaplatilo ministerstvo financí. Teprve poté začne svou část státní podpory postupně vyplácet ČNB na základě Smlouvy o odškodnění. I zde je stanovena pouze maximální hranice podpory, a to na astronomických 150 miliard korun. Momentálně tak nejde ani posoudit, zda bylo splněno pravidlo, že poskytnutá pomoc nesmí převýšit nezbytně nutnou míru.