Skupinka spolubydlících poprvé vypěstovala chilli papričky, tak si na oslavu udělali pořádně pálivé tacos. To by nebylo zvláštní, kdyby se to nestalo ve vesmíru. Astronautům na ISS se podle webu Business Insider ve spartánských prostorech Mezinárodní vesmírné stanice podařilo vypěstovat tak náročnou plodinu, jako je pálivá paprika. Semínka na orbitu dopravila raketa v červnu za účelem pokusu vypěstovat v kosmu co nejvíce druhů zeleniny. Nácvik zahradničení se bude kosmonautům hodit během přípravy na dlouhé vesmírné mise.
První papričky podle agentury NASA posádka sklidila v pátek a jedna z kosmonautek, Megan McArthur se o radostnou událost okamžitě podělila na svém twitteru. Vyfotila se s úsměvem a lákavě vypadajícími tortilami, plujícími ve vzduchu. Kromě chilli do placky zabalila grilované hovězí, rehydratovaná rajčata a artyčoky. Lepší tacos prý ve vesmíru ještě neochutnala.
https://twitter.com/Astro_Megan/status/1454190385190907912?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1454190385190907912%7Ctwgr%5E%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.businessinsider.com%2Fnasa-grew-chili-peppers-in-space-astronaut-used-them-tacos-2021-11
Pálivé papriky výzkumníci na ISS poslali kvůli tomu, že obsahují velké množství vitamínu C, opylují se samy a mají dobré předpoklady vyrůst i bez gravitace. Kromě toho lidé, kteří žijí dlouho ve stavu beztíže, mohou částečně ztratit čich a chuť, takže preferují výrazně kořeněná jídla. Nápad pěstovat chilli ve vesmíru pochází od kosmonauta Shana Kimbrougha, který byl v roce 2016 jedním ze sedmi členů posádky na ISS a stěžoval si, kolik červeného salátu museli všichni jíst.
Běh na dlouhou trať
„Kvůli dlouhé době klíčení a růstu jde o jeden z nejsložitějších experimentů s rostlinami, které byly k dnešnímu dni na stanici uskutečněny,“ zdůraznil v červencovém prohlášení hlavní výzkumník Matt Romeyn.
Pěstování pálivých paprik často děsí začínající zahrádkáře i tady na Zemi. Papričkám za normálních okolností trvá asi šest až devět měsíců, než jejich plody dozrají. Klíčí pouze ve sterilním substrátu, jelikož jsou náchylné na plísně, a pokud není možnost je vysadit ven, pěstují se pod lampou, což je energeticky poměrně náročné. Rostlinky potřebují teplotu okolo 29 stupňů a dlouhé vystavení světlu. Zároveň nemají rády přílišnou vlhkost vzduchu, což komplikuje pěstování ve skleníku. Venkovní sklizeň zase často končí neúspěchem kvůli náročnosti paprik na půdu a nízké odolnosti vůči výkyvům počasí.
NASA však v červenci řekla, že papričky budou růst asi čtyři měsíce jako součást výzkumu Plant Habitat-04. I tato doba je na vesmír relativně dlouhá. Zástupci agentury uvedli, že to bude „poprvé, kdy astronauti z NASA vypěstují sklizeň chilli papriček ze semínka až do stadia, kdy vyrostou plody.“ A měli pravdu, skutečně se to povedlo. Zároveň NASA dala kosmonautům za úkol papričky sníst, pokud budou vypadat dobře, a také jich několik poslat na Zemi k dalšímu prozkoumání. Podle tweetu McArthurové museli astronauti po ochutnávce vyplňovat dotazník. Papriky, které neskončily na talíři, se zde na zemském povrchu musí podrobit experimentům, jež mají zjistit, jaký vliv měla na zeleninu mikrogravitace.
Kolonizace vesmíru
ISS na svém twitterovém účtu již oznámila, že pokus o další sklizeň pálivých paprik provede posádka Crew-3, která se na vesmírnou misi teprve chystá. Jakmile astronauti zvládnou bezchybně zajistit sklizeň potravin v prostředí s minimální, nebo dokonce žádnou gravitací, budou se moci začít připravovat na program Artemis, který cílí na Měsíc a na další způsoby kolonizace vesmíru.
„Nakrmit posádky na Měsíci a Marsu bude logistická výzva. Astronauti pravděpodobně zůstanou závislí na zásobování ze Země, takže musíme zajistit přepravu balíčků za oběžnou dráhu, což bude vyžadovat mnohem víc paliva a času, obzvlášť pokud se bavíme o Marsu,“ uvedla NASA.
Jenže mnoho potravin nevydrží tak dlouhé skladování. I když jsou konzervované, ztrácí po čase živiny, hlavně vitamín K a vitamín C. I proto může vlastní zelenina zachránit kolonizátorům život.
Od roku 2015 posádka ISS úspěšně sklidila a snědla už deset druhů plodin. Péče o rostliny navíc astronauty baví a přináší jim psychologické benefity, protože mohou ve své izolaci na oběžné dráze vidět alespoň kousek přírody.