Poradna: Co se změní v zákoníku práce?

Zajímalo by mě, jaké nastanou od Nového roku změny v pracovním právu. Nač si bude potřeba dát v souvislosti s novým zákoníkem práce pozor? Linda S., Brno

Na rozdíl od jiných právních předpisů, ať už soukromoprávních, nebo veřejnoprávních, zákoník práce patří již několik posledních let k relativně stabilním právním předpisům, jemuž se zásadní koncepční změny vyhýbají. A vypadá to, že by tento trend měl ještě nějakou dobu přetrvávat. K tradiční změně dochází v souvislosti s nárůstem minimální měsíční mzdy a minimální hodinové mzdy. Stávající výše minimální měsíční mzdy 8500 korun se od 1. 1. 2015 zvyšuje na 9200 korun, minimální hodinová mzda potom z 50,60 koruny na 55 korun. Též se zvyšuje nejnižší úroveň zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, která je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, a to ve všech osmi skupinách prací. Stávající rozpětí od 8500 korun měsíčně pro první skupinu do 17 000 korun pro osmou skupinu se zvyšuje na rozpětí od 9200 korun do 18 400 korun. Od Nového roku lze též očekávat novou vyhlášku o cestovních náhradách, která stanoví sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Zásadnější zvraty lze potom očekávat v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, především podle vlivu nového občanského zákoníku na zákoník práce. V úvahu tak přichází například otázka posuzování platnosti rozvazování pracovního poměru, meze dispozitivnosti (tedy toho, co si může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout odchylně od zákoníku práce), souběhy funkcí generálního ředitele a člena představenstva či jednatele společnosti, co a jak chrání takzvaný veřejný pořádek v pracovním právu a jiné. Ačkoli by tedy rok 2015 neměl přinést zásadní změny zákoníku práce díky jeho novelizacím, lze očekávat, že změny může přinést výklad zákoníku práce, a to podle toho, jak začne být postupně napříč jednotlivými stupni soudů – od okresního soudu po Nejvyšší a Ústavní soud ČR – vykládán.

Přečtěte si i další odpovědi na dotazy čtenářů:

Danění dlužné částky

Jak si vybrat kancelářské prostory?

Autor odpovědi je advokátem ve společnosti CEAG

Pavel Kolesár