Česko může přijít o 14 miliard z evropských dotací. Brusel už začal prošetřovat okaté porcování vlivu i peněz
Ve hře o 14 miliard korun z evropských dotací na rozvoj vysokorychlostního internetu, o které jsme podrobně informovali v předminulém vydání týdeníku Euro, se objevila nová varianta - že Česko nakonec žádné peníze nedostane. O celou kauzu se totiž podle našich informací začal zajímat Evropský úřad pro boj proti podvodům při Evropské komisi (OLAF) a kolem krouží také Bezpečnostní informační služba a Národní bezpečnostní úřad. OLAF oficiálně prošetřování nekomentuje a nesděluje podrobnosti. „Je to z důvodu důvěrnosti vyšetřování a případných následných soudních řízení,“ vzkazuje šéfka komunikace OLAF Emily Fairlessová.
České tahanice jsou na Evropskou komisi až příliš okaté. „Operují zde tři skupiny, které se o 14 miliard na internet zajímají. Každá přišla se svojí vlastní verzí a zase před EU vypadáme jako hlupáci,“ říká zdroj znalý situace. Těmi skupinami jsou zástupci ministerstva vnitra, ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a operátoři.
Úzká spolupráce
Případ je to trochu zamotaný, takže postupně. Původní agendu kolem internetových miliard dostalo na starost ministerstvo průmyslu. Vnitro ovšem vzápětí přispěchalo s vlastní strategií, totiž že se 14 miliard rozdělí - MPO má získat šest miliard, vnitro zbylých osm.
Týdeník Euro už před dvěma týdny informoval, že se vnitro chce stát národním koordinátorem výstavby vysokorychlostních sítí a za tímto účelem plánuje založit nový státní podnik nazvaný Národní agentura pro komunikační a informační technologie, který spojí s Odštěpným závodem ICT služby spadajícím pod Českou poštu. Tomuto podniku má vnitro přímo zadávat zakázky. Chovancův úřad svůj plán tlačí velice rychle. Vnitro slíbilo, že během srpna uspořádá řadu školení a trh s plány seznámí, nic takového se ale nestalo. Podle oficiální odpovědi není co konzultovat, protože ještě „není co prezentovat“.
Podle nových zjištění už jsou připraveny kompletní dokumenty na vybudování státního podniku a ředitelem se má stát dosavadní externí poradce vnitra Alan Ilczyszyn. Ten devět let pracoval v různých pozicích v Telefónice, od roku 2009 šéfoval jedné z obchodních sekcí Siemens IT Services and Solutions a od roku 2011 působil v české pobočce AlcatelLucent v pozici territory sales manager. Absolvoval Západočeskou univerzitu v Plzni a s ministrem vnitra Chovancem se podle zdrojů zná právě z tohoto města a z éry Chovancova hejtmanství. Alcatel-Lucent má zároveň na vnitru na starost některé zakázky. Vnitro tvrdí, že personální otázky jsou předčasné. Je zde ale zvláštní souhra událostí, Ilczyszyn totiž k 31. srpnu ve firmě Alcatel-Lucent skončil.
Poskytovatelům internetu se aktivity ministerstva vnitra vůbec nelíbí a rozparcelovaný trh mnoha providerů se vlivem toho sjednocuje a chystá několik koordinovaných akcí, mimo jiné dopis Evropské komisi a výzvu premiérovi. „Vnitro mění stanoviska tak, aby mohli najít právní titul k získání oněch miliard,“ říkají zástupci poskytovatelů. Aktuálně se objevil plán na to, vyvést dotační peníze z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) do Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
Ministerstva průmyslu i vnitra se za této situace snaží prosadit své pohledy na věc. Boj o dotace mezi resorty provázejí i personální změny. Z Mládkova úřadu už v minulosti byla odstraněna šéfka sekce pro elektronické komunikace Zuzana Chudomelová a místo ní nastoupil Tomáš Šťastný, i když do té doby s oborem telekomunikací neměl zkušenosti.
Zhruba před deseti lety působil jen v IT (Siemens, IBM, Microsoft). Na ministerstvu dopravy je také podepsaný pod Jednotným systémem dopravních informací. Naposledy figuroval ve firmě prodávající pneumatické technologie. Ve výběrové komisi na místo Šťastného mimo jiné seděl problémový expředseda Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák. Ten se po odchodu z ČTÚ stal na ministerstvu průmyslu poradcem. V komisi usedl také náměstek Karel Novotný, který dřívější zázemí v ICT nemá. Lidé z trhu a z okolí ministerstva o Šťastném říkají, že „vůbec nevědí, odkud se vzal“.
MPO nyní oficiálně uvádí, že vznik státního podniku v gesci vnitra podporuje, ale pouze v případě neveřejných sítí, tedy těch, přes které komunikuje stát. U těch veřejných je postoj odmítavý. Náměstek ministerstva vnireport tra pro ICT Jaroslav Strouhal se každopádně chce s MPO na dalších krocích domluvit.
Mládkův úřad ale vypadá dost bezzubě. „Už jsme do Bruselu poslali společnou žádost o schůzku,“ říká Strouhal. „Celá situace není vnímána úplně dobře, je to mediálně nešťastně pojaté,“ dodává. „Vnitro by úplně nejraději získalo nový státní podnik a celou částku 14 miliard pod sebe. Proto se snaží dohodnout,“ říkají další zdroje.
Nakrmíme i malé
Odborníci zástupcům ministerstva vnitra často říkají, že státní podnik jako příjemce dotací je téma, které v Bruselu nemá šanci projít. Na vnitru tak vymysleli novou věc - Národní agentura by měla disponovat komisí, která by pak jednotlivé peníze rozdělovala. „Menší internetoví provideři by se mohli dát umlčet tak, že se mezi ně vypustí čtyři až pět miliard,“ říká člověk obeznámený s plány vnitra.
Chovancův úřad zároveň chce vznik státního internetového podniku obhajovat tím, že má především jít o subjekt koordinující neveřejné sítě státní správy. To už má ministerstvo vnitra v kompetenci. V další fázi pak zazní idea, že by se tato činnost rozšířila i na sítě zbývající.
Teď ještě, aby nám Unie poslala těch 14 miliard, jinak nebude co porcovat. Váznou totiž i termíny. Pokud se objeví připomínky a současné plány padnou, může se opozdit transpozice směrnice Evropské unie na budování vysokorychlostních sítí. Celá strategie už měla být hotová před několika měsíci.
České tahanice jsou na Evropskou komisi až příliš okaté. Před EU vypadáme jako hlupáci.
O autorovi| Jan Sedlák, sedlakj@mf.cz