K o m e r č n í b a n k a
Scénář ozdravení Komerční banky je již sestaven a budou s ním seznámeni akcionáři na mimořádné valné hromadě. Nepůjde o očistu radikální, ale postupnou, již zrealizuje sama banka. Pomoc státu zatím nežádá, ačkoliv i na tu ještě před doprivatizací bezpochyby dojde.
Komerční banka slíbila, že do úterý 24. listopadu, kdy se koná mimořádná valná hromada, oznámí metody, kterými chce zahájit svůj ozdravný proces. Podle informací týdeníku EURO se rozhodne pro posílení kapitálu a ošetřování části svého portfolia špatných úvěrů tak, že je protáhne do delšího období, a rozloží tím úvěrové riziko.
Trojitá cesta do ráje
Pro ozdravení Komerční banky existují v současné době tři cesty, přičemž všemi banka s velkou pravděpodobností postupně projde. Jednou z nich je doprivatizace peněžního ústavu, která by přinesla potřebné posílení kapitálu, druhou pak očištění banky za pomoci státu, například vydáním státních garancí na část špatných úvěrů. Třetí cestou je postupné posílení a očišťování úvěrového portfolia pouze samotnou bankou. Ta nepředstavuje celkové ozdravení, nicméně Komerční banka se na ni pouští z vlastní iniciativy a bez toho, že by žádala o pomoc stát.
Z původně devíti ozdravných metod, které Komerční banka před několika týdny představila jako obecně platné, se vrcholový management ve spolupráci s investičním poradcem, společností Goldman Sachs, rozhodl pro tři. Budou se týkat jak strany aktiv, tak pasiv.
Již na úterní mimořádné hromadě navrhne Fond národního majetku navýšení základního jmění banky, a to o 131 milionů korun. To jistě není posílení nijak závratné, ovšem z druhé strany, pokud s ním hromada vysloví souhlas, přehoupne se podíl státu v bance z dosavadních 48,7 procenta mírně nad padesátiprocentní hranici (o necelých 1,5 bodu). Navýšení není žádnou novinkou, banka o něm již informovala – jde o nemovitosti bývalého státního peněžního ústavu Komerční banky, jenž se nyní likviduje. Ty fond vloží do Komerční banky, a. s.
Dalšího výraznějšího posílení kapitálu chce banka dosáhnout emisí podřízeného dluhu, a to na domácím trhu a za tržních podmínek. Objem bude dosahovat řádu miliard korun, ačkoliv bude zřejmě nižší než předchozí podřízený dluh, který dosahuje po přepočtu zhruba 6 miliard korun.
Dlouhá cesta
Na straně aktiv banka zřejmě přikročí k metodě, kterou již před několika týdny náměstek banky Petr Budinský zmiňoval jako rozložení úvěrového rizika do delšího času a která byla obecně považována za tu, k níž se management nejpravděpodobněji přikloní. Podle odborníků může jít o to, že banka vybraným klasifikovaným úvěrům prodlouží platnost, tím může dosáhnout lepšího splácení a především toho, že se úvěr nebude dál horšit a spadat do nižších kategorií, na něž musí banka vytvářet vysoké opravné položky. Banka rovněž bude moci na delší časové období rozložit tvorbu dalších opravných položek a rezerv.
Tuto účetní cestu rozložení peněžních toků, kterými KB postupně vytvoří rezervy na ztrátové úvěry, do delšího období ovšem generální ředitel banky Jan Kollert označil na tiskové konferenci banky za snadnou, ale příliš zdlouhavou. „Z hlediska strategického pohledu by byla interpretována jako odsun problému, řekl s tím, že tato varianta by přicházela v úvahu pouze v kombinaci s další.
Za celý letošní rok očekává Komerční banka ztrátu ve výši 9,5 miliardy korun. Tím se jí sníží vlastní jmění z 33,5 na 24 miliardy korun, což by zatím nesnížilo kapitálovou přiměřenost pod hranici stanovenou ČNB. V současné době má totiž tento ukazatel zhruba na 10 procentech. V příštím roce bude muset banka v rámci dodržení přísnějších opatření ČNB vytvořit na ztrátové úvěry jištěné nemovitostmi zhruba 6 miliard korun rezerv. Ve svém portfoliu má banka klasifikované úvěry za zhruba 70 miliard korun, z toho 50 miliard Kč je podle interní klasifikace banky ztrátových. Ztrátové úvěry jsou z 60 procent kryty rezervami a 40 procent je kryto zástavami. V portfoliu banky je celkem zhruba 213 miliard Kč úvěrů.
Mimořádná valná hromada je svolána proto, že banka podle Obchodního zákoníku musí informovat akcionáře o ztrátě hospodaření, pokud ta přesáhne polovinu základního jmění. To činí 9,5 miliardy korun. Dojde na ní ale zřejmě i k projednávání personálních změn. Měli by být odvoláni dva členové dozorčí rady banky, a to bývalý náměstek ministra financí Michal Frankl a poslanec za ODS Jan Stráský. Novým členem dozorčí rady KB by měl být první náměstek ministra financí Miloslav Fiedler, který vystřídal Frankla a rovněž má na starosti daně.
