Najde pojišťovna ztracené finanční zdraví?
Není to tak dávno, kdy Allianz byla jednou z nejmocnějších finančních společností na světě - pojišťovací kolos s pevným kapitálovým základem, úvěrovým hodnocením jako křemen a odpovídající finanční rozvahou. Ty časy jsou tytam. V posledních měsících zatřásly mnichovskou pojišťovnou propady na akciových trzích, neradostné výsledky dceřiné firmy Dresdner Bank a řada dalších ran, jež výrazně ukrojily ze zisku a vzbudily nervozitu mezi investory a ratingovými agenturami.
Těžko uvěřit, že jde o stejnou pojišťovnu jako v roce 2000. Tehdy budila zdání, že se chystá přeměnit finanční architekturu celé Evropy. Rozsáhlou přeměnu plánoval generální ředitel Henning Schulte-Noelle za pomoci svého finančního ředitele Paula Achleitnera, jenž přišel krátce předtím ze společnosti Goldman Sachs & Co. Allianz měla svou činnost rozšířit o správu investic, penzijní připojištění a další oblasti. Tento rozvoj měla pojišťovna financovat z prodeje zlomkových podílů, které vlastní i v nejlepších německých firmách. Její konkurenti se už obávali, jaká pohroma se na ně chystá.
Místo v rozletu je dnes Allianz v defenzivě a usilovně hledá taktiku, která by jí pomohla přežít období poklesu na burzách, látání děr v Dresdner Bank a řešení otázek kolem neúspěšného investičního bankovnictví. Koncem září rezignoval na funkci Leonhard Fischer, generální ředitel sekce investičního bankovnictví společnosti Dresdner Kleinwort Wasserstein (DKW), s odvoláním na „rozdílné názory“ na vedení firmy. V době, kdy se časopis BusinessWeek připravoval do tisku, měla Allianz oznámit bližší podrobnosti o plánech na snížení nákladů v Dresdner Bank, jež budou patrně zahrnovat propouštění ve frankfurtském hlavním sídle společnosti, které evidentně praská ve švech. „Už jsme toho udělali dost, ale stále to nestačí,“ připomíná Achleitner. „Musíme s náklady ještě níž.“
Další Jobovy zvěsti se na Allianz jen hrnou. Agentura S&P chce přezkoumat její lichotivý rating AA+, což s sebou nese nepříznivé dopady. Cena akcií se propadla ze 430 dolarů za kus v roce 2000 na necelých 100 dolarů. Tržní kapitalizace Allianz dnes činí zhruba 24 miliard dolarů, jen o málo více než 22,5 miliard, které společnost loni zaplatila za Dresdner Bank. Letos očekávala pojišťovna výnosy ve výši tří miliard dolarů, ale poté, co ve druhém čtvrtletí vykázala ztrátu 350 milionů, upravili analytici odhad zisku na pouhých 1,5 miliardy. „Trhy jen žasnou, co všechno se může pokazit,“ podotýká analytik Carsten Zielke, specialista na Allianz u firmy WestLB Panmure.
Podobným očistcem samozřejmě prošla většina evropských pojišťoven. Ztráty na akciových trzích se tvrdě odrazily na výnosech a za záplavy letošního léta budou pojišťovny muset zaplatit víc, než se předpokládalo. Řada z nich byla velkou měrou zainteresována na dluhopisech firmy WorldCom nebo dalších amerických či evropských korporací, které zkrachovaly.
Allianz se dotkly nejen všechny zmíněné potíže, ale ještě i něco navíc. Do své americké pojišťovací dceřiné společnosti Fireman’s Fund musela 13. září nasypat 750 milionů dolarů na pokrytí růstu pojistných událostí souvisejících s azbestem a dalšími ekologickými problémy. Ještě předtím si spálila prsty na investicích do soukromých, veřejně neobchodovaných společností, z nichž několik naprosto propadlo. Příkladem může být výrobce letadel Fairchild Dornier. Zmatek na burzách a slabý dolar dále podvázaly růst v oboru správy portfolií. Hodnota fondů, jež Allianz spravovala pro cizí subjekty, klesla v prvním pololetí o 42 miliard na 564 miliard dolarů.
Největší kaňkou v účetnictví Allianz je ale Dresdner Bank, která v prvním pololetí prodělala miliardu dolarů. Její divize pro firemní sektor prohrává hned na dvou frontách. Miliardy utopila ve špatných úvěrech, především kvůli masivním půjčkám společnostem, jako je německá firma Kirch Media, americký WorldCom a řada dlužníků z Latinské Ameriky. Za uplynulý rok banka prakticky zdvojnásobila své rezervy na špatné úvěry na více než jednu miliardu dolarů. A její londýnská investiční banka Dresdner Kleinwort Wasserstein krvácí z ran, které jí zasadily klesající výnosy z obchodování a propad příjmů z fúzí, akvizic a úpisů akcií. Najde se dost těch, kteří tvrdí, že Allianz nikdy Dresdner Bank kupovat neměla a že by zato měla prodat nebo zavřít DKW.
Strategie, s jejíž pomocí se z Allianz měl stát finanční obr, se zřejmě drolí. Nicméně Schulte-Noelle s Achleitnerem jsou i nadále odhodláni se jí držet. Achleitner trvá na tom, že koupě Dresdner byla „strategicky správná“, neboť v Evropě právě dochází k posunu směrem k soukromým penzijním programům. „Proto potřebujeme distribuční kapacitu banky. Němci totiž tyto produkty rádi nakupují prostřednictvím bank.“ Dále tvrdí, že Allianz může prostřednictvím Dresdner prodávat i své pojistné produkty. Dnes přes ni uzavírá čtyřikrát více pojistných smluv než před rokem, a to pouze s pomocí svých smluvních distributorů.
Achleitnera míní, že v Dresdner dochází k nápravě. Banka uzavřela tři sta poboček, oznámila záměr propustit tři tisíce zaměstnanců a zeštíhlila svou strukturu z loňských šesti divizí na pouhé dvě. To vše dohromady snížilo náklady o čtrnáct procent. Náklady krátil i ředitel Fischer v DKW. Smlouvy, jež bankéřům zaručovaly pevné prémie, byly nahrazeny novými dohodami o odměnách odvozených od zisků. Pětina z pěti tisíc zaměstnanců bude muset odejít. Ale Achleitner trvá na tom, že je logické, aby Allianz vlastnila investiční banku, neboť pak může využívat jejích zkušeností z kapitálových trhů napříč celou skupinou.
Podaří-li se Allianz srovnat Dresdner Bank do latě, má šanci vynořit se jako staronový finanční titán. Navzdory celkovým potížím firmy si divize životního pojištění, pojištění majetku a dalšího neživotního pojištění vedou celkem dobře. Pojistné v celosvětovém měřítku vzrostlo v prvním pololetí o 12,1 procenta na 41 miliard dolarů. Záplavy a loňské teroristické útoky prospívají prodeji majetkových a dalších neživotních pojistek. Většina analytiků se navíc shoduje v tom, že propad hodnoty spravovaných fondů je pouze dočasným důsledkem padajících cen akcií. Allianz je i nadále vlastníkem největšího podílového investičního fondu na světě Total Return Fund, spravovaného americkou firmou PIMCO s portfoliem investic do cenných papírů s pevným výnosem. Jeho německá verze, DIT Euro Bond Total Return Fund, přilákala během čtyř měsíců od svého dubnového startu 900 milionů dolarů nových vkladů. Pokud Allianz v úsilí o snižování nákladů a zeštíhlování společnosti vytrvá, má slovy Trevora Maye z londýnské společnosti Schroder Salomon Smith Barney, „obrovský potenciál obnovit své zisky do roku 2004.“
Investoři jsou však vůči Allianz skeptičtí. Tvrdě ji zkritizovali, když oznámila poskytnutí záchranného balíčku pro Fireman’s Fund, přestože o tomto kroku byli informováni s několikaměsíčním předstihem a konečná částka nedosáhla očekávané jedné miliardy dolarů. Pojišťovna by mohla nervozitu uklidnit prodejem průmyslových akcií v hodnotě převyšující 29 miliard dolarů, která přesahuje tržní kapitalizaci celé skupiny Allianz. Ale Achleitner takový krok rozhodně odmítá. „Stačilo by prodat akcie v našem držení, zaúčtovat si kapitálové výnosy, a snadno bychom dosáhli původního letošního cíle tři miliardy eur zisku,“ připomíná. „Jenže prodej akcií v době, kdy jsou ceny tak nízko, akcionářům z dlouhodobého hlediska neprospěje.“ Problém je, že akcionáři někdy potřebují i krátkodobou pomoc.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jiří Vrbický