Antimonopolní úřad možná dostane do ruky bič, o který už nestojí
Pokud všechno půjde hladce, mohl by být zákon o ochraně hospodářské soutěže, platný od 1. července, opatřen od příštího roku dvěma novými paragrafy týkajícími se zneužívání ekonomické závislosti. Takový je záměr předkladatelů poslanecké novely tohoto zákona Ladislava Skopala, Jaroslava Palase (oba ČSSD) a Pavla Kováčika (KSČM). Na řetězce! Za klasický případ zneužívání ekonomické závislosti je považováno chování velkých obchodních řetězců vůči dodavatelům. Jde například o poplatky za zařazení zboží do prodeje, za jeho výhodnější umístění v prodejně či za účast na promočních akcích, požadování příspěvků na propagaci, vymáhání zvláštních slev a finančních zvýhodnění, či dokonce prodeje zboží se ztrátou, vynucování finanční zálohy, prodlužování délky splatnosti faktur na tři i více měsíců, a tím faktické úvěrování obchodníků a podobně. Skopal tvrdí, že svým návrhem hájí zájmy drobných a středních podnikatelů, převážně dodavatelů potravinářského zboží. Ostatně všichni předkladatelé novely zákona o ochraně hospodářské soutěže jsou ze zemědělského výboru sněmovny. Ostře proti. Antimonopolní úřad, jehož úkolem je bojovat proti narušování pravidel hospodářské soutěže, však poslaneckou iniciativu kupodivu nezvykle kategoricky odmítá. „Novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže ve stadiu, kdy není ještě aplikován v praxi (stanovisko vzniklo těsně před vstupem zákona v platnost – pozn. red.), a ani této novelizace není třeba z hlediska harmonizačního, je z pohledu základních legislativních zásad naprosto nepřijatelná, stojí ve stanovisku antimonopolního úřadu, které je určeno vládě a jež má týdeník EURO k dispozici. Nesouhlas s poslaneckým návrhem je o to pikantnější, že obdobné řešení – tedy paragraf o zneužití ekonomické závislosti – aktivně prosazoval sám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže už před dvěma roky, když se pokoušel novelizovat tehdy platný zákon o ochraně hospodářské soutěže. Argumentoval vlastními poznatky z nekalé praxe obchodních řetězců a stížnostmi, které mu na jejich chování přicházely. „Dosud vlastně silné ekonomické subjekty dostávaly informaci, že je to dovoleno – podle zásady, že je dovoleno vše, co není zakázáno, uvedl tehdy pro náš týdeník šéf antimonopolního úřadu Josef Bednář (EURO 48/1999). „Málokomu se také vyplatí zaplatit pokutu a porušovat zákon dál. Pro většinu firem budou sankce (uvažovalo se až o deseti milionech korun – pozn. red.) dost citelné. Navíc jsou tady důsledky publicity kolem jednotlivých případů. Ztráty na goodwillu bývají citelnější než vlastní peněžní sankce a firmy si dobře rozmyslí, zda toto riziko podstupovat. Kotoul. Sněmovna v roce 1999 vládní novelu nejdříve schválila i s paragrafy o zneužívání ekonomické závislosti, které navrhl hospodářský výbor a za předkladatele novely zákona je podpořil místopředseda vlády Pavel Rychetský. Senát poté novelu vrátil sněmovně se šalamounským zdůvodněním, že přísný postih obchodních řetězců by v konečném důsledku nejvíce postihl české dodavatelské firmy, protože řetězce by s nimi zrušily smlouvy a obrátily by se na zahraniční dodavatele… Tehdy se mluvilo o silném tlaku představitelů obchodních organizací na senátory i poslance, proti čemuž se ale řetězce důrazně ohrazovaly. Faktem je, že vše skončilo paradoxní situací, kdy sněmovna sice neschválila připomínky Senátu, ale neschválila při novém hlasování ani své původní znění. Vysvětlovalo se to nutností vypracovat zcela nový zákon, plně slučitelný s právem Evropské unie (EURO 25/2000). Vyjasnění otázek. Tento harmonizační zákon byl nakonec vypracován a letos v únoru také bez větších problémů schválen. Ovšem bez kontroverzních paragrafů, které už se ve vládním návrhu, zpracovaném antimonopolním úřadem, neobjevily (EURO 10/2001). Úřad je zjevně ve schizofrenním postavení, ačkoliv Josef Bednář tento výraz odmítá. Zájem na nekompromisním postihování protisoutěžního jednání se v tomto případě kříží se snahou vyhovět požadavkům Bruselu, který hodnotí přizpůsobování českého soutěžního práva evropským standardům velmi vysoko. Zásadní změnu stanoviska vysvětluje antimonopolní úřad tím, že „oblast hospodářské soutěže je oblastí velmi dynamickou a v mezidobí na základě zpracovaných analýz, podložených názorem Evropské komise, došlo k vyjasnění některých otázek souvisejících s navrhovaným institutem . Důsledkem „vyjasnění některých otázek je nynější názor Bednářova úřadu, že poslanci navrhovaná úprava „věcně nepatří do působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže . „V případě, že předkladatelé považují za skutečně nezbytné upravení tohoto institutu do českého práva, přikláníme se k zakotvení do Obchodního zákoníku, nebo k vytvoření zcela samostatného zákona. Tato připomínka je zásadní, stojí ve vyjádření. Ani tak, ani tak. Zajímavé ale je, že vláda se ke kategorickému stanovisku antimonopolního úřadu nepřipojila a zaujala pozici mrtvého brouka. „Stanovisko vlády je neutrální, neříká ano ani ne, tvrdí poslanec Skopal. Vládní názor se samozřejmě ještě může změnit. Předkladatelé novely mají představu, že první čtení by mělo být v programu zářijové schůze sněmovny, a pokud projde dál, bude se o ní jistě ještě živě diskutovat nejen v jednacím sále. Na otázku, zda už zaznamenal tlak obchodních řetězců, Skopal odpověděl: „To teprve přijde. Není však vyloučeno, ba dokonce je dosti reálné, že antimonopolní úřad dostane do ruky bič na řetězce, aniž by o to sám stál. Při prvním pokusu poslanci schválili paragrafy o zneužívání ekonomické závislosti výraznou většinou 107 hlasů ze 179 přítomných.
